Přeskočit na obsah

Alergenová imunoterapie: vědci vyvíjejí test predikující úspěšnost terapie

Tým německých vědců nyní dokončil tříletý výzkum alergické imunoterapie, který může přispět k lepšímu pochopení imunologických procesů během léčby. Zároveň vědci přišli s úplně novou metodou, která by se mohla využít k predikci úspěšnosti terapie již na jejím začátku.

Principem specifické alergenové imunoterapie, dříve nazývané hyposenzibilizace, je aplikace specifického alergenového extraktu, která se v iniciální fázi léčby podává v postupně zvyšujících se dávkách až po dosažení optimální dávky. Udržovací dávky se poté v kratších intervalech podávají po dobu nejméně 3 let. Aplikace alergenových extraktů pacientům s prokázanou přecitlivělostí má v těle navodit imunologické změny vedoucí k potlačení alergické reakce a vzniku tolerance vůči alergenu.

Složitý mechanismus účinku

I přes prokázaný účinek specifické alergické imunoterapie zůstává detailní mechanismus účinku neznámý. V minulosti se výzkumy v této oblasti zaměřovaly především na roli několika typů T-lymfocytů. Podle získaných poznatků sehrává hlavní úlohu při vzniku alergie zejména působení Th2 a Th17 lymfocytů. Inhibici alergické reakce naopak zprostředkovávají regulační T-lymfocyty.

Vědci z Technické Univerzity Mnichov (TUM) a Helmholtz Zentrum Műnchen chtěli získat na mechanismus účinku ucelenější pohled a sledovali tak interakce různých složek imunitního systému v průběhu celého tříletého cyklu alergické imunoterapie. „Naše data ukazují, že biologické procesy během imunoterapie jsou mnohem komplexnější, než se předpokládalo,“ říká jeden z vědců Dr. Adam Chaker. „Jedná se o typy buněk, kterým byla dříve věnována velmi malá pozornost. Jsme přesvědčeni, že zvláště regulační B-lymfocyty hrají mnohem podstatnější roli, než jsme mysleli,“ dodává.

Hra „na náhodu“ v imunoterapii neplatí

Dr. Adam Chaker dále vysvětluje, že v druhé fázi terapie se imunitní systém rozhoduje, jestli bude pokračovat v likvidaci alergenů soustavnou aktivací imunitního systému, která povede k alergickým projevům jako jsou rýma nebo astma, nebo jestli se naučí alergen tolerovat. Vědci zjistili, že během imunoterapie se neustále měnil poměr počtu proalergicky působících T-lymfocytů, regulačních T-lymfocytů a regulačních B-lymfocytů. Opakované změny v počtu jednotlivých typů buněk imunitního systému byly ovlivněny mnoha faktory, například pylovou situací. Poměry buněk se stabilizovaly teprve až po tříleté alergenové imunoterapii.

Zdá se, že pozorované změny nejsou náhodné. U pacientů, kteří dokončili celý naplánovaný léčebný cyklus, bylo totiž možné již na začátku terapie na základě několika faktorů předpovědět, jestli bude léčba úspěšná, nebo ne. Pokud byl v iniciální fázi léčby zjištěn vyšší počet regulatorních B-lymfocytů a nižší počet Th17 lymfocytů, došlo po třech letech k signifikantnímu utlumení alergických symptomů.

Ekonomický i motivační přínos testu

Vědci si test predikující úspěšnost terapie již nechali patentovat. Pokud by se test skutečně uvedl do praxe, mohl by pomoci ušetřit peníze za zbytečnou léčbu, která by měla jen minimální šanci na úspěch. Zároveň by mohl pozitivní výsledek testu motivovat pacienty k absolvování celého léčebného cyklu, protože v minulosti mnoho pacientů léčbu z důvodu časové náročnosti raději předčasně ukončilo.

Zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2018/10/181018095355.htm

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…