BMI a vážná zranění při dopravních nehodách

Ročně tam zemře na silnicích asi 45 000 lidí a další tři miliony jsou zraněny. Ekonomické ztráty vznikající v důsledku dopravních nehod se pohybují kolem 230 miliard dolarů.

Tým vedený Shankuanem Zhuem z Medical College of Wisconsin v Milwaukee zjistil ze statistik, že muži s vysokým BMI jsou vystaveni při dopravních nehodách mnohem vyššímu riziku vážného zranění než muži s normálním BMI nebo ženy bez ohledu na jejich BMI. Zhu a jeho spolupracovníci proto sledovali, nakolik ovlivňuje závažnost traumat při dopravních nehodách nejen množství tuku v těle, ale i jeho rozložení. Muži a ženy se liší množstvím a podílem podkožního a útrobního tuku.

Ženy mívají více tuku uloženo ve spodní polovině těla a muži naopak v polovině horní. To může být příčinou, proč obézní muži trpí větším rizikem vážného dopravního zranění než ženy.

Ve studii amerických lékařů sledující vliv obezity na závažnost poranění při dopravních nehodách byla hodnocena poranění u bezmála 11 000 řidičů, kteří byli účastníky nehody, při níž došlo k čelní srážce vozidel.

Závažnost zranění byla hodnocena u hlavy, obličeje, hrudníku, břicha, páteře, horních končetin a dolních končetin podle stupnice Abbreviated Injury Scale (AIS). Jako zranění byli definováni účastníci nehody, kteří měli u některé části těla AIS vyšší než 0. Za vážně zraněné byli považováni účastníci nehody, pokud AIS u některé části těla přesáhlo hodnotu 2.

Pro teoretické stanovení rizik poranění použili lékaři nizozemský počítačový model MADYMO. S jeho pomocí simulovali následky čelní srážky vozidel pro muže s výškou 177 centimetrů a BMI 30 a 35 a pro ženy s výškou 152 centimetrů a BMI 30 a 35. Rozložení tělního tuku bylo do modelu zadáno na základě dat získaných při vyšetření obézních pacientů magnetickou rezonancí. Tento model dovoloval stanovit rizika poranění hlavy, krku, hrudníku a dolních končetin.

Analýza dat získaných z reálných dopravních nehod ukázala celou řadu rozdílů mezi dopravními nehodami, jejichž účastníky byli muži, a nehodami, při nichž řídily ženy. Muži obvykle havarovali při vyšších rychlostech, méně často měli zapnuté bezpečnostní pásy a častěji havarovali ve starších vozech bez airbagů. Pokud byly tyto faktory statisticky eliminovány a jako hlavní proměnná zůstal BMI, pak se objevila jasná závislost mezi BMI mužů a pravděpodobností závažného zranění obličeje, hrudníku, břicha. Dramaticky narůstala s BMI u mužů pravděpodobnost vážného poranění páteře. U lehkých zranění mužů ale i u lehkých či těžkých zranění žen nebyla závislost na BMI tak silná nebo nebyla vůbec pozorována.

Obézní muži tedy obecně čelí při dopravních nehodách mnohem vyššímu riziku vážného poranění než muži s normální hmotností nebo ženy bez ohledu na to, zda jsou či nejsou obézní. Příčinou je změna tvaru a především změna těžiště těla obézních mužů. Odborníci na bezpečnost automobilů by zřejmě měli vzít v potaz současnou pandemii obezity a uzpůsobit tomu konstrukci automobilů i jejich interiéru. Zároveň je zřejmě třeba brát zvýšené riziko vážného zranění při dopravních nehodách jako další ze zdravotních rizik provázejících obezitu.

Zdroj: Medical Tribune