Analýza stavu dlouhodobé remise u pacientů s relabující RS léčených ocrelizumabem vs. interferonem beta-1a
Stav dlouhodobé remise (NEDA; no evidence of disease activity) roztroušené sklerózy (RS) je hodnocen z pohledu absence zhoršování příznaků (dle Expanded Disability Status Score, EDSS) a zároveň zohledňuje nález na magnetické rezonanci (MR). V současnosti se NEDA běžně používá pro analýzu nemoc modifikujících léčiv (DMTs) a je považován za terapeutický cíl pro pacienty s relabující RS (RRS), který má zároveň informativní hodnotu v predikci dlouhodobé progrese zhoršování hybnosti. Konkrétně je NEDA definován jako 12týdenní období bez potvrzené progrese nemoci, žádné relapsy definované protokolem, žádné nové nebo zvětšující se T2 léze a žádné T1 gadolinium vychytávající léze na MR.
Mezinárodní tým, který měl zastoupení i na Karlově univerzitě, si dal za cíl posoudit efekt ocrelizumabu na NEDA a prediktivní hodnotu statusu NEDA. Autoři využili tzv. re-baseline; po ukončení studie byl vytvořen nový základní bod v čase jako nový referenční baseline pro následná hodnocení progrese RS. Tento postup umožní lépe reflektovat reálnou účinnost léčby, bez zkreslení způsobeného přetrvávající iniciální aktivitou nemoci.
Ocrelizumab je rekombinantní monoklonální humanizovaná protilátka proti povrchovým antigenům B-lymfocytů CD-20. Ve studiích fáze III (OPERA I a II) ocrelizumab v 96. týdnu, ve srovnání s interferonem beta-1a (INF), signifikantně zlepšil všechny složky NEDA u pacientů s RRS.
V nové analýze autoři hodnotili NEDA u 1 520 účastníků dvou identických randomizovaných, dvojitě zaslepených, multicentrických studií OPERA I a OPERA II, kterým bylo aplikováno každých 24 týdnů 600 mg ocrelizumabu nebo 3× týdně po dobu 96 týdnů 44 μg INF. Primárně šlo o období od zahájení léčby do 96. týdne, další analýzy posuzovaly jednotlivé časové úseky: týdny 0–48, 48–96, 0–24, 24–48, 24–96.
Výsledky ukázaly, že za období 96 týdnů bylo mezi pacienty léčených ocrelizumabem dosaženo NEDA ve 47,7 % oproti 27,1 % při INF (P < 0,001). Re-baseline na 24. týden (období 24. – 96. týdne) poskytlo obdobné rozložení (72,2 % vs. 41,9 %; P < 0,001). Mezi pacienty s aktivitou nemoci během týdnů 0–24 jich při užívání ocrelizumabu v následujících týdnech (24–96) 66,4 % dosáhlo NEDA oproti 24,3 % při INF (P < 0,001). Analýzy všech ostatních časových úseků rovněž potvrdily vyšší procento dosažení NEDA při léčbě ocrelizumabem.
Ocrelizumab ve srovnání s INF ve všech posuzovaných případech vedl k významné redukci klinické aktivity RRS měřené jako NEDA. Také většina pacientů, u kterých byla na začátku studie nemoc aktivní, dosáhla v průběhu užívání ocrelizumabu NEDA, a to výrazně častěji než při užívání INF. To podporuje dřívější zjištění, která nedoporučují přerušovat léčbu okamžitě po raných známkách progrese. Výsledky naznačují, že NEDA status v krátkém období (1. rok léčby) může predikovat dlouhodobý benefit.
Zdroj: Havrdová E., Arnold D. L., Bar-Or A. et al. No evidence of disease activity (NEDA) analysis by epochs in patients with relapsing multiple sclerosis treated with ocrelizumab vs interferon beta-1a. Mult Scler J Exp Transl Clin 2018 March; 4 (1): 2055217318760642, doi: 10.1177/2055217318760642
Zdroj: MT