Přeskočit na obsah

ANKETA MT: Dopady epidemie COVID-19 na léčbu běžných onemocnění

Proto se ptáme napříč obory: Jak byste hodnotili dopad současné situace na péči o nemocné, o které se běžně staráte? Obáváte se zhoršení výsledků léčby?

 

 

Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.,

přednosta Nefrologické kliniky 1. LF UK a VFN

Zhoršení kvality léčby a jejích výsledků se určitě obávám. V současné době dochází z pochopitelných důvodů u mnoha pacientů k posouvání řady plánovaných kontrol a vyšetření se snahou řešit co možná nejvíce problémů telefonicky, což velmi pravděpodobně povede k pozdnímu záchytu některých komplikací, event. i jejich neadekvátní léčbě. V mém oboru, nefrologii, není např. progrese renální insuficience často provázena žádnou klinickou symptomatologií a bez laboratorní kontroly je prakticky nemožné ji (včas) diagnostikovat. Ještě větší obavu mám ale o budoucnost léčby závažných nádorových i nenádorových onemocnění moderní často velmi nákladnou léčbou. Vznikající deficit zdravotního pojištění by nás mohl vrátit v dostupnosti a kvalitě této léčby o mnoho let dozadu. Na druhé straně by mohla vyvíjející se složitá situace a její finanční dopad např. usnadnit obtížné diskuse o optimálním rozsahu, dostupnosti, struktuře a organizaci sítě lůžkových i ambulantních zařízení s cílem usnadnit cestu pacienta systémem zdravotní péče a současně se vyhnout zbytečným průtahům a duplicitám. Mezi mnoha potenciálními problémy bude nutno jasně definovat, jaké jsou pro udržení kvality péče naše priority.

 

 

MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů

V naší ambulanci se snažíme chovat v duchu dohody SASu se zdravotními pojišťovnami, tj. aktivně s pacienty komunikujeme, telefonujeme si s nimi, píšeme maily, léky jim zajišťujeme elektronicky na dálku, snažíme se identifikovat, kdy již tyto cesty nestačí a pak je zveme do ambulance ke kontrole. Přesto očekávám, že, bude-li epidemie a s ní spojená omezení trvat dlouho, některým pacientům se jistě přitíží. Myslím, že zejména jde o ty nové, kteří dosud do žádné ambulance nechodili, ale např. prodělali v posledních několika týdnech infarkt myokardu. Asi není bez zajímavosti, že v prvních dvou týdnech omezení kvůli nemoci COVID 19 do českých kardiocenter bylo přivezeno významně menší množství pacientů s akutním koronárním syndromem, než je obvyklé. Nejspíše to bylo dáno tím, že ti pacienti si ze strachu z nákazy prostě nezavolali záchranku. V těchto případech lze důvodně předpokládat, že je čekají komplikace, jimž bylo možné za normálních okolností předejít. Jen doufám, že ta současná situace nebude trvat již dlouho, neboť považuji za jisté, že v opačném případě takovýchto případů i z jiných oborů bude významně přibývat a půjde o jeden ze sekundárních negativních důsledků současné epidemie.

 

 

Doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.,

přednosta II. interní kliniky - gastroenterologické a geriatrické

Fakultní nemocnice Olomouc,

předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP

V oboru gastroenterologie má největší potenciálně negativní vliv nedostupnost endoskopické péče, diagnostické i terapeutické. Naši gastroenterologové se v naprosté většině případů řídí stanoviskem, které vydal výbor ČGS ČLS JEP na počátku epidemie a které je v souladu s evropskými doporučeními. Podle tohoto stanoviska je akutní péče poskytnuta všem nemocným bezodkladně. Jedná se například o ošetření nemocných s krvácením do zažívacího traktu, obstrukcí žlučových cest nebo nemožností přijímat potravu. Na mnoha pracovištích, včetně mého ve FN Olomouc, jsou vyšetřováni také nemocní, u kterých by zpoždění diagnózy vedlo ke zhoršení prognózy onemocnění – zejména se jedná o onkologické nemocné, například ty s karcinomem pankreatu. Endoskopie ostatních osob jsou v období karantény odkládány, zejména je-li endoskop zaváděn ústy, při čemž vzniká infekční aerosol. Odklad o jeden měsíc v naprosté většině případů nemá na průběh gastroenterologického onemocnění zásadní vliv. Předpokládáme velký nárůst požadavků na vyšetření po skončení karantény. Specifické problematiky představují transplantační program jater a léčba nemocných se střevními záněty. Pokud bude mít epidemie předpokládaný průběh a bude zajištěno normální financování zdravotnictví, pak se zhoršení výsledů léčby neobávám.

 

Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.,

přednosta Pracoviště preventivní kardiologie

Institut klinické a experimentální medicíny

Akutní péče nebyla omezena, takže akutní koronární syndrom je ošetřován v běžném režimu, nemocní sledovaní dlouhodobě ambulantně, kteří jsou ve stabilizovaném stavu a nemají žádné akutní obtíže (tím se myslí nejenom akutní virózu, ale jakékoli akutní obtíže), jsou sledováni v bezpečnostním režimu. Jsme s našimi nemocnými v pravidelném kontaktu, jejich kontroly jsou pouze odloženy (v našem případě o několik týdnů maximálně) podle jejich zdravotního stavu, ti, kteří se necítí dobře, jsou samozřejmě vyšetřeni dle potřeby. O poklesu počtu onemocnění (včetně STEMI) se zatím nedá hovořit, protože doba omezení je pro jasnou analýzu krátká. Při dodržování daného režimu - omezení volného pohybu, je třeba také říci, že i nemocní s ischemickou chorobou srdeční, kteří jsou u nás dlouhodobě sledováni, udávají nyní sami menší obtíže (dnes mi pacient sdělil, že jinak by už byl na chatě a dělal velký jarní úklid, který vždy zhoršuje jeho srdeční obtíže) a nyní je nemá (což mi radostně volal), protože je doma a nedělá namáhavou práci. Nicméně je jisté, že pandemie COVID 19 omezuje běžnou činnost všech osob, ale režimová opatření zatím efektivně fungují a tato jistě vážná situace je pod kontrolou a všichni nemocní, kteří by potřebovali intenzivní péči, by ji dostali. Doufám, že zodpovědným přístupem všech stran (pacienti, zdravotníci, vláda, služby, školství a vůbec všichni) budeme moci (i při zachování třeba určitých omezení) pomalu se vracet k dalším běžným činnostem.

 

doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

prezident České stomatologické komory

Odpověď má dvě roviny:

1/ Ano, péče se zhoršila během prvotního poplachu. Zbytečně se zavřelo mnoho ordinací kvůli nedostatku OOP, nebo strachu personálu vyvolaného všeobecnou psychózou. Kraje varovaly pacienty před léčbou. Řada pacientů se zhoršila a skončila, kde jsme je v pandemii nechtěli vidět, v nemocnicích. Nebo zbytečně přišli o zub, záleží na oboru.

2/ Ano, zhorší se péče. Podle optimistického plánu zdravotních pojišťoven jsou jejich náklady na karanténu 60 miliard (zejména menší výběr pojistného). Jistě můžeme říci pacientům, a někdo to řekne, že se i tak zlepší péče, možná i platy, Ale pravda to nebude. Minimálně asi dojde ke zpožďování plateb, a tedy k nutnosti započítat tyto náklady u dodavatelů. Nepomůže ani slabší koruna, to je problém navíc k těm 60 miliardám.

 

MUDr. Alena Dernerová,

dětská neuroložka Most

Doba je skutečně zlá. Budu hovořit za sebe, za svůj obor a okres, kde ordinuji. Určitě dochází ke zhoršení péče o některé mé pacienty. Například velký problém je s natočením EEG i u pacienta s epilepsií, protože EEG pracoviště jsou prostě zavřená a vyšetření lze provést jen v nejakutnějším případě, a to navíc musí mít pacient respirátor. Kde sežene normální občan respirátor, když dodnes jsou špatně vybaveny ordinace některých praktiků. Další problém je s rehabilitací. Vyšetřuji kojence, kteří naléhavě potřebují rehabilitaci, ale rehabilitační zařízení jsou zavřená.

Na dětská oddělení jsou přijímáni pouze akutní pacienti, ale třeba konkrétně já jsem měla v ambulanci dítě s těžkým psychomotorickým opožděním a potřebovala jsem ho vyšetřit včetně odběrů metabolických a zahájení rehabilitace při hospitalizaci. Nelze, takže budeme čekat další týdny či měsíce, což je velmi špatně.

Dá se předpokládat, že po odeznění epidemie nastanou problémy s odloženými pacienty, protože naše zdravotnictví má omezené kapacity, je finančně podhodnoceno a bylo personálně poddimenzováno již před epidemií.

 

MUDr. Milan Kubek,

prezident České lékařské komory

Lékařská komora hned na počátku krize vyzvala ambulantní lékaře, aby nezavírali své ordinace a aby zůstali k dispozici svým pacientům alespoň na telefonu. Zároveň jsme vyzvali pacienty, aby omezili návštěvy u lékařů na nezbytné minimum a aby nechodili k lékaři bez předchozího telefonického kontaktu. V současnosti především komunikujeme s pacienty telefonem, emaily či přes nejrůznější mobilní aplikace. Provádíme urgentní vyšetření a zákroky. Ostatní musí počkat. Jistě, není to kvalitní medicína a je jasné, že v takto nouzovém režimu nemůže zdravotnictví fungovat příliš dlouho. Zatím to však musíme vydržet. Nemáme jinou možnost. Nemocný lékař, zdravotní sestra či laborant, ti nikomu nepomohou.

Opakovaná ujišťování ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že zdravotníci jsou údajně dostatečně vybaveni potřebnými osobními ochrannými prostředky, se bohužel ani dnes nezakládají na pravdě. Potřebné ochranné prostředky v dostatečném množství nemají ani nemocnice a situace v sociálních službách nebo u ambulantních lékařů zůstává tristní. Zdravotníci dostatek potřebných účinných ochranných prostředků nemají a řada z nás stále pracuje v naprosto nevyhovujících podmínkách. Důsledkem toho je prudce rostoucí počet nakažených v našich řadách.

Pokud bychom nyní příliš rychle rozvolnili protiepidemická opatření a nechali zdravotnictví zkolabovat pod náporem nemocných s coronavirem a pokud by nám onemocněly tisíce zdravotníků, pak by nemocní s jinými chorobami, o které se dnes staráme alespoň v provizorním režimu, nedostali péči vůbec žádnou. Tomu musíme za každou cenu zabránit. Musíme to prostě vydržet.

 

Doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA,

přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol,

předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP

Onkologická péče, protože onkologie je akutním oborem, probíhá beze změn. Jsou jen velmi nenápadné redukce v oblasti sledování a dispenzarizace, kde spíše sami pacienti nás prosí, aby nemuseli chodit, protože nechtějí navštěvovat zdravotnická zařízení a vystavovat se riziku eventuální infekce. V podstatě jsme tedy zredukovali jen kontroly, třeba po půl roce se zobrazovacím vyšetřením, a posouváme je o nevýznamnou dobu. Samozřejmě se vždy pacientů ptáme na jejich stav, jak se cítí, zda nemají obtíže, a oni sami preferují to, aby na kontrolu přišli až v době, kdy riziko nákazy nebude tak vysoké. Léčba farmakoterapií, léčba radiační probíhá. Proto si myslím, že žádný dopad na vývoj onkologických onemocnění to v blízku mít nebude. Odložili jsme možná některé elektivní výkony u pacientů, o kterých ještě ani nevíme, kde nádor by mohl být i náhodným nálezem, ale to bude minoritní počet. Děláme vše pro to, aby vše probíhalo dobře, abychom pacienty neohrozili a zároveň zachovávali přísná protiepidemická opatření. Jednoduché to není, protože personál je vystaven obrovskému tlaku, ale věřím, že to všechno ustojíme. Pokud je někde problém, tak v onkologickém screeningu, který provádějí diagnostici, ale tam jde o vyšetření zdravých jedinců, a jestli na mamografii, sonografii nebo koronografii půjdou, když nemají obtíže, nehraje roli.

 

Prof. MUDr. Jan Bartoníček, DrSc.,

přednosta Ortopedické kliniky 1. LF UK a ÚVN

Samozřejmě jsme museli plánovaný provoz přizpůsobit současné situaci, ale...

Všichni akutní pacienti, tj. úrazy nebo náhlá ortopedická onemocnění, jsou léčeni tak, jak to vyžaduje jejich zdravotní stav.

Výsledky se určitě nezhorší, to by znamenalo, že léčíme špatně. Problém může vzniknout s dostupností léčby. Prakticky všechny nemocnice omezily plánované operační výkony. Do budoucnosti zatím nikdo příliš daleko nevidí, ale pokud nebudou nutná omezení trvat příliš dlouho, myslím, že budeme schopni tento skluz dohnat.

 

prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.,

3.interní klinika 1.LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice,

předseda České společnosti pro aterosklerózu ČLS JEP

Je jisté, že současná situace a zavedená opatření mění chování pacientů i jejich vnímání obtíží. Většinu plánovaných návštěv a vyšetření jsme nyní odložili a ačkoli jsme s pacienty v telefonickém nebo emailovém kontaktu, nelze tímto způsobem nahradit klinická vyšetření. Někteří nemocní se izolovali mimo místo trvalého bydliště a je obtížné s nimi spojení navázat. V takových případech lze očekávat přerušení užívání chronické medikace se všemi důsledky. Obavy z návštěvy zdravotnického zařízení vedou k odkládání vyšetření i v případě obtíží; již jsme zaregistrovali zprávy o akutních stavech, které se pacienti snažili řešit doma, a došlo tak k prodlení. Navíc se šíří více či méně podložené zprávy o vhodnosti přerušení užívání některých typů léčiv (blokátory RAS) v souvislosti s rizikem zhoršení průběhu případné virové infekce. Proto je důležité nezapomenout, že chronická onemocnění s příchodem koronaviru nezmizela, a snažit se kontakt s pacienty udržet.

 

Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…