Přeskočit na obsah

COVID‑19 zbrzdil i nemocniční paliativu

V rámci pilotního projektu MZ ČR na implementaci PP do nemocnic bylo od června 2019 podpořeno sedm paliativních týmů v šesti nemocnicích: ve VFN v Praze, FN Královské Vinohrady, FN Olomouc, v Krajské zdravotní a. s. Ústí nad Labem, v Nemocnici Jihlava a dva týmy ve FN v Motole. Financování této péče pro příští rok se však podaří zajistit jen pro pilotní týmy, na systémové změny bude třeba ještě počkat.

Zatímco v USA má 80 procent nemocnic vlastní paliativní program, u nás je to zatím spíše výjimečné. Většina lidí tak umírá v nemocnicích bez přístupu k specializované paliativní péči. První systematické snahy o rozvoj nemocniční paliativní péče začaly v roce 2016 díky grantovému programu Nadačního fondu AVAST. V rámci dvou ročníků tohoto programu byl v letech 2016–2020 podpořen rozvoj paliativních týmů ve 25 nemocnicích ve všech regionech ČR. Na tento projekt navázal projekt MZ. Cílem projektu je vytvořit podmínky pro zvýšení dostupnosti paliativní péče v nemocnicích akutní, následné a dlouhodobé péče prostřednictvím vytvoření nového samostatného programu paliativní péče a nastavení a ověření metodik a standardů. Projekt ověřuje model fungování nemocničních konziliárních paliativních týmů, které pomáhají primárnímu ošetřujícímu týmu řešit složité komunikační a klinické obtíže pacientů, a prosazuje kvalitní paliativní péči jako standardní a obecně dostupnou službu pro všechny pacienty, kteří ji v nemocnicích potřebují.

Paliativní konziliární tým zajišťuje konzultace a intervence paliativních specialistů pro všechna oddělení nemocnice. Jeho základní činností je vedení komunikace obtížných témat s pacienty a jejich rodinami, zjištění jejich potřeb, podpora při formulaci preferencí a také zajištění respektu k těmto preferencím. Nedílnou součástí paliativní péče je tišení bolesti a dalších fyzických symptomů, stejně jako řešení problémů psychické, sociální a spirituální povahy, která je poskytována pacientům se závažným, zejména život limitujícím onemocněním, dospělým i dětským, zároveň s kauzální léčbou.

Dostupná literatura ukazuje, že model tzv. časné paliativní péče, vhodný zejména pro nemocniční prostředí, má významný pozitivní efekt na kvalitu života pacientů, kontrolu symptomů a prožívání jejich blízkých. U některých diagnostických skupin má také vliv na delší dožití pacientů a zároveň tato péče nezvyšuje náklady systému. Pilotní projekt má podle onkologa a paliatra MUDr. Ondřeje Slámy, Ph.D., z Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ v Brně hned několik dílčích cílů. Jednak má vytvořit jednotlivé metodické dokumenty o tom, jak zavádět paliativní péči do nemocnic a v jakých organizačních formách. Druhým cílem je v nemocnicích pilotně otestovat, jaký je přínos těchto týmů pro pacienty, pro jejich rodiny a pro nemocnici jako takovou. Projekt probíhá formou studie, takže veškeré intervence týmu jsou velmi detailně dokumentovány. „Naší ambicí a dlouhodobějším záměrem je, aby se na základě těchto nasbíraných dat ve spolupráci s MZ ČR a ZP namodeloval přiměřený způsob úhrady této zdravotní služby,“ vysvětluje MUDr. Sláma.


Rozvoj nemocniční paliativy má přinést systémovou změnu

Metodika zavádění paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče má být vytvořena do konce roku 2021 jako metodický základ k implementaci programu paliativní péče v nemocnicích. Projekt přispěje ke standardizaci nemocniční paliativní péče stanovením indikátorů její kvality a formulováním Standardů poskytování nemocniční paliativní péče. Nový Edukační program zaměřený na paliativní péči v nemocnicích pak bude k dispozici pro všechny poskytovatele zdravotních služeb.

„Na základě průběžných výsledků projektu již vznikl ‚draft‘ standardů nemocniční paliativní péče, kde je popsán proces toho, co se má u pacienta, u něhož je definována potřeba paliativní péče, odehrát. Tedy např. co a kým má být hodnoceno a jaká témata by měla být řešena. Tyto standardy tedy popisují proces a ‚přidanou hodnotu‘ paliativního týmu. Právě standardy této péče jsou podmínkou, aby mohla být služba nemocničních konziliárních týmů PP hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Potřeba je definovat např. i to, které profese a v jakém úvazku se na činnosti týmu musejí podílet. Návrh tohoto minimálního personálního zabezpečení je již nyní na ministerstvu zdravotnictví a je i předmětem určitého jednání se zdravotními pojišťovnami. Pracujeme přitom s modelem několika velikostí týmu v závislosti na velikosti nemocnice,“ vysvětluje MUDr. Sláma.

Koncept konziliárních paliativních týmů a model nemocniční paliativní péče reaguje na deficit kvalitní paliativní péče v nemocnicích a prosazuje paliativní péči jako standardní a obecně dostupnou službu pro všechny pacienty, kteří ji v nemocnicích potřebují. Cílem je implementovat konziliární paliativní týmy do zdravotního systému jako model, který již prokázal svou efektivitu v řadě zemí a který se postupně stává novým standardem péče. Jak se odborníci shodují, tento přístup významně zvyšuje kvalitu života pacienta i jeho rodiny – usnadňuje rozhodování, respektuje volbu pacienta, poskytuje dobrou péči, informuje o institutu dříve vysloveného přání, podporuje nemocné i pečující, reaguje na jejich komplexní potřeby (sociální, zdravotní, psychické i spirituální).

O potřebě této péče svědčí i společné stanovisko odborných společností k zajištění a poskytování paliativní péče v nemocničním prostředí, které vzniklo jako součást tohoto projektu a které podepsalo 18 odborných společností ČLS JEP a pět dalších institucí v oblasti paliativní péče.


Problémy s úhradou

Na rozdíl od lůžkové či domácí hospicové péče zatím ale v nemocničním segmentu neexistuje model úhrady této péče. V rámci pilotního projektu proto MZ ČR vstupuje do jednání s pojišťovnami a hledá způsob, jak zajistit rozvoj této nové služby a zajistit její další financování v rámci systému.

Podle MUDr. Mahuleny Exnerové, primářky dětského oddělení Nemocnice Hořovice a předsedkyně Sekce dětské paliativní péče při České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, má být jedním z výstupů pilotního projektu také rozsáhlý soubor dat, který umožní adekvátní formulaci standardů i způsobu financování nemocniční paliativní péče. Právě udržitelnost péče je zásadní a projekt má sloužit k nastavení úhradových mechanismů pro financování této služby. Jedním z výstupů by tedy měl být i model úhrady pro nemocnice, ve kterých již paliativní týmy působí anebo budou vznikat. Klíčovým partnerem zpracování dat projektu má být ÚZIS. Bohužel projekt na výsledky z datových souborů stále čeká, i kvůli stávající vytíženosti ÚZIS při koronavirové pandemii. Chybějí tak důležitá data, která by sloužila jako podklady pro jednání se ZP při modelování úhrady nemocniční paliativní péče. Nezbytnost rozvoje paliativní péče byla potvrzena i Memorandem o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče v ČR, které v červenci 2019 podepsal tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch spolu s představiteli zdravotních pojišťoven a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP. Toto memorandum má zajistit rozvoj paliativní péče tak, aby každému nevyléčitelně nemocnému pacientovi byla dostupná kvalitní péče, která zmírňuje jeho fyzické utrpení, a to v nemocničním či domácím prostředí.

Právě od tohoto memoranda se má odvíjet nové memorandum, které by mělo v krátké době za účasti všech příslušných stran vzniknout a zajistit financování vzniklých a fungujících sedmi konziliárních týmů i po skončení projektu na celý rok 2021. Systémové změny ve financování konziliárních týmů v nemocnicích ale řešit nebude.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené