Amerika se zbavila spalniček, Evropa naopak hlásí případy úmrtí
Aktuální informace k chřipkové sezóně 2016/2017
„V současné sezóně 2016/2017 prozatím dominuje virus chřipky typu A H3N2, o něco méně se vyskytuje typ B, oba zatím však jen sporadicky bez epidemií. Momentálně převládají spíše nechřipkové adenoviry a rinoviry. Vloni byl nejčastější typ A H1N1 způsobující těžké případy infekce i u nerizikové části populace. Pro současnou sezónu jsou v České republice k dispozici jen dvě vakcíny - štěpená vakcína (Vaxigrip) a subjednotková (Influvac),“ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.
Podle údajů SZU se v ČR v rámci poslední chřipkové sezóny 2015/2016 vyskytlo 291 těžkých chřipkových infekcí, z toho 84 smrtelných případů způsobených u pacientů ve věku od 5 měsíců do 95 let.
„Současná proočkovanost v České republice je na úrovni 5-7%. Žádná vyspělá země západní Evropy na tom není hůř! U seniorů v ČR se odhaduje 20-30 % přičemž Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 75%. Jejich včasná preventivní vakcinace přitom snižuje riziko úmrtí až o 80 %“, uvádí Maďar.
Za Českou republikou v tomto ukazateli v rámci Evropy jsou hlavně balkánské země a bývalé země SSSR.
Proočkovanost proti chřipce je v USA každoročně mezi 40-50 % populace, v Kanadě, cca 30 %, víc než 20 % v Argentině, Chile, Panamě i v Mexiku. Evropské země Velká Británie, Finsko, Irsko a země Beneluxu jsou na úrovni 25%. V dalších zemích např. v Německu, Itálii, Izraeli, Maltě a Portugalsku je očkován každý pátý obyvatel (přes 20 %).
„Velkým problémem je i nedostatečná očkovanost zdravotnických pracovníků. Riskují svoje zdraví, ale ohrožují i svoje rodiny a především pacienty,“ doplňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar. V loňském roce se těžká chřipka vyskytla i ve velmi nízkém věku.
Smrtelný případ meningokokové meningitidy po Světovém setkání katolické mládeže 2016
19letá žena z Říma podlehla ve vídeňské nemocnici těžké formě meningokokové meningitidy cestou domů z Polska ze Světového setkání Katolické mládeže, které se uskutečnilo v posledních červencových dnech roku 2016 v Krakově.
V každém kolektivu osob se nachází cca 10 % bezpříznakových nosičů meningokoků v horních dýchacích cestách. K výskytu meningokokových infekcí u mladých lidí z Evropy došlo i při loňském světovém setkání skautů v Japonsku.
„Očkování proti meningokokům je základem přípravy na hromadných akcích, kterých se účastní větší množství lidí z různých zemí, ať už se jedná o sportovní, kulturní, náboženské nebo jiné události. Riziko nákazy existuje i v prostředcích hromadné dopravy, na letištích nebo nádražích, přičemž meningokokové bakterie se přenáší nepozorovaně vzdušnou cestou od osob bez zjevných příznaků nákazy. Při vzniku závažné celkové infekce jde doslova o minuty,“ upřesňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar, odborný garant center očkování a cestovní medicíny.
Amerika jako první kontinent eliminovala na svém území spalničky
Americký kontinent jako první deklaroval koncem září 2016 eliminaci spalniček ze svého území. Toto vysoce infekční a potenciálně velmi nebezpečné až smrtelné onemocnění bylo eliminováno díky 22letému intenzivnímu úsilí zahrnujícímu plošné očkování. Před začátkem masivní vakcinační kampaně v roce 1980 si spalničky každoročně ve světě vyžádaly 2,6 mil. životů ročně. Na americkém kontinentu mezi roky 1971 a 1979 způsobily více než 100tisíc úmrtí. Jedna ze studií odhadla, že plošné očkování a následná eliminace zabránila a zabrání nákaze jen v Latinské Americe a Karibské oblasti od r. 2000 do 2020 více než 3mil. případům nákazy a 16 tisícům úmrtí.
Jedná se o čtvrté onemocnění, které bylo komplexním preventivním přístupem a plošným očkováním z tohoto kontinentu eliminováno - po pravých neštovicích v r. 1971, přenosné dětské obrně v roce 1994 a zarděnkách v roce 2015.Dosažení vysoké proočkovanosti nad 95 % populace a její udržení po dobu několika let by mohlo časem vést i k úplné eradikaci tohoto onemocnění ze všech zemí světa.
„Evropa zaznamenala v nedávné době vlivem různých nepodložených informací, fám a pomluv pokles proočkovanosti proti spalničkám, v některých zemích dokonce pod úroveň kolektivní imunity. K eliminaci spalniček na území našeho kontinentu proto v brzké době zřejmě nedojde,“uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar,Ph.D., MBA, FRCPS., Prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.
Za předchozích 12 měsíců, přesně od 1. září 2015 do 31. srpna 2016 bylo v zemích EU a EEA (evropský ekonomický prostor zahrnující vedle zemí EU i Norsko a Island) zaznamenáno celkem 2266 případů spalniček, nejvíce v Itálii (647), Rumunsku (554), Velké Británii (475) a v Německu (241). Vysoké počet hlášení byl zaznamenaný i z Irska a epidemie spalniček i v Dánsku.
Hlášené byly 3 případy úmrtí na spalničky, z toho 2 v Rumunsku a 1 ve Velké Británii. Všechny tři oběti byly ve věku do jednoho roku věku, kdy ještě nemohly být očkovány podle národního imunizačního programu a měla je chránit kolektivní imunita.
Z nakažených ve věkové kategorii od 1 do 4 let, která má být standardně proti spalničkám očkována, neobdrželo ani jednu dávku vakcíny 82 % dětí, 10 % bylo očkováno jednou dávkou, u 6 % nebyl známý údaj o očkování nebo o počtu dávek a 1 % dětí obdrželo 2 dávky vakcíny.
Nákazy spalničkami na hudebních festivalech ve Velké Británii
Zdravotnické úřady ve Velké Británii (Anglie, Wales) nalezly v létě spojitost mezi více než 4násobným nárůstem spalniček, zejména u adolescentů a mladých dospělých, a jejich přítomností na hudebním festivalu, ať už jako návštěvníků nebo pracovně. Jednalo se nejméně o 8 festivalů hudby a umění, které se konaly v různých místech jako např. Glastonbury (Somerset Festival), nebo Green Gatheringenvironmental festival v Chepstow. Průměrný věk nakažených byl 20 let, většina z nich nebyla proti spalničkám v minulosti očkována, případné jen nedostatečně jednou dávkou.
Místní orgány veřejného zdravotnictví mají informace min. o 3 osobách, které festival navštívily, přestože už měly příznaky infekce. Jedná se tedy i o problém nezodpovědných lidí, které se s vyrážkou a horečkou pohybovaly v místech s vysokou koncentrací osob.
Všechny osoby plánující návštěvu jakékoliv hromadné akce nebo cestu do rozvojové ciziny by si měly ověřit své očkování alespoň 2 dávkami spalničkové vakcíny a případně absolvovat další dávku. Podání trojvakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je možné i v dospělém věku. Ne však těhotným ženám ani osobám s výrazněji oslabeným imunitním systémem.
V ČR se vloni vyskytlo nejméně případů spalniček za posledních 5 let a poměrně příznivá je situace zatím i v letošním roce.
Klesající proočkovanost proti spalničkám v ČR se dostává na úroveň, která může narušit efekt kolektivní imunity a tím ochranu osob, které být očkovány nemohou, např. děti s poruchou imunity, závažným onemocněním, nebo do 9 měsíců věku.
„Spalničky jsou nemocí, kterou lze při dodržení proočkovanosti na úrovni alespoň 95 % po dobu několika let globálně eradikovat, což by mohlo vést k zastavení vakcinace proti této nemoci. Rodiče, kteří své děti nenechají očkovat,však dosažení tohoto cíle brání a riskují zdraví svých potomků i dalších lidí,“ uzavírá docent Maďar.
Letos sledujeme opětovný nárůst klíšťové encefalitidy
„Letošní mírná zima a brzká aktivita klíšťat způsobily, že se první případy v ČR objevily už v únoru a k první nákaze se smrtelným průběhem došlo v dubnu. Aktivita klíšťat byla po velkou část května a června na nejvyšším možném stupni, tedy na desátém. Díky vhodnému počasí na jaře nastala houbařská sezóna poměrně brzy a dokonce i lesní plody dozrávaly dříve než po jiné roky. Kombinace těchto faktorů společně s relativně nízkou proočkovaností populace vede obvykle ke zvýšení počtu nakažených klíšťovou encefalitidou, včetně těch, kteří si následky po prodělané nemoci ponesou doživotně. Už teď, na prahu podzimu, je prakticky jisté, že i letos zůstane Česká republika na prvním místě v počtu případů této nemoci v rámci celé Evropské unie,“ komentuje aktuální stav Doc. MUDr. Rastislav Maďar, člen evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu (ISW-TBE).
Klíšťová encefalitida je jediná z celého spektra infekčních nemocí, u které drží ČR tento negativní evropský rekord už dlouhé období. „Nespecifická preventivní opatření v ochraně před nemoci přenášenými klíšťaty jako např. repelent či prohlídka těla jsou sice taky důležité, sama osobě však neposkytují úplnou jistotu. V ohnisku nákazy jsou mnohem častější než dospělé samičky menší nymfy, které na těle lehce přehlédneme, zejména ve vlasech, v intimní oblasti, podpaží nebo v jiných místech, kde je horší vizuální kontrola. Starší lidé bez brýlí si je lehce spletou se znamínkem. Tato chyba však může mít fatální následky. Navíc v sousedním Slovensku ale i v některých částech ČR letos přibyly i alimentární formy nákazy,“ doplňuje docent Rastislav Maďar.
Pokud do ordinace praktického lékaře vstoupí člověk, který se pohybuje v přírodě, měl by dostat doporučení zvážit očkování proti klíšťové encefalitidě. Není potřeba nikoho nutit, jen dát srozumitelnou radu a to bez toho, aby s tím začal samotný pacient. Naopak, rozmluvit zájemci o očkování bez medicínské kontraindikace tuto formu ochrany, jak se to občas v ordinacích primární péče děje, lze považovat při stávající epidemiologické situaci nejen v ČR za postup „non lege-artis“.
Významný nárůst horečky dengue u českých cestovatelů v roce 2016
„V roce 2016 pozorujeme významný nárůst horečky dengue, v jednotlivých měsících meziročně až na trojnásobné hodnoty.Za prvních 9 měsíců roku 2016 bylo v ČR hlášeno 84 případů horečky dengue u českých cestovatelů nakažených v cizině, což je nejvyšší výskyt za posledních 10 let - nejen za prvních 9 měsíců ale celoročně,“ uvedl Doc. MUDr. Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.V roce 2015 bylo za celý rok hlášeno 40 případů dengue a v 2014 jen 35. Uvedený počet 84 letošních případů do konce září je vyšší než za celé období let 2006 až 2011 dohromady.
Zdroj: Fórum infekční, tropické a cestovní medicíny
