Alzheimerova choroba: silné důkazy o zapojení viru

Skupina odborníků z Icahn School of Medicine v Mount Sinai, New York a Arizona State University ve Phoenixu zjistila, že mozky pacientů s AD obsahují více lidských herpesvirů HHV-6A a HHV-7 než mozky zdravých jedinců.

Novou studii podpořil americký National Institute on Aging a související článek bude publikován v časopisu Neuron.

Práce zahrnovala komplexní vyšetřování na mnoha úrovních, za použití moderních počítačových modelů, které vychází z různých typů dat: od DNA, přes transkribovanou RNA, proteiny až ke klinickým a patologickým rysům. Výsledkem jsou přesvědčivé důkazy o tom, jak by viry mohly působit na regulační genetické systémy, které, jak se předpokládá, vedou k AD. Viry zde tedy s určitostí jakousi roli hrají, ale zůstává nejasné, zda způsobují AD nebo jsou jen oportunistickými „spolucestujícími“ nemoci. Nové informace však pomáhají zlepšit naše porozumění biologii AD a mohou vést k novým možnostem léčby. Ředitel National Institute on Aging Dr. Hodes zdůrazňuje, že výsledky potvrzují komplexnost AD a měly by pomoci důkladněji nemoc zkoumat.

Přibývají pacienti s AD

AD poškozuje neurony a časem progreduje, což se projevuje až ztrátou schopnosti myslet, pamatovat si, konverzovat, zapojit se do společenského života a samostatně fungovat. Jde o hlavní příčinu demence, která postihuje celosvětově okolo 50 milionů lidí, s 10 miliony nových případů ročně. USA stojí roční náklady spojené s demencí asi 277 miliard dolarů a se zvyšujícím se počtem pacientů roste i tato částka.

Hlavní příčina AD je dosud neznámá, ale už víme, že jde o komplexní nemoc zahrnující nejspíš různé biologické procesy, jakými jsou ukládání proteinů tau a amyloidu v mozku. Myšlenka, že za vznik AD mohou mikroby (a způsob, jakým se proti nim tělo brání), je stará přes 60 let, a od 80. let se prací poukazujících na spojitost AD a mikroorganismů objevily stovky.

Je třeba objasnit princip zapojení virů

Ačkoliv souvislost je zřejmá, nikdo zatím neosvětlil biologický podklad přítomnosti mikrobů či virů, stejně tak se nepotvrdila pevná asociace s konkrétním druhem viru. Nedávný výzkum ukázal, že některé mikroorganismy dokáží stimulovat akumulaci amyloidu beta, jehož shluky byly post mortem nalezeny v mozku osob s AD.

Nová studie původně hledala nové léčivo proti AD mezi léky, které jsou již schváleny na jiné nemoci. Za tím účelem vědci sestavili pomocí dat z „mozkových bank“ a kohortových studií mapy různých genetických a biologických vztahů u AD, aby viděli, kde by šlo nemoc ovlivnit. Během toho poznali, že mezi četné faktory zahrnuté u nemoci, patří genetická výbava jedince a viry, kterým je během života vystaven. Mezi základní závěry studie patří identifikace virů s vyšší prevalencí v mozcích osob s AD: HHV-6A a HHV-7. Dále vědci našli několik překrytí mezi interakcemi virus-hostitel a geny spojenými s rizikem vzniku AD. Také potvrdili zapojení genů, jejich transkripce a proteinů několika virů do biologie AD. Jako první tedy poskytli silné důkazy pro staré hypotézy, založené na objektivních postupech a velkých objemech dat.

Zdroj: Catharine Paddock pro Medical News Today, dostupné na https://www.medicalnewstoday.com/articles/322223.php

Zdroj: MT