Přeskočit na obsah

Až 38 % nových případů dětského astmatu v britském Bradfordu můžeme přičítat znečištění ovzduší

Ve Velké Británii právě probíhá velký výzkumný projekt, který tuto problematiku zpracovává komplexním způsobem. Ke studiu dětského astmatu používá zcela nové metody.

Jeho součástí je i studie, nedávno publikovaná v časopise Environment International. Ta použila v Bradfordu metodu, která propojuje čtyři různé modely dopravy s údaji o emisích a atmosférické disperzi a hodnocením jejich dopadu na lidské zdraví. To umožnilo odhalit celý etiologický řetězec – od zdrojů znečištění ovzduší až po mechanismy, jimiž ovlivňují zdraví dětí.

Výsledky ukazují, že až 38 % všech případů dětského astmatu v Bradfordu může být každoročně přisouzeno znečištění ovzduší. Při bližším pohledu do výsledků můžeme vidět, že 12 % případů dětského astmatu se rozvine specificky následkem znečištění způsobeného automobilovou dopravou.

Podle jednoho ze spoluautorů, profesora Marka Nieuwenhuijsena, jsou ale tato čísla poněkud opatrná. „Věděli jsme, že tento model podceňuje dopravní frakci znečištění ovzduší. Když jsme naše výsledky adjustovali pomocí aktuálních měření znečištění, viděli jsme, že ve skutečnosti se dá této složce připsat až 24 % případů.”

Hlavní autorka této studie, Dr. Haneen Khreisová, tento výzkum prováděla na institutu dopravních studií v Leedsu. Podle jejích slov výskyt bronchiálního astmatu u bradfordských dětí přesahuje celonárodní průměr, stejně jako je nápadně vysoký počet akutních hospitalizací u astmatiků do 16 let věku. Znečištění vzduchu dopravním ruchem dělá obyvatelům tohoto města vážné starosti.

Předchozí výzkum jejího týmu ukázal, že děti, vystavené vyšším koncentracím dopravního znečištění ovzduší, mají vyšší riziko rozvoje astmatu. Kvantifikace tohoto fenoménu v reálném životě však dosud nebyla provedena. Tento nový výzkum ukazuje, že je velmi častý, a tedy i to, že značné části nových případů dětského astmatu lze předejít.

Podle doktorky Khreisové tato studie také ukazuje, že občanské iniciativy, jako je zakládání chodníků vzdálenějších od silnic nebo zákaz ponechávání zapnutého motoru u stojících vozidel v těsné blízkosti škol, jsou důležité. Navrhovaná řešení ke zmírnění dopravního znečištění ovzduší by ale neměla být omezena jen na vybrané oblasti.

Nová opatření zaměřená na redukci účinku znečištění vzduchu na lidské zdraví by podle ní měla být zaměřena na každý článek tohoto řetězce. Od objemu a typu dopravy, přes regulaci výfukových a jiných zplodiny až po úpravu expozice.

Modely použité v této studii také umožnily týmu zmapovat, jaké množství zplodin je přítomno ve městě a za jak velký podíl zodpovídá silniční doprava. Zjišťováním koncentrací oxidů dusíku v Bradfordu mohli stanovit podíl oxidu dusičitého, který je specifickým produktem silniční dopravy. Jeho vysoké koncentrace mohou způsobit podráždění dýchacího systému a významně zhoršovat existující respirační problémy.

Podle profesora Nieuwenhuijsena existuje velmi málo studií, které by tyto jevy zevrubně zkoumaly. Počet případů dětského astmatu přitom stabilně stoupá od padesátých let dvacátého století. Budoucnost dětských astmatiků je závislá na léčbě, ale naši pozornost by měla upoutat i prevence, jejímž prvním krokem je redukce znečištění ovzduší spojeného s dopravou.

Tento výzkum je součástí probíhajícího projektu zaměřeného na hodnocení emisí a kvality ovzduší v regionu a jejich dopadu na zdravotní stav místního obyvatelstva.

Podle profesora Johna Wrighta, ředitele bradsfordského institutu pro lékařský výzkum, tato studie přispívá k obrovskému množství údajů o tom, že znečištění ovzduší poškozuje zdraví dětí. Vzduch v našich velkoměstech se stal veřejnou tragédií, všeobecný nezájem o řešení této situace je však pravidlem.

Dobrou zprávou je alespoň to, že ke zlepšení situace můžeme reálně přispět my sami. Každý z nás může méně využívat silniční dopravu a používat čistší paliva.

Zdroj: Haneen Khreis, Kees de Hoogh, and Mark J Nieuwenhuijsen. Full-Chain Health Impact Assessment of Traffic-Related Air Pollution and Childhood Asthma. Environment International, 2018

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené