Přeskočit na obsah

Celosvětová studie o zdraví v době pandemie

Pandemie viru COVID‑19 má obrovský osobní, společenský a ekonomický dopad. Pracovníci Národního ústavu duševního zdraví pod vedením PhDr. Denisy Mankové, Ph.D., zahájili rozsáhlý průzkum mezi běžnou populací a zdravotnickými pracovníky s cílem zhodnotit, jak je od propuknutí pandemie COVID‑19 ovlivněna tělesná a duševní pohoda respondentů. „Hlavním cílem je zjistit, jak je na tom fyzické a duševní zdraví obyvatelstva nejen u nás, ale na celé planetě v kontextu pandemie COVID‑19. Hodnotí se např. vystavení jednotlivým stresovým faktorům, do jaké míry se liší rizika mezi běžným obyvatelstvem a jinými skupinami, jako jsou např. lékaři, zdravotníci, hasiči. Vedle celkového hodnocení se budou provádět i analýzy jednotlivých zemí a jejich srovnání. V anonymním průzkumu budeme sbírat informace od více než 100 000 participantů z celého světa ve 25 jazycích,“ popisuje dr. Manková.


Příprava na případné pandemie v budoucnu

Vědci z Klecan se tak připojí ke kolegům z celého světa v rozsáhlé studii s názvem „The Collaborative Outcomes study on Health and Functioning during Infection Times (COH‑FIT)“. Do projektu je zapojeno téměř 200 výzkumníků z více než 35 zemí a byl schválen několika národními a mezinárodními odbornými organizacemi. Co do rozsahu se jedná o jedinečnou studii. „Zkoordinovat tolik států a takové množství výzkumníků je velmi obtížné. Obdivuji práci prof. Corrella z USA a dr. Solmiho z Itálie, kterým se díky obrovskému úsilí podařilo takto rozsáhlou studii zkoordinovat. Ve studii nás zajímají demografické údaje, informace o profesi (zdravotní péče/policie/hasiči/pracovníci v armádě vs. ostatní), fyzickém a duševním zdraví a chování, ale i o faktorech týkajících se okolního prostředí, jak před pandemií COVID‑19, tak v jejím průběhu a po ní. Cílem studie je rozpoznat, kdo je ve vyšším či nižším riziku rozvoje fyzických či psychických zdravotních potíží během pandemie a během různých stupňů restrikcí,“ vysvětluje doktorka Manková. Dalším cílem studie je identifikovat rizikové a protektivní faktory, které poskytnou informace preventivním a intervenčním programům zaměřeným na pandemii COVID‑19 a na další pandemie v budoucnu. Díky poznatkům ze studie by tak mohla být zajištěna efektivnější ochrana rizikových skupin.


Anonymní a kompletně v češtině

Národní ústav duševního zdraví byl osloven přímo hlavními řešiteli studie, kteří velmi stáli o to, aby se Česká republika do šetření zapojila. Výzkum probíhá ve třech etapách: první již začala, další proběhne za půl roku a poslední se uskuteční rok po skončení pandemie. Kdo se tedy může zúčastnit a za jakých podmínek? Jedná se o dobrovolný, bezplatný a anonymní průzkum probíhající na webových stránkách https:// www.coh‑fit.com. Průzkum je rozdělen do tří oblastí dle věku respondentů – zúčastnit se tak mohou dospělí, adolescenti i děti ve věku 6–13 let. Nedospělí participanti potřebují souhlas zákonného zástupce, dotazník je plně v češtině. K 1. 6. vyplnilo dotazník na 50 000 respondentů ze 118 zemí šesti kontinentů. První výsledky lze očekávat v horizontu půl roku.

Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi budou podle dr. Mankové odrážet i to, do jaké míry byl daný stát pandemií zasažen, jaká byla úmrtnost na COVID‑19, jaká byla míra restrikcí atd. Důležitý samozřejmě bude i počet respondentů. Nyní ještě probíhá první vlna studie, kdy je snaha zapojovat další a další respondenty, a probíhají i překlady dotazníků do dalších jazyků. „Práce je velmi intenzivní, protože snahou je, aby bylo zapojeno co nejvíce lidí z co nejvíce zemí. Studie by měla mít smysl nejen pro současnou situaci, která se bohužel může brzy konkrétně u koronaviru opakovat. Ale díky sesbíraným datům bychom mohli v budoucnu, objeví‑li se obdobná krizová situace, poznatky aplikovat v praxi a umožnit lidem, aby se s krizovou situací snáze vyrovnávali,“ dodává.

Dotazníková studie sleduje nejen dopad na tělesné a duševní zdraví, ale i to, jak lidé vnímají jednotlivé protektivní faktory, co jim např. pomáhá v krizových situacích, zda jsou schopni i v jiných situacích reagovat pružně, jak rychle jsou po „krizi“ schopni se postavit na nohy atd. Pokud se opravdu podaří nejen u nás, ale po celém světě sebrat reprezentativní vzorek populace, výsledky by mohly být velmi zajímavé a posloužit minimálně tomu, aby bylo možno připravit pro podobné situace preventivní programy péče o duševní zdraví. Data by měla přispět i ke zkoordinování pomoci prostřednictvím online služeb, které sice nyní fungovaly, ale do budoucna by mělo jít o běžnou věc, kterou lidé již znají a bez problémů ji využívají.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…