Česká onkologie je součástí evropského prostoru

„Pokud jde o organizaci péče, tak bych řekl, že zřízením sítě komplexních onkologických center jsme Evropu předběhli,“ říká prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně.

• Když se podíváme na onkologii deset, dvacet let dozadu, kde vidíte takové hlavní milníky vývoje? A dokázala Česká republika tyto změny zachytit?

Myslím si, že jsme zachytili všechny hlavní trendy, kterými evropská onkologie nyní jde. Z mého pohledu je česká onkologie součástí evropského prostoru. Pokud jde o organizaci péče, tak bych řekl, že zřízením sítě komplexních onkologických center jsme Evropu i předběhli. V systémové léčbě je takovým hlavní milníkem nástup konceptu precizní medicíny. Zde se i u nás skutečně udělal velký kus práce, není to samo sebou, že máme řadu fungujících tumor boardů. U chirurgie jsme velmi dobře zachytili trend ke snižování radikality operačních zákroků při zachování účinnosti léčby. Dokladem je relativně široké využívaní roboticky asistovaných výkonů. Podobně je tomu v radiační onkologii, kde se daří díky moderním technologiím a postupům pacienty stále více chránit před nežádoucími účinky léčby. Poslední milník z mého pohledu představuje národní onkologický program, který reflektuje Evropský plán boje proti rakovině – European Cancer Beating Plan.

• Jak z pohledu klinika hodnotíte dostupnost moderních terapií?

Zde vidím velký pokrok. Za posledních deset, patnáct let jsme se v tomto ohledu výrazně přiblížili vyspělým zemím západní Evropy a vymanili se z východoevropského prostoru. U systémové léčby se vyrovnáváme skandinávským státům, pokud jde o počet inovativních léků, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jsme v těchto datech první v žebříčku postkomunistických zemí. počet nemocných léčených moderní terapií významně roste. Pro indikaci některých moderních léčiv je nutné sofistikované genetické vyšetření, a ani v jeho dostupnosti nijak nezaostáváme. To začíná platit rovněž pro vyšetření celého genomu. I u zmíněné roboticky asistované chirurgie jsme na tom relativně dobře. V počtu robotických systémů se blížíme číslům, jako má třeba Rakousko, a významně jsme přeskočili Polsko, Slovensko i Maďarsko. A velký krok kupředu jsme udělali i v radioterapii. Máme 6,47 lineárního ozařovače na milion obyvatel. Je to podobně jako Rakousko, Dánsko má 9,5 ozařovače na milion obyvatel, ale třeba Slovensko má 4,4 těchto přístrojů. V tomto parametru zatím ale přetrvává významný rozdíl mezi Čechy a Moravou – v neprospěch moravských krajů. Středočeský kraj má 7,5 urychlovače na milion obyvatel, Morava jen 5,3. Inovativní léky a technologie se k nám tedy dostávají, náklady na ně rostou. Samozřejmě je čím dál naléhavější otázka, jak zajistit trvalou udržitelnost tohoto vývoje. Je zcela legitimní se ptát, zda daná inovace skutečně přináší něco, co zlepšuje osud našich pacientů.

• Pokud jde o výsledky onkologické léčby, zatím ale nesaháme na ty nejlepší západní státy. Co udělat, abychom se dále posunuli?

Je pravda, že určitou ztrátu na vyspělou Evropu máme, ale i zde je třeba se dívat na trendy. V úmrtnosti spojené se zhoubnými nádory jsme se za posledních 20 let posunuli z druhého místa na dvaadvacáté. Dá se říci, že jsme v tom největšími skokany – to platí zvláště u žen. Stojí za tím celá řada důvodů, dostupnost moderní léčby je jen jedním z nich. Určitě jde o úspěch screeningových programů. Je to dáno i lepší organizací a centralizací péče, díky které se daří rozvíjet multidisciplinární přístup. Snižuje se i incidence solidních nádorů, ale v té stále patříme mezi východoevropské země. Je to do značné míry dáno životním stylem – naše zátěž rizikovými faktory je vysoká. Málo hovoříme o tom, jak významný kancerogen je alkohol – a v Česku vypije dospělý člověk v průměru 550 litrů piva ročně. Jsme obézní, málo se hýbeme, stále dost kouříme, to vše se do incidence propisuje.

• Obecně nejsilnější nástroj k posunu v medicíně představují klinické studie.

Klinické studie jsou důležité z řady důvodů. Z pohledu pacienta nabízejí šanci na potenciálně účinný lék v době, kdy ještě není běžně dostupný. U karcinomu prsu jde v průměru o sedm let – tak dlouhý je interval od ukončení náboru do studie do stanovení ceny a úhrady, samozřejmě pokud léčivo prokáže svou účinnost a bezpečnost. Inovativní léky, které v posledních 20 letech přišly do onkologie, významným způsobem prodloužily přežívání pacientů. U metastatického karcinomu prsu je to o tři roky. A nejde jen o generalizované onemocnění, to vidíme opět u zhoubných nádorů prsu – dostupnost nových léků zde snížila u časnějších stadií riziko rekurence o 50 procent. Lékaři klinické studie pomáhají naplňovat jeho vědecký potenciál, jeho touhu po zkoumání ve snaze pomoci pacientům, a zdravotnickému zařízení mohou přinášet finanční benefity. A v neposlední řadě jsem přesvědčen, že je zde korelace mezi kvalitou péče a kvalitou výzkumu. Pokud je některé zdravotnické pracoviště úspěšné při provádění klinických studií, je pravděpodobnější, že se zde o pacienta správně postarají – a to i o toho, který ve studii není.

• Naplňujeme zde svůj potenciál?

Na to se můžeme podívat z několika úhlů. První pohled je, jak si stojí Evropa. Na našem kontinentu počet klinických hodnocení klesá, naopak roste v Asii a narůstá znovu i ve Spojených státech. To ovlivňuje i naši situaci. Ale nejsme nejlepší ani v rámci středoevropských zemí. Jsme teď někde za Maďarskem, zhruba na úrovni Polska, za námi je někde Slovensko. Musíme si uvědomit, že na rozdíl od Polska jsme pro zadavatele relativně malý trh, a pokud u nás nebude klinické hodnocení lépe organizováno, a to i centrálně, tak firmy nebudou mít důvod tady klinické studie otevírat. Je to pro ně mimořádně náročné fi­nan­čně, personálně i technicky. Proto chceme, aby komplexní onkologická centra k této oblasti přistupovala podobně a vše bylo pro farmaceutické firmy přehlednější. Souvisí to i s digitalizací, ve které zoufale zaostáváme. Pokud v Maďarsku budou schopni dát firmám rychleji informace o tom, jestli mají pacienty připravené do studií, protože jim to jejich nemocniční informační systém umožní, samozřejmě se hodnocení otevře tam.

Rozhovor vznikl u příležitosti 30 let od založení Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), které připadá na letošní rok.