COVID-19: Klid a přípravy na možnou druhou vlnu

Současné vypočtené reprodukční číslo šíření COVID-19 v Česku je 0,7 (95% interval spolehlivosti 0,49 – 0,92) Epidemie nejen že se nekontrolovaně nešíří, ale ztrácí sílu, uvedl ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek.

Počet denně nově diagnostikovaných se drží od 22. dubna pod stovkou. Podle modelu pak je v současnosti v republice zhruba 500 nezachycených nakažených lidí, a jejich počet klesá.

Krátkodobé predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v současnosti potvrzují. V polovině dubna odhadoval, že na konci dubna bude 7400 až 8300 kumulativně nakažených, je jich 7579.

Pro příští týdny očekávají statistici 15 nových případů denně a ke 31. květnu kumulativně 7900 až 9700 potvrzených případů. „Tato predikce platí za předpokladu, že bude stabilní situace, že se něco v republice někam neposune, nezmění se něco dramaticky epidemiologicky,“ upozornil prof. Dušek. „Jsme připraveni včas vykřiknout, kdyby se začala epidemie vyvíjet jinak,“ dodal.

Dušek dále prezentoval, jak výrazně odlišný může být další vývoj podle toho, jak se bude vyvíjet epidemiologická situace. Při zachování stávajícího stavu bez jakéhokoli uvolňování mezilidských kontaktů by virus dál ztrácel sílu a teoreticky by se počet nových případů v republice dostal na podzim k nízkým jednotkám.

Za předpokladu, že by se reprodukční číslo dostalo na hodnotu 1,1 v nejbližší době, počet nově diagnostikovaných nakažených by rostl, v listopadu by dosáhla epidemie nového vrcholu na počtu 18 tisíc osob za měsíc, a dál by nových případů už ubývalo. „Snahou všech musí být, aby se to nestalo a abychom včas rozpoznali a dokázali bránit tomu, aby se to znovu vymklo kontrole,“ uvedl Dušek. Podle aktuálních dat a krátkodobých predikcí jsou přitom statistici podle něj schopni rozpoznat varovné signály. „Dlouhodobé modely nabízejí jen varianty za zadaných předpokladů. Daleko důležitější je zejména sledovat denní vývoj a krátkodobě predikovat efekt, včas lokálně zasahovat, když dojde ke změně,“ prohlásil Dušek.

Z aktuálních dat je zřejmé, že relativně horší situace je aktuálně na Domažlicku, Chebsku, Olomoucku, nebo Litoměřicku. „Podle mě není naše budoucnost v celostátních plošných opatřeních, která jsou extrémně limitující pro ekonomiku a život země, ale v detailním sledování lokálního vývoje nejen na okresní, ale ještě nižší úrovni. Když budeme lokálně reagovat na změny, myslím, že je možný velmi bezpečný návrat k normálnímu životu,“ uvedl Dušek.

Prof. Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, ujistil, že stav systému intenzivní péče je velmi stabilní, a to i v situaci, kdy se začíná obnovovat běžná klinická péče. Zároveň ale musí být v pohotovosti. „Vede se debata o eventuální druhé vlně pandemie, a o tom, zda se na ni máme nachystat. Nepochybně na ni systém musí být adekvátně nachystán, ačkoli nevíme kdy, ani jestli přijde. Systém musí současně umožnit maximální návrat a obnovení obvyklé zdravotní péče v určitém stand-by režimu. Klinická skupina chystá plán příprav na eventuální druhou vlnu pandemie,“ uvedl prof. Černý.

Při obnovování provozu za dnešních velmi nízkých počtech nově diagnostikovaných pacientů je také diskutována otázka plošného testování všech pacientů, kteří přicházejí do nemocnic. „Vedeme debatu o tom, jaká je adekvátní míra testovat pacienty. V tuto chvíli se zdá, že není nutno testovat za všech okolností testovat všechny pacienty. Je nutné najít vyváženou polohu, abychom včas identifikovali ty pacienty, kteří by mohli ohrozit zdravotnický personál,“ řekl prof. Černý. „Byl schválen mezioborový doporučený postup, který upravuje indikace a přístup ke konvalescentní plazmě,“ zmínil také Černý.

Na tiskové konferenci také vystoupila ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv, která mimo jiné zmínila, že bude pro Česko zajištěné takové množství přípravku s remdesivirem, že většina pacientů ve vážném stavu, kteří by z této léčby mohli profitovat, by se k němu měla dostat.

Náměstek ministra zdravotnictví prof. Roman Prymula pak uvedl, že se dokončuje zacvičování týmů v posledních dvou krajích na spuštění systému chytré karantény od 1. května na celém území České republiky. „Systém je připraven. Jsme připraveni na podstatně vyšší počet případů. Měníme indikační schéma, zdaleka to nejsou jen případy s klinickými případy, ale i asymptomatické kontakty a potenciální ohniska, kde chceme působit cíleně. Důležitou roli hraje armáda a vyškolení medici, kteří provádějí rozhovory,“ řekl prof. Prymula. „Jak bude hrozba v některých regionech narůstat, už nebudeme přijímat plošná opatření, ale jen regionální. Tím nemyslím poslat dotčený region do karantény, ale cílenější opatření, abychom situaci udrželi v kontrolovaném vývoji, v datech, která neznamenávají exponenciální nárůst,“ řekl Prymula.

Zdroj: MT