Přeskočit na obsah

COVID-19 je spojen s vyšší úmrtností u pacientů s akutním srdečním selháním

„Výsledky podporují upřednostňování pacientů se srdečním selháním při očkování proti COVID-19, jakmile bude vakcína k dispozici. Do té doby by tito pacienti všech věkových skupin měli být považováni za vysoce rizikovou skupinu a mělo by jim být doporučeno udržovat sociální odstup a nosit vždy roušku, ve snaze předejít nákaze,“ uvedl vedoucí studie Dr. Amardeep Dastidar, intervenční kardiolog z North Bristol NHS Trust and Bristol Heart Institute ve Velké Británii. Výzkum byl publikovaný 7. ledna 2021 v časopisu Evropské kardiologické společnosti ESC Heart Failure.

Srdeční selhání označuje postupné oslabování funkce srdeční pumpy s příznaky dušnosti, otoků kotníků a únavy. Náhlé a závažné zhoršení příznaků je označováno jako akutní srdeční selhání, jedná se o emergentní stav vyžadující hospitalizaci se zavedením intravenózní léčby a intenzivním monitorováním stavu.

Studie zkoumala míru doporučení k hospitalizaci pro akutní srdeční selhání během pandemie a 30denní úmrtnost. Analýza zahrnovala 283 pacientů s akutním srdečním selháním přijatých na kardiologické oddělení North Bristol NHS Trust. Dvě třetiny pacientů trpěly chronickým srdečním selháním a vykazovaly akutní zhoršení. Datum prvního úmrtí na koronavirus ve Velké Británii – 2. března 2020 byl mezním datem pro definování dvou skupin: před COVID-19 (7.1. – 2. 3. – osm týdnů) a po COVID-19 (3.3. – 27.4. – osm týdnů v průběhu pandemie).

Během pandemie došlo k podstatnému, ale statisticky nevýznamnému poklesu hospitalizací pro akutní srdeční selhání. Zatímco v období před COVID bylo přijato 164 pacientů, v období pandemie 119, tedy o 27 procent méně (p=0,06). Podle Dr. Dastidara může toto zjištění odrážet obavy veřejnosti a snahu o sociální distancování na počátku národního lockdown. Tomu nasvědčuje i nárůst pacientů poté, co byli během následujících týdnů v masmédiích opakovaně ujišťováni a vyzýváni, aby v případě potřeby lékařskou pomoc neodkládali a nebáli se ji vyhledat.

Ve zkoumaném období v průběhu pandemie se 30denní úmrtnost pacientů s akutním srdečním selháním téměř zdvojnásobila. V období před COVID zemřelo 11 procent pacientů, avšak ve druhé skupině jich zemřelo 21 procent (HR 1,9; 95 % CI 1,09-3,3).

Vědci zkoumaly, jaké faktory by mohly být odpovědné za vyšší úmrtnost ve druhé skupině (během pandemie). Starší věk a přijetí v době pandemie byly spojeny s úmrtím po úpravě o další faktory, které mohly vztah ovlivnit, s poměrem rizik HR 1,04, respektive 2,1. Když byli z analýzy vyřazeni pacienti s pozitivním testem na COVID-19, nebyl mezi dvěma zkoumanými skupinami v úmrtnosti žádný rozdíl, což ukazuje na to, že pacienti s akutním srdečním selháním a COVID-19 měli horší prognózu.

„To může naznačovat přímou interakci nebo náchylnost k horším následkům u pacientů s akutním srdečním selháním, kteří jsou zároveň infikováni koronavirem. Je pozoruhodné, že náš region měl během studie velmi nízkou míru infekce COVID-19, a přesto byla stále patrná souvislost s vyšší úmrtností,“ uvedl k výsledkům studie Dr. Dastidar. Zároveň poukázal na to, že v době studie ještě nebylo zavedeno rutinní testování na infekci COVID-19. „Bylo by poučné zkontrolovat novější hospitalizace, kdy již testování probíhalo v širším měřítku, abychom dále podpořili naše zjištění. Jelikož se jednalo o studii jednoho centra, bylo by také cenné potvrdit její zjištění v celonárodní analýze. Kromě toho bychom rádi přezkoumali dlouhodobější data a hledali vzorce prognózy v pozdější fázích onemocnění u této skupiny pacientů,“ uzavřel Dr. Dastidar.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…