Autismus a DDT: co může a nemusí odhalit 1 milion těhotenství

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že celosvětově trpí autismem jedno ze 160 dětí. Faktory vzniku nemoci zahrnují genetické vlivy i různé enviromentální expozice.

Autoři zdůrazňují, že jejich zjištění netvrdí, že autismus je způsoben dichlor-difenyl-trichloretanem (DDT), který je v mnoha zemích už dlouho zakázán. Jde však o první takovou asociaci za použití přímého měření expozice pesticidu. Pro určení mechanismu, kterým DDT spouští autismus (je-li takový), jsou potřeba další studie.

Práce publikovaná v American Journal of Psychiatry také sledovala expozici matek polychlorovaným bifenylům (PCB), u kterých vědci žádnou asociaci s autismem nepozorovali. To podporuje otázku, zda nebo jak je DDT s autismem spojen.

Dichlor-difenyl-trichloretan se dosud používá v Africe pro kontrolu populací moskytů. Zůstává v půdě a vodě po desetiletí a akumuluje se i v rostlinách a zvířatech, které se rostlinami živí. Polychlorované bifenyly se používají ve stavebních materiálech a elektronice a ukládají se v některých rybách. U obou látek již byla sledována souvislost s rakovinou a s vlivem na vývoj mozku a kognici v raném dětství. Většina těchto studií však předpokládala expozici na základě přítomnosti osob v kontaminované oblasti bez kontroly koncentrace v jejich krvi.

Američtí vědci se obrátili na biologickou databázi ve Finsku, která sbírá a uchovává vzorky plazmy těhotných žen od roku 1983. Ve spolupráci s Finy srovnali záznamy žen, které porodily mezi roky 1987 a 2005, se zdravotními záznamy dětí. Našli 1 300 autistických dětí a z nich 778 (spolu s matkami) srovnali se 778 páry matka–dítě bez autismu podle místa a data narození, pohlaví a bydliště. V krvi matek měřili koncentrace produktů metabolismu DDT a PCB.

Zatímco mezi produkty degradace PBC a autismem, pro mnohé překvapivě, žádná korelace nebyla nalezena, matky, které měly v krvi vysoké koncentrace zbytků DDT, měly také o 32 % vyšší pravděpodobnost, že porodí dítě, u něhož se rozvine autismus. Pravděpodobnost, že dítě s autismem bude mít také nižší intelekt, byla u těchto žen dvojnásobná oproti matkám s nízkými koncentracemi produktů metabolismu DDT.

Výsledky mimo jiné ukazují, že když jeden toxin způsobuje nemoc, nelze předpokládat, že všechny ostatní se budou chovat stejně. Odborníci zase zdůrazňují, že nalezená korelace je silná, podobně jako ta mezi autismem a některými genovými mutacemi.

Jak DDT přispívá k autismu, je nejasné. Autoři připomínají, že jednak způsobuje nízkou porodní váhu a předčasný porod, známé rizikové faktory autismu, jednak se váže k androgenovým receptorům (na rozdíl od PCB). V pokusech s hlodavci se ukázalo, že některé látky vázající androgenový receptor mohou narušit fetální vývoj mozku, zejména u chlapců (a ti jsou k autismu náchylnější než dívky).

Navzdory zjevné spojitosti je celkové riziko dítěte postiženého autismem nízké i u žen s vysokou koncentrací DDT v krvi. Autoři plánují prostudovat finskou databázi, aby zjistili, zda jiná organická látka neovlivňuje plod interakcí s DDT. Jiná studie již sleduje, jestli koncentrace DDT nejsou spojeny s nižším intelektem u dětí bez autismu. Výsledky by mohly objasnit i mechanismus, kterým pesticid ovlivňuje mozek. Vzhledem k tomu, kolik DDT je uloženo v prostředí, i tam, kde je pesticid už zakázán, jde o důležitou otázku.

Zdroj: Sara Reardon pro Nature, dostupné na https://www.nature.com/articles/d41586-018-05994-1

Zdroj: MT