Chytře na neurologická onemocnění

Zavedení dohledového a asistenčního systému s elektronickým náramkem se senzorem pro pacienty s demencí a pro pacienty s epilepsií. To je cílem stěžejního projektu Nadačního fondu NEUROSMART, který vznikl loni v září. V současnosti má fond svůj hlavní projekt v prepilotní ověřovací fázi.

Náramek má vyhodnocovat stav pacienta, zaznamenávat potřebné údaje a v případě nutnosti informovat rodinné příslušníky nebo volat záchranné složky.

Jednou ze zakladatelek fondu je prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, dalším prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP, přednosta I. neurologické kliniky FN u sv. Anny v Brně a místopředseda České neurologické společnosti ČLS JEP. Revizorkou fondu je doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Lékařské fakulty MU.

Předsedou správní rady Nadačního fondu NEUROSMART je Mgr. Michal Kurečka, jinak také zaměstnanec Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Na „prepilotní fázi“ projektu získali od města Brno dotaci 1,5 milionu korun, dalších 800 000 korun věnoval kraj. Celkové náklady projektu jsou v této fázi kalkulovány na 2,7 milionu korun s tím, že velká část prací probíhá dobrovolnicky.

„Brno chce testovat a uplatňovat v praxi různá smart řešení, která lidem zjednoduší život. V této souvislosti se nejčastěji mluví o energetice, nakládání s vodou či odpady, o dopravě. Proč by se ale nemohly smart technologie stejně dobře uplatnit třeba ve zdravotnictví? Náramek, který nemocným pomůže prožít i přes obtíže kvalitní život, není sci‑fi , ale reálný projekt, který Brno velice reálně podporuje,“ uvedl první náměstek primátorky Brna Petr Hladík.

Na shánění jednorázových dotací by ale projekt neměl být závislý dlouhodobě. „Naším záměrem je dotáhnout projekt do určité fáze, spočítat přesně náklady, zdokumentovat výsledky a předložit to zdravotním pojišťovnám, které by jej mohly do budoucna dlouhodobě standardně fi nancovat,“ uvedl pro MT Kurečka. „S městem Brnem jsme spolupracovali už dříve na pilotním projektu screeningu Alzheimerovy choroby v ordinacích praktických lékařů. Brno je demografi cky nejstarší město v republice. Pro ověření fungování dohledových náramků pro pacienty s neurokognitivním defi citem tu máme ideální podmínky,“ uvádí Kurečka.

Lidem s demencí a jejich pečovatelům mohou náramky se senzorem pomoci hned v několika rovinách. Pacientovi může náramek například připomenout, že si má vzít léky. Náramek má takzvané panické tlačítko pro přivolání pomoci. Může detekovat pád. Když vyhodnotí kritickou situaci, zavolá náramek sám od sebe zdravotnickou záchrannou službu. V některých případech může pacient a pečovatelé využít možnost sledovat geografi ckou polohu pacienta pomocí GPS a vymezit hranice, po jejichž překročení jsou pečovatelé upozorněni. Tato funkce má reagovat na častou zkušenost, kdy se pacienti s demencí ztrácejí. Takové případy nejsou vzácné.

Další velkou skupinou, na kterou tým Nadačního fondu NEUROSMART myslí, jsou epileptici. U nich je využití náramku jiné. Náramek dokáže dokumentovat záchvaty, které pacienta trápí. Tím jednak zpřesní informaci o průběhu nemoci, jednak poskytne určitou míru klidu pacientům i pečujícím osobám.

Pro obě onemocnění platí, že by dálkový monitor kromě kvalitnější péče a větší kvality života pacientů mohl přinést i určité snížení počtu návštěv u lékaře.

Technické řešení kromě samotných náramků vyžaduje vybudování platformy, která bude data schraňovat a předávat. Zatímco náramky jako takové a jejich využití budou pro různé nemoci různé, společná bude technická platforma pro zpracování a posílání dat. Na vývoji systému se podílejí partneři projektu C SYSTEM CZ, Microsoft a SOITRON.

Použití náramků se senzorem a jeho omezení nebo zádrhely aktuálně testují právě zakladatelé fondu. Pro vybrané geriatrické pacienty je zkouší využít prof. Hana Matějovská Kubešová ve FN Brno, pro některé epileptiky je má brzy začít testovat prof. Milan Brázdil z FN u svaté Anny v Brně. K plošnému využití náramků je ještě velmi daleko, zdůrazňuje Kurečka. První krok je vyzkoušet, jaké náramky je vhodné použít, jak je správně nastavit, jak přenášet data. I proto zásadně Kurečka mluví o „prepilotní“ fázi projektu. Nerad by vzbudil předčasná očekávání. O tom, že využití telemedicínského sledování pacientů má smysl, ale nemá pochybnosti. A do budoucna podle něj mohou pro různé způsoby využití náramků se senzorem přibýt další a další diagnózy. Například anafylaxe nebo Parkinsonova nemoc.

Jaký konkrétní typ náramku bude v rámci projektu využit, to je jedna z otázek, které se řeší. „Je to otázka toho, nakolik jaký typ náramku v praxi splní očekávání klinických pracovníků,“ uvádí Kurečka. Pro epileptiky aktuálně v rámci projektu testují náramky Embrace 2 společnosti Empatica, které mimochodem mají potvrzení americké FDA i evropský CE certifi kát pro použití jako nositelný zdravotnický prostředek. Pro pacienty s Alzheimerovou chorobou využívá tým náramek založený na operačním systému Android, který soft warově upravuje.

Samotný pilotní projekt by se měl rozběhnout v průběhu roku 2020 a trvat by měl zhruba tři roky. Náklady se odhadují zhruba na tři miliony za rok. Projekt získal podporu Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. „Uvedený projekt považujeme za velmi přínosný z odborného i společenského hlediska,“ uvedl předseda společnosti doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., v ofi ciálním dopise, který zveřejnil nadační fond. Řešení problematiky neurodegenerativních onemocnění je jednou z priorit pro příští období, která před zdravotním, sociálním i politickým systémem stojí, a nutně vyžaduje spolupráci všech zainteresovaných subjektů,“ poznamenal doc. Býma. Podobně vyjádřili podporu projektu i rektor Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., a také rada vlády pro seniory a stárnutí populace.

Zdroj: MT