Bez telemedicíny se neobejdeme. Zatím ale nemáme ani definici

V oblasti telemedicíny máme co dohánět. V zákoně o zdravotních službách stále chybí její definice a jasno není ani o úhradách. Ledy částečně rozhýbala až pandemie, kdy se začaly více aplikovat způsoby vzdálené péče. Návrh novely zákona o zdravotních službách zahrnující telemedicínu je už v připomínkovém řízení a zdravotní pojišťovny ověřují její rentabilitu z pohledu systému veřejného zdravotního pojištění v pilotních projektech. Jedním z nich je i možnost využití moderního izraelského telemedicínského přístroje TytoCare.

Potenciál telemedicíny může být obrovský, v České republice však zůstává z větší části nenaplněn. Telemedicína stále postrádá legislativní zakotvení v podobě definice v zákoně o zdravotních službách a v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Vyjasněny tak nejsou ani úhrady tohoto způsobu péče. Moderní telemedicínská řešení založená nikoli na používání telefonu, ale na diagnostických metodách poskytujících nejen pro zdravotní pojišťovny tolik potřebné důkazy, se tak dostávají do praxe převážně díky pilotním projektům. Jedním z nich je i testování moderního telemedicínského přístroje založeného na umělé inteligenci v prostředí pobytových zařízení sociálních služeb. Řeč je o izraelském přístroji TytoCare, který zavádí do České republiky společnost AnyCare. Podle ředitele společnosti Michala Krobota je cílem projektu ověření funkčnosti a potřebnosti zavedení telemedicínského řešení vzdáleného vyšetření do oblasti pobytových zařízení sociálních služeb. Pilotní projekt bude spuštěn v dubnu a společnost jej otestuje ve spolupráci s Vojenskou zdravotní pojišťovnou na vzorku přibližně 200 až 500 pacientů. „Předpokládáme, že v dlouhodobém horizontu povede implementace funkčního systému vzdáleného vyšetření k včasné diagnostice pacienta, umožní lékaři efektivněji nakládat s časem, podpoří rozhodovací proces zdravotnického personálu v sociálních službách v krizových situacích ohrožujících životy klientů a v neposlední řadě povede ke snižování nákladů veřejného zdravotního pojištění,“ myslí si Michal Krobot.

Včasná diagnostika založená na důkazech

Podle Michala Krobota si pod pojmem telemedicína značná část lidí představí konzultaci s lékařem po telefonu či přes videohovor. Takový způsob vzdálené péče nám byl nápomocný například v době pandemie, ale není zdaleka optimální. „Negativum tohoto stylu komunikace je především to, že lékaři neposkytuje žádná hmatatelná data ke stanovení diagnózy. Moderní telemedicínské řešení musí být založeno na důkazech,“ upozorňuje Krobot. A právě důkazy, resp. konkrétní data potřebná pro stanovení diagnózy dokáže přístroj TytoCare lékaři zajistit. Přístroj disponuje termometrem, otoskopem, stetoskopem, lopatkou na vyšetření krku a kvalitní kamerou. Přístroj tedy umí zaznamenat srdeční frekvenci, ozvy, zprostředkuje lékaři poslechové vyšetření tepen či střevní peristaltiky, umožní detailní poslech plic a také například vyšetření zvukovodu a ušního bubínku či vyšetření kožních znamének a ran. V případě potřeby pak může zdravotník nahrát do aplikace výsledky dalších vyšetření z externích zařízení nebo také výsledky laboratorních vyšetření. V rámci projektu s přístrojem pracují výhradně zdravotníci, ale podle Michala Krobota je přístroj navržen tak, aby jej mohli potenciálně využívat i pacienti k samovyšetření. Přístroj má tři návodné režimy, které uživatele dle jeho schopností a znalostí provedou procesem sběru dat tak, aby byla validní a lékař byl na jejich základě schopen určit diagnózu a stanovit léčbu. Přístroj například sám dokáže vyhodnotit správné umístění vyšetřovací sondy či hladinu hluku v okolí. Přístroj samotný a ten, kdo jej ovládá, je však pouze prodlouženou rukou lékaře, který takto získává široké spektrum informací a dat, na jejichž základě určí další postup.

A jak to vypadá v praxi? V případě zdravotních obtíží spustí zdravotnický personál aplikaci a odpoví na dotazy. Tedy co pacienta trápí, jaké jsou jeho symptomy. Zde se uplatňuje umělá inteligence, která na základě těchto informací doporučí, jaká vyšetření má zdravotník provést. Následně pak zdravotník odešle výsledky lékaři a počká na diagnózu a nastavení nebo změnu terapie. Lékař má navíc možnost spojit se s pacientem online či připojit na konzultaci specialistu z jiného oboru. „Celá komunikace probíhá přes zabezpečené aplikace. Lékař vzdáleně ovládá TytoCare pomocí ikon vyšetření ze svého pracoviště, navádí zdravotníka k vyšetření a provádí poslech a veškerá vyšetření naživo,“ vysvětluje Krobot s tím, že cílem těchto řešení není nahradit lékaře, ale spíše podpořit vytvoření koncepce hybridní péče, zkvalitnit vztah mezi lékařem a pacientem a zlepšit komunikaci. „Lékaři jsou dlouhodobě přetíženi, což se projevuje i v horší komunikaci s pacienty. Telemedicína nám poskytuje zefektivnění péče a nestaví se mezi lékaře a pacienta, jejich vztah naopak zkvalitňuje,“ potvrzuje místopředsedkyně spolku Mladí praktici Marika Svatošová.

Sociální služby jsou vhodné testovací prostředí

Prostředí pobytových sociálních služeb, resp. klienti těchto služeb jsou podle ředitele společnosti AnyCare nejvhodnější cílovou skupinou pro pilotní testování. „Tato zařízení soustřeďují více potenciálních klientů na jednom místě s omezeným dosahem lékaře,“ vysvětluje Krobot. Podle všeobecného praktického lékaře pro dospělé Davida Halaty je jakýkoli nucený převoz pacienta k vyšetření zvláště pro tzv. křehké pacienty velikou zátěží a právě použitím této technologie lze zbytným transferům předejít. „V domovech seniorů se často setkáváme s tzv. syndromem křehkého pacienta. Biologické rezervy organismu ovlivněné řadou nemocí bývají omezené. Velký vliv má vazba na vlastní sociální prostředí, které seniorům přináší jistotu, podporu a pocit bezpečí. Prostředky moderní telemedicíny umožňují při jen lehké změně zdravotního stavu reagovat včasným vyšetřením, adekvátní změnou léčby, a zabránit tak zbytečným hospitalizacím a vytržení seniora z vlastního prostředí,“ vysvětluje Halata. Přístroj ale snižuje i zátěž zdravotníků, zejména lékařů. „Pacient může své obtíže řešit na dálku a nemusí jezdit mnohdy desítky kilometrů. Lékař si může nastavit komunikaci s pacientem tak, jak mu to bude vyhovovat. Tím pádem se jeho komunikace s pacientem zlepší, protože nebude ve stresu. Lékař ocení, že pacienta viděl a z větší části vyšetřil, oproti pouhé komunikaci po telefonu,“ doplňuje Marika Svatošová, která učí mediky komunikaci s pacienty a vidí v telemedicíně obrovský přínos.

Studie: Přístroj šetří pacienta, čas i peníze

Využitím tohoto nástroje je tedy možné snížit zátěž pacientů, ale potažmo i zdravotníků a systému. A to včetně všech souvisejících nákladů. Podle studie americké společnosti Avera eCare, kterou společnost AnyCare prezentovala na tiskové konferenci k představení své služby, se po nasazení vyšetření na dálku snížil počet nutných převozů záchrannou službou z 25 procent na pět procent. Ze studie, která byla realizována s největší iz­rael­skou zdravotní pojišťovnou Clalit, také vyplynulo, že po zavedení vzdáleného vyšetření pomocí přístroje TytoCare bylo možné u seniorů v domácím prostředí 93 procent případů vyřešit i bez nutnosti fyzické návštěvy lékaře a pouze pět procent klientů bylo převezeno záchrannou službou. Toto telemedicínské řešení je navíc podle Michala Krobota také výrazně účinnější než standardní nástroje telekomunikace využívané při vzdálené péči. „Míra utilizace tohoto řešení je oproti standardním telemedicínským metodám přibližně 77 : 5. To znamená, že díky tomuto prostředku jsme schopni vyřešit 77 procent případů a standardní telekomunikací s lékařem jen asi pět procent,“ vysvětlil Krobot, podle kterého bychom na tato čísla, která se týkají zcela odlišných zdravotních systémů, mohli dosáhnout v České republice v následujících deseti letech. Podle Michala Krobota je přístroj aktuálně využíván ve více než 30 zemích světa, používá ho přibližně 850 000 lidí a je napojen na více než 230 zdravotnických zařízení. Přístroj také úspěšně prošel posouzením shody s požadavky Evropské unie pro uvedení na evropský trh a Státní ústav pro kontrolu léčiv loni schválil jeho notifikaci do Registru zdravotnických prostředků.

Bez úhrady se to neobejde

V České republice se nyní chystá pilotní testování, při kterém zdravotní pojišťovny mimo jiné testují jeho rentabilitu ve vztahu k výdajům z veřejného zdravotního pojištění. Stále také v rámci připomínkového řízení k novele zákona o zdravotních službách probíhají diskuse ohledně legislativního zakotvení telemedicíny včetně samotné definice. Zde se podle odborníka na regulaci zdravotnických prostředků a farmaceutické právo Jakuba Krále vedou poměrně četné spory mezi progresivisty, kteří požadují co nejširší nastavení možností telemedicíny, a konzervativci, kteří sice telemedicínu neodmítají, ale kladou jí omezující podmínky. Vedle legislativního zakotvení je však podle Krále potřeba řešit i problematiku úhrad. „Praxe jasně ukázala, že určitá forma hrazené dis­tan­ční péče je nezbytná. Většina těchto moderních technologií nedokáže penetrovat trh čistě v samoplátcovském režimu. Je tedy zapotřebí, aby na tom v nějaké míře participovalo také zdravotní pojištění. Mám ale pocit, že se zde hnuly ledy. Všeobecná zdravotní pojišťovna zřídila samostatný odbor na zdravotnické prostředky a jednou z jeho součástí je také oddělení hodnocení zdravotnických technologií,“ upozornil Král s tím, že zde již pojišťovna připravuje nová schémata pro úhrady softwarových řešení jako zdravotnických prostředků.