Adrenalin během resuscitace OHCA a časná mortalita z KV příčin
Použití adrenalinu během KPR při mimonemocniční srdeční zástavě (OHCA) je zatíženo určitou kontroverzí. Skupina francouzských autorů proto porovnávala kumulativní podanou dávku adrenalinu s mortalitou na JIP u téměř 2 800 dospělých pacientů, kteří během KPR pro OHCA ze všech příčin s úvodním nedefibrilovatelným rytmem dosáhli návratu spontánní cirkulace. Analyzována byla desetiletá data z registru SDEC. Propuštění z nemocnice se dožilo 8,7 procenta souboru, ostatní zemřeli z neurologických (44 %), kardiovaskulárních (36 %) nebo jiných příčin (11 %). Podíl úmrtí z KV příčin stoupal lineárně s podanou dávkou adrenalinu během KPR. Tento efekt přetrvával po provedení multivariační analýzy, kumulativní dávka adrenalinu byla s úmrtím z KV příčin silně spojena i po korekci na délku KPR. Jako potenciálně rozumné se tedy jeví zastropování maximální dávky adrenalinu během KPR. Do budoucna je nutné provedení randomizovaných klinických studií.
Podle závěrů studie vysoké a velmi vysoké dávky adrenalinu s lepším dlouhodobějším přežitím spojeny nejsou, byť se častěji daří dosáhnout návratu spontánní cirkulace.
