Bolest je součástí našich životů. Zatím?

Sociální důsledky bolesti byly podruhé v historii jejich vnímání příležitostí k velmi rozsáhlé konferenci na půdě Evropského parlamentu, nazvané Societal Impact of Pain (SIP). Konala se ve dnech 3. a 4. května letošního roku a účastnilo se jí více než 300 delegátů z řad odborníků - lékařů, politiků, pacientských organizací, poskytovatelů a plátců zdravotní péče, regulatorních orgánů i novinářů. Již měsíc před zahájením byla kapacita symposia pro nesmírný zájem naplněna a nebylo možno registrovat další zájemce, což svědčí o naléhavosti řešení problematiky pacientů především s chronickou bolestí. Konference se zúčastnili zástupci 85 organizací.

Na úspěch této konference můžeme být právem hrdi, protože se konala pod záštitou dvou českých europoslanců, MUDr. Milana Cabrnocha a MUDr. Jiřího Maštálky, kteří měli hlavní podíl na organizaci tohoto panevropského setkání. Konferenci logisticky a organizačně podpořila společnost Grünenthal. Odbornou garanci setkání převzala EFIC (European Federation of IASP Chapters; IASP = International Association for the Study of Pain) předsednictvím svého prezidenta Giustina Varrassiho.

Jedenáct let bez pomoci

Po oficiálním zahájení, při němž účastníky přivítali jak garanti-organizátoři konference, tak především eurokomisař pro zdravotní záležitosti John Dalli, dostala slovo prezidentka pacientské organizace z Irska. Sama utrpěla téměř před dvaceti lety drobnou autonehodu, která však pro ni měla neblahé následky v podobě nesnesitelné chronické bolesti. Jedenáct let měla pocit, že její zcela normálně vypadající ruka je drcena mezi balvany, nemohla spát pro svíravou bolest krku a hlavy, pohyb a chůzi jí znemožňovaly bolesti bederní páteře. Po více než jedenácti letech se dostala do ordinace pro léčbu chronické bolesti. Do té doby jí nikdo nevěřil drtivý tlak potíží, pro něž nemohla pracovat, starat se o děti ani se účastnit normálního rodinného života. V současnosti není Gina Plunkettová zcela bez bolesti, ale pracuje a může se radovat z úspěchů svých téměř dospělých dětí.

O morálních a etických aspektech a nutnosti lidské pomoci trpícím pak promluvil biskup Giovanni D'Ercole z italské Aquily.

Řeč čísel

Zcela konkrétními důkazy v podobě statistických údajů přesvědčil César Margarit z Mezinárodního poradního sboru aktivity Change the Pain o naléhavosti řešit problematiku bolesti. Ve své prezentaci připomněl výsledky průzkumu provedeného v pěti velkých evropských zemích, který byl zaměřen jak na incidenci, tak na důsledky bolesti. Průzkum byl proveden v roce 2008 a účastnila se jej Velká Británie, Francie, Itálie, Německo a Španělsko.

Celkem bylo dotázáno 53 524 osob starších 18 let (reprezentativní vzorek populace čítající téměř 250 milionů obyvatel). Ze všech respondentů zažilo bolest celkem 11 891 osob, což svědčí o tom, že každý měsíc zažije bolest jeden z každých pěti obyvatel euroregionu (vztaženo na celkovou populaci se jedná zhruba o 52 milionů obyvatel).

Téměř 9 % evropské populace má bolesti denně, 5 % téže populace hodnotí své bolesti jako těžké, 75 % z nich má těžké bolesti denně. Dalších 12 % lidí z velkých evropských zemí má bolesti středně těžké, ve 40 % denně.

Typickým pacientem je osmačtyřicetiletá žena z nižší socioekonomické skupiny a nižšího vzdělání. Nejvíce pacientů je ve věkové skupině mezi 40 a 59 lety (8,45 %), ženy se v ní vyskytují téměř dvakrát častěji než muži (12,30 % vs. 7,98 %). Z průzkumu vyplynulo, že čím vyšší vzdělání a vyšší příjem, tím méně bolesti.

K nejčastějším komorbiditám bolesti patří psychiatrická onemocnění, avšak nejčastější jsou bolesti hlavy (63,5 %) a poruchy spánku (46,55 %). Bolest má zásadní a negativní vliv na kvalitu života, převyšující význam dalších chronických chorob, a je spojena s rizikovým chováním pacientů. Nemocní s chronickou bolestí jsou častěji nezaměstnaní, mají častější absence v zaměstnání, čímž ještě zvyšují náklady na zdravotní péči.

Přes 80 % nemocných se léčilo léky na předpis, silnými opioidy 20 % pacientů, slabými 60 procent. Značná část pacientů si však kupuje volně prodejné léky (především ibuprofen a paracetamol). S dosaženými léčebnými výsledky bylo spokojeno necelých 55 % dotázaných.

Osmdesát prezentací, stovky názorů

Postřehy z hlediska nákladů na léčbu bolesti jedné z největších německých zdravotních pojišťoven sdělil auditoriu Rolf-Detlef Treede. Postěžoval si, že sledování nejsou zcela jednoduchá a nemohou být přesná pro nejednotnost klasifikace diagnóz související s bolestí v současném systému Mezinárodní klasifikace nemocí (MNK 10).

Proto není v současnosti reálné poskytnout přesné údaje o tom, jakou konkrétní sumu společnost bolest stojí.

Z dalších přednášek vyplynulo, že bolest, přestože jde o jeden ze základních zdravotních problémů, zatím není dostatečně prozkoumána. Nevíme, proč má určitá léčba u týchž diagnóz, ale u různých pacientů diametrálně odlišnou účinnost. Pro výzkum chronické bolesti můžeme totiž jen velmi omezeně využít zvířecí model. U krys nemůžeme zjistit, jak krysa pociťuje neurologické změny ověřené magnetickou rezonancí či PET. Na úsilí vytvořit lidský model chronické bolesti se v nekonkurenčním prostředí podílí několik subjektů (EuroPain Projekt).

Na konferenci zaznělo zhruba osmdesát příspěvků o problematice bolesti, a to z mnoha pohledů. Každý z nich by si zasloužil alespoň zmínku, což z pochopitelných důvodů není možné. Proto bych ráda uvedla obecnější myšlenky, na nichž se účastníci v závěru konference shodli.

* V centru zájmu výzkumu, diagnostiky, léčby bolesti a její úhrady musí být vždy pacient. Jak řekla prezidentka pacientského sdružení European Headache Alliance, Audrey L. Cravenová, předsedkyně pacientské organizace: "Nothing about us without us!"

* Právo na léčbu bolesti patří k základním lidským právům. Toto poselství je nutné přednést i vládám členských zemí EU.

* Bolest je drahá. Bolest není jen problémem zdravotním, ale především sociálním, protože ovlivňuje život nemocného ve všech aspektech. Snižuje práceschopnost, nemocní často potřebují péči dalších osob, čerpají více prostředků z rozpočtu na zdravotní i sociální služby.

* Bolest je do jisté míry preventabilní. Správnou léčbou akutní bolesti lze do značné míry předejít vzniku a rozvoji chronických algických syndromů.

* Avšak základním heslem, které se jako pověstná červená nit vinulo celou konferencí, je absence dostatečného vzdělání. Vzdělávat je nutné všechny zúčastněné - pacienty o zásadách prevence i léčby bolesti, lékaře a další zdravotnické pracovníky o nutnosti terapie a jejích nových formách a metodách. Je nutné vypracovat edukační programy i pro sociální pracovníky, zodpovědné osoby ve státní správě a zdravotních pojišťovnách, regulatorních úřadech.

Bolest je na tomto světe všudypřítomná, týká se v nejrůznější podobě nás všech a všichni se jí musíme umět bránit, léčit ji a v optimálním případě jí předcházet.

Postřehy a komentáře účastníků konference SIP

MUDr. Marta Šimůnková

Zdroj: Medical Tribune