Budíček! Musíme podpořit výrobu v EU.

Toto téma, a především jeho emocionální rozměr, vede k produkci různorodých úvah o příčinách a důsledcích probíhající epidemie. Z hlediska mého profesního zaměření se jeví jako lákavé rozebrat možnost zavedení cenové regulace ochranných prostředků, preventivní povinné nákupy bezpečných rezerv, omezení či zákaz vývozu vybraných komodit atd. Ale myslím, že na tato podtémata dojde tehdy, až si s odstupem vyhodnotíme, jak se nám (ne)podařilo krizovou situaci zvládnout. Nedělejme tedy nyní rychlé závěry, na konečný účet je z mnoha úhlů pohledu ještě velmi brzy. Nicméně jedno poučení zde již máme narýsované červenou tužkou.

Všimli jste si, že v Evropě již umíme „bojovat“ jen ekonomickými sankcemi? Udělá-li kterýkoliv režim na světě, se kterým z hlediska našeho evropského hodnotového zakotvení nesouhlasíme, cokoliv nepatřičného, vyhlásíme proti němu ekonomické sankce! Bohužel si politici, vyrostlí v prostředí ekonomické svobody a dlouhotrvající prosperity, neumí představit, že sankce jsou klacek, který může někdo chytit i za druhý konec.

Ale ruku na srdce. Kdo z nás v posledních letech viděl alternativu k cenové soutěži při nákupu zdravotnických prostředků v českém zdravotnictví? Také jsme všichni považovali přesouvání výroby zdravotnických prostředků do Číny za levnější pracovní silou a energií za nutnost. Kolik procent v EU spotřebovaných urinálních sáčků, infuzních setů, gázových čtverců, ústenek, rukavic nebo respirátorů je skutečně vyráběno v EU? Ne, nemyslím nyní adresu „Legal Manufacturer“ (formální výrobce) na obalu..., ale skutečné místo výroby!

Asi před měsícem probleskla médii zpráva, že 80 % surovin pro výrobu léčiv registrovaných v EU se vyrábí v Číně nebo v Indii. A podobné je to v USA. Dr. Marc Siegel, profesor medicíny na New York University, komentoval včera vývoj takto: "Spoléháme na Čínu v 90 % našich ingrediencí pro léčiva. Doufejme, že se to v důsledku současného vývoje změní, protože skončíme s obrovským nedostatkem základních léků, včetně antibiotik a léků na krevní tlak, pokud to ve Wu-chanu potrvá mnohem déle." Siegel dospěl k závěru: „Toto je budíček a musíme vyrábět více léčiv ve Spojených státech.“ Jeden z našich českých zákazníků se nedostane ke své produkci zdravotnických prostředků, které si subdodavatelsky nechává vyrábět v Číně, protože mu byla produkce pravděpodobně zestátněna. Je to opravdu budíček pro zásadní posílení výroby v EU, tedy i „u nás doma“. Domácí evropské výroby, která bude rozumnou měrou protěžovaná ve veřejných zakázkách napříč EU jako strategický pilíř národní i nadnárodní bezpečnosti.

A kromě toho, skutečně nemá smysl hrozit pěstí někomu za nedodržování našich hodnotových standardů, když nám může vytvořit problém jen tím, že nedodá respirátory. Budu-li parafrázovat Dr. Siegla: „Toto je budíček a musíme větší podíl výroby zdravotnických prostředků v EU legálně podpořit při veřejných nákupech.“ Až odezní panika z nového koronaviru, bavme se o tom společně – vláda, zákonodárci, výrobci, plátci i poskytovatelé.

Zdroj: Porta Medica