Budeme hypertenzi snižovat nefarmakologicky?

Výroční kongres AHA slavnostně zahájil její prezident Ralph Sacco, který je prvním neurologem v čele této organizace. „Není náhodou, že naše společnost sdružuje jak kardiology, tak i neurology, neboť jen společnou prací můžeme snížit dopad kardiovaskulárních nemocí na srdce i mozek,“ řekl. V této souvislosti zmínil sedm parametrů důležitých z hlediska kardiovaskulárního zdraví. Patří sem hodnota cholesterolu, krevního tlaku, glykémie a BMI, fyzická aktivita, stravovací návyky a (ne)kuřáctví.

„K tomu, abychom skutečně dosáhli změny na celopopulační úrovni, nesmíme k těmto aspektům přistupovat jako k rizikovým faktorům, ale jako faktorům zdravého života,“ uvedl R. Sacco. Připomněl některá globální data, která potvrzují nutnost takového přístupu:  1,12 miliardy lidí na světě kouří, 600 milionů lidí trpí hypertenzí, 200 milionů lidí má diabetes – jen tyto tři faktory znamenají pro více než dvě miliardy jedinců zvýšené riziko kardiovaskulárních nemocí a cévní mozkové příhody. Výroční kongres American Heart Association jako vždy přinesl nepřeberné množství zajímavých informací, z nichž některé ve zkratce přinášíme v následujícím textu. Podrobněji se této prestižní akci budeme věnovat v některém z následujících čísel MT.

Příchod bezpečnější antikoagulace?

Nástup nové skupiny léků s komplexním účinkem na dyslipidémie předznamenala studie DEFINE. Šlo o randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou, multicentrickou studii, která dokumentovala podání anacetrapibu, což je nový inhibitor CETP (Cholesterylester Transfer Protein).

Tento protein urychluje přenos esterů cholesterolu z HDL do aterogenních částic LDL a VLDL. Do studie bylo zařazeno 1 623 pacientů, kteří již byli léčeni statiny. Ve větvi s účinnou látkou došlo ke snížení koncentrace LDL cholesterolu o 40 % a ke zvýšení koncentrace HDL cholesterolu o 138 % ve srovnání s placebem.

Výskyt kardiovaskulárních příhod přitom nebyl vyšší než v kontrolní větvi. Bezpečnostní data byla v tomto případě sledována s mimořádným napětím, protože kvůli nim byl přerušen vývoj předchozího inhibitoru CETP - torcetrapibu. Výsledky studie DEFINE byly souběžně publikovány v časopise the New England Journal of Medicine.

Velkým tématem současné farmakoterapie kardiovaskulárních chorob je vstup nových antikoagulancií. Na letošním AHA byla prezentována studie ROCKET AF, která srovnávala rivaroxaban a warfarin u 14 264 pacientů s fibrilací síní bez vady srdečních chlopní.

Potvrdila, že rivaroxaban je v prevenci cévní mozkové příhody a tromboembolických komplikací stejně účinný jako warfarin a současně nezvyšuje riziko krvácivých příhod. Podobnou cestou nedávno prošel dabigatran.

Před dvěma roky se na zasedání AHA hovořilo o C-reaktivním proteinu v souvislosti se studií JUPITER. Letos k této diskusi přispěla studie ASCOT (Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial), která porovnávala účinek atorvastatinu oproti placebu. Analýzou dat 4 835 pacientů starších 65 let došli odborníci k závěru, že screening C-reaktivního proteinu pouze minimálně zlepšuje stanovení rizika rozvoje kardiovaskulárního onemocnění u pacientů, u nichž byly posouzeny standardní rizikové faktory, jako je cholesterol.

V oblasti léčby vysokého krevního tlaku stojí v poslední době v centru zájmu nefarmakologické metody. Pacienti, u kterých se nedaří snížit tlak ani kombinací čtyř či pěti léků, by v budoucnu mohli být léčeni denervací renálních tepen prostřednictvím radiofrekvenční ablace. V Chicagu byly zveřejněny výsledky první randomizované studie týkající se této metody.

Bylo do ní zařazeno 106 nemocných s rezistentní hypertenzí. Z nich 52 prodělalo ablaci. Data po šesti měsících po zákroku dokládají průměrný pokles systolického tlaku o 33,4 mm Hg a diastolického tlaku o 12,5 mm Hg. V kontrolní skupině byl pokles jen minimální (0,9, resp. 0,3 mm Hg). I posouzení bezpečnosti této léčby ukazuje na to, že prospěch pro nemocné je výrazně vyšší než riziko.

Zdrojem kmenových buněk může být i opotřebený myokard

Ještě před několika lety se očekávalo, že kmenové buňky způsobí rychlý zvrat v kardiologii. Předpoklad, že nějak to fungovat musí, stále platí. Otázka, za jakých podmínek, však zůstává otevřená. Důležitým příspěvkem k jejímu ujasnění je studie, která dokládá, že zdrojem viabilních kmenových buněk může být i věkem opotřebený srdeční sval.

V rámci této studie výzkumníci chirurgicky odebrali ze svaloviny srdečních komor 21 pacientů kardiocyty a z nich následně zmnožili srdeční kmenové buňky. Pacienti přitom trpěli ve většině případů ischemickou kardiomyopatií, větší část měla diabetes a jejich průměrný věk byl 65 let. Otevírá se tak cesta, že i u takových nemocných by mohly být terapeuticky použity kmenové buňky pocházející z jejich srdeční tkáně.

Iva Jaklová, Lucie Ondřichová, Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune