Česko může nabídnout kapacity na pomoc

„V případě, že by některá z jiných zemí požádala o pomoc, tak naše nemocnice jsou v současné době schopny nabídnout pomoc zahraničním pacientům, a to včetně těch, kteří vyžadují plicní ventilaci či mimotělní oběh,“ uvedl ministr 27. listopadu. Poprvé o možnosti nabídnout zahraniční pomoc hovořil už 18. listopadu na sněmovním výboru pro zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví se dohodlo s Fakultní nemocnicí v Motole a Fakultní nemocnicí Brno, že jsou schopny se postarat o desítky těchto pacientů. Rozhodnutí je ale na ministerstvu zahraničí a především na vládě, ty zatím tuto možnost veřejně nekomentovaly.

Obnova běžného chodu nemocnic by tím podle ministra neměla být ohrožena. Nabízená lůžka totiž budou patřit mezi rezervní lůžka pro koronavirové pacienty pro případ zhoršení situace.

V sousedních státech se mezitím situace s počtem nových případů prokázané nákazy COVID‑19 lepší. Německo zaznamenalo nejvyšší počet nakažených 20. listopadu a v přepočtu na počet obyvatel je stále na významně nižších číslech než Česko, Rakousko už mírně uvolňuje protiepidemická opatření a zřejmě je za vrcholem šíření epidemie, na Slovensku je v přepočtu na obyvatele setrvale významně nižší počet nových případů než v Česku. Také v Polsku v poslední době čísla denních přírůstků nakažených klesají.

Jednání s ministerstvem a připravenost pomoci potvrdily obě zmíněné nemocnice, ale bližší informace k akci neměly. „Pro tuto výpomoc jsme nabídli pět lůžek na UPV a deset až dvacet lůžek na oxygenoterapii,“ sdělila mluvčí FN v Motole Mgr. Pavlína Danková. Co by taková zahraniční pomoc pro nemocnici obnášela provozně a jak dlouho bude Motol držet volné kapacity pro koronavirové pacienty, neodpověděla. „Volné kapacity nedržíme v záloze, volné kapacity zatím máme,“ vysvětlila.

Ke 2. prosinci bylo v Motole podle sdělení nemocnice na Twitteru 279 volných standardních lůžek pro dospělé a 40 na JIP pro dospělé. V izolaci bylo kvůli COVID‑19 celkem 207 zaměstnanců. O dva týdny dříve, 16. listopadu, měl Motol v izolaci 257 zaměstnanců a volných 339 standardních lůžek a 50 JIP lůžek pro dospělé. Počet COVID+ pacientů zároveň klesl ze 119 na 79.

V Brně pro účel péče o zahraniční pacienty může být aktivována připravená polní nemocnice na výstavišti. „Ta je v současnosti ve stand‑by módu, může do ní nastoupit náš tým pro hromadná neštěstí Emergency Medical Team se šesti lékaři a 18 sestrami. Na lůžkách přímo ve FN Brno bychom se rádi postupně vraceli k běžné péči,“ popsala Veronika Plachá, tisková mluvčí Fakultní nemocnice Brno.

Záložní brněnská nemocnice byla otevřena 9. listopadu, ale nebyla využita, protože záložní kapacity mimo nemocnice nebyly zapotřebí. Zatím se počítá, že se nemocnice nebude bourat do konce ledna. Je v ní 302 lůžek, některá z nich s kyslíkem, ale bez umělé plicní ventilace.

Epidemiologická situace umožňuje ve FN Brno pomalé obnovování plánované operativy. V posledních dvou měsících byl ve FN Brno v souvislosti s nákazou COVID‑19 utlumený provoz, v provozu bylo deset operačních sálů z 25. Od 1. prosince se začíná ve FN Brno operovat na dalších třech sálech.

Také v dalších nemocnicích se poskytování běžných plánovaných zdravotních služeb obnovuje, někde rychleji, jinde pomaleji, podle situace v daném zařízení a regionu.

Obnovení veškeré péče v původním rozsahu je prioritou také podle vedení ministerstva zdravotnictví. Od 23. listopadu vláda zrušila zákaz poskytování elektivních zákroků, nadále si ale mají nemocnice držet určité rezervy. Nemocnice začaly plánovanou péči omezovat od konce září, plošně k tomu dochází od poloviny října doporučením národního koordinátora intenzivní péče a od 28. října mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Podle vyjádření náměstka ministra prof. Vladimíra Černého z 27. listopadu bude obnovování péče trvat ještě týdny. „Dosažení původního rozsahu elektivní péče je otázka týdnů či jednotek měsíců. Tempo a rozsah bude ovlivňovat vývoj epidemiologické situace,“ uvedl prof. Černý. V některých regionech tak nebudou mít pacienti plně dostupnou nemocniční péči déle než čtvrt roku.

Na to, aby se zrušila pracovní povinnost mediků a dalších studentů zdravotnických oborů, ale situace ještě 2. prosince podle předsedy Ústředního krizového štábu ministra Jana Hamáčka nebyla. Podobně se několik dní předtím vyjádřil i ministr zdravotnictví. K tomu, aby se medici mohli vrátit do škol, vyzvali vládu opoziční politici expertního týmu ODS, KDU‑ČSL a TOP 09. Stát medikům jejich zaměstnáním v nemocnicích brání v přípravě na zkoušky, což by mohlo za rok poznamenat zdravotnictví v ČR, uvedl tým.

Na Česko se obrátilo několik států se žádostí o materiální pomoc. Ústřední krizový štáb a vláda je posoudí. Zástupci Ukrajiny, Běloruska, Kosova, Černé Hory či Severní Makedonie žádají zejména o rukavice a jiné ochranné a vyšetřovací pomůcky. „Na základě doporučení ministerstva zahraničních věcí vyhodnotíme schopnosti ČR pomoci těm zemím na seznamu, které jsou z Evropy,“ uvedl Hamáček.

Zdroj: MT