Přeskočit na obsah

Dálkový monitoring a vzdálené konzultace mohou šetřit kapacity

lékař, přednášející, e-learning
Foto: shutterstock.com

Práce na jasném ukotvení telemedicíny v českém zdravotním systému zintenzivnily. Národní telemedicínské centrum FN Olomouc připravuje souhrnný přehled stávajícího stavu telemedicíny u nás. „Provedeme nezávislou analýzu situace v České republice, data jsou v tuto chvíli zpracovávána ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou. Budeme je v průběhu listopadu prezentovat,“ řekl prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA, vedoucí Národního telemedicínského centra, na tiskové prezentaci o telemedicíně.

Pracovní skupina pro telemedicínu při ministerstvu zdravotnictví zároveň pracuje na klinických doporučených postupech pro telemedicínu. Zdravotní pojišťovny také mají své aktivity. „Jsem rád, že jsme do tohoto dialogu zapojili i pacientské organizace,“ uvedl prof. Táborský.

Další ideou je vznik registru pacientů telemedicínských služeb. „Domluvili jsme se s náměstkem ministra zdravotnictví pro oblast elektronizace, že jako první na světě zřídíme registr dálkově sledovaných pacientů pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Budeme mít díky němu přehled a je to jeden z kamenů pro budoucí úhrady telemedicínských služeb,“ řekl prof. Táborský.

Pro zavedení standardních úhrad telemedicínských služeb se aktuálně snaží Pracovní skupina pro telemedicínu vytipovat zhruba šest pilotních projektů, na kterých by se mohl prověřit postup stanovení úhrady. Jednotlivé odborné společnosti doporučily oblasti, které by se k tomu hodily. Například v odbornosti všeobecného praktického lékařství přichází v úvahu využití domácího to no met ru a glukometru s dálkovým přenosem dat k lékaři v léčbě pacientů s arteriální hypertenzí a diabetes mellitus 2. typu. U gastroenterologů je ve hře projekt dálkového sledování pacientů s idiopatickými střevními záněty. V kardiologii se mimo jiné uvažuje o dálkovém sledování pacientů s chronickým srdečním selháním.

Zdravotní pojišťovny si od telemedicíny do budoucna slibují zejména zvýšení efektivity. Sledování pacientů na dálku může mimo jiné omezit počet návštěv u lékaře. „Telemedicína není nové téma, ale logicky eskalovalo v době, kdy jsme se ocitli na prahu pandemie nemoci COVID‑19,“ poznamenala MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, MBA, ředitelka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Co ještě podle ní není dořešené a bude potřeba do budoucna upravit, jsou pravidla konzultačních telemedicínských služeb. „Už máme úhradu některých výkonů podle seznamu zdravotních výkonů, ne že by systém neměl žádné telemedicínské výkony, ale systém nebyl připraven na konzultaci zdravotního stavu pacienta, pokud by to měla být sofistikovanější konzultace, ne jenom telefonická,“ uvedla MUDr. Salcman Kučerová. „Vyhodnotili jsme s právníky, že konzultace na dálku je i podle současných zákonů forma zdravotní služby. Aby distanční konzultace mohla být hrazenou zdravotní službou, musí ji ovšem vykonávat oprávněný poskytovatel zdravotních služeb a poskytovat ji z místa uvedeného v oprávnění,“ poznamenala MUDr. Salcman Kučerová.

Výkony pro vzdálené konzultace, zavedené v krizové situaci zdravotními pojišťovnami, by podle ní nebyly vhodné trvale. Vnímá je jako dočasné, než se zavedou do seznamu výkonů s bodovými hodnotami standardní hrazené výkony vzdálených konzultací. „I když se zdá, že všichni volají po digitalizaci a telemedicíně, musím říct, že ne všechny ordinace jsou připraveny distanční služby poskytovat tak, aby to odpovídalo parametrům moderní telemedicíny. Distanční komunikace není vhodná pro všechny pacienty. Měl by být důvod, proč je konzultace poskytnuta distančně. Problém je, že se v současnosti vzdálené konzultace preferenčně poskytují po telefonu. To není forma a způsob, jaký bychom chtěli do budoucna preferovat. Měly by to být spíše platformy, které poskytnou bezpečnější a objektivnější způsob komunikace,“ uvedla MUDr. Salcman Kučerová. Na lékaře bude zavádění standardizovaných telemedicínských služeb podle ní vytvářet tlak a ne všichni jsou na to připraveni.

Řada fyzických návštěv by se nemusela odehrát, kdyby bylo možné upravit léčbu na dálku a navštívit lékaře až v momentě, kdy to je opravdu potřebné. Stejně tak by bylo možné regulovat i přijímání k hospitalizaci. „Někteří pacienti se k hospitalizaci dostávají jen proto, že nemají monitoring, nemají 24hodinový dohled. Kdybychom mohli efektivně monitorovat chronicky nemocné, počty hospitalizací i sociálních pobytů by se mohly významně snížit,“ myslí si MUDr. Salcman Kučerová.

Tiskovou prezentaci pořádala skupina klinik EUC, která tu představila zkušenosti s poskytováním služby Lékař online 24/7. Ta je postavena na platformě Doctrin, která je certifikovaným zdravotnickým prostředkem. Dálková konzultace na této platformě začíná automatickým dotazníkem, ze kterého lékař o pacientovi a jeho potížích získává před samotnou konzultací základní anamnestickou zprávu. Další komunikace může probíhat formou chatu nebo videohovoru s možností zasílání obrázků a dokumentů. „Od digitalizace očekáváme efektivitu, kvalitu a dostupnost,“ říká Ing. Václav Vachta, generální ředitel skupiny EUC. Z jeho pohledu není telemedicína z hlediska kvality kompromis, ale má smysl tehdy, když kvalitu zvyšuje. Platforma Doctrin snižuje počty telefonátů do ordinací tím, že část pacientů přes ni vyřeší své dotazy. Pacienti služby EUC Plus pro zaměstnance firemních klientů klinik nebo pacienti v prémiových klinikách EUC mají službu bez zvláštního poplatku, ostatní platí za vyšetření 290 korun.

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…