Data o porodech zveřejněna v nebývalém rozsahu. A to je jen začátek

Národní registr reprodukčního zdraví vydal pro široké publikum dosud nejpodrobnější údaje o rodičkách, porodnicích a novorozencích. Mimo jiné popisují, jak moc se liší indikátory v jednotlivých porodnicích. Odborníci veřejnosti vysvětlují, že rozdíly mezi poskytovateli jsou ovlivněny rozdílnou demografickou strukturou rodiček.

Jako první předvoj (snad nepříliš vzdálené) budoucnosti byla představena prezentace dat z Národního registru reprodukčního zdraví. Hlavní základnu mají data na Národním zdravotnickém informačním portále (NZIP). Národní registr reprodukčního zdraví na něm má svou vlastní sekci www.nzip.cz/nrrz.

Už nyní objem publikovaných dat o reprodukčním zdraví dalece přesahuje ročenky, na kterých dosud zveřejňování zdravotnických dat stálo. Do konce letošního roku navíc přibude množství dalších, ještě podrobnějších údajů z této oblasti i z oblastí jiných.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v rámci Národního zdravotnického informačního systému vede dvanáct národních zdravotních registrů a zpracovává z nich resortní referenční statistiky. Některé registry jsou teprve ve výstavbě, z dalších jsou pro širokou veřejnost publikována zatím jen dílčí data. Například z Národního onkologického registru byla naposledy veřejně publikována ročenka Novotvary 2018.

Kritici upozorňují, že zveřejnění dat, která má ÚZIS k dispozici, trvá dlouho. „Tímto tempem by nebyly všechny oblasti zveřejněny ani za 500 let,“ poznamenal v diskusi na konferenci NZIP Marián Rybář, statistik a bývalý poradce ministra zdravotnictví.

Zpoždění prací na datech vysvětluje vedení ÚZIS enormní zátěží úřadu během covidové pandemie. Tempo otevírání dat prý nyní zrychlí. „Plán je mít všechny registry otevřené v důstojné podobě v prosinci letošního roku. Bude u nich bazální set otevřených datových sad i datových souhrnů,“ přislíbil ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek. V prosinci letošního roku bude jedna oblast za druhou představena na konferenci NZIS, uvedl.

Je to také termín, který ukládá legislativa. Jak podotkla na nedávné konferenci NZIP národní koordinátorka otevřených dat Radka Domanská, ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vyplývá povinnost do konce tohoto roku publikovat veřejné registry formou otevřených dat. V oblasti zdravotnictví bylo identifikováno 45 registrů, z toho jeden je zveřejněn, podotkla Domanská. I po publikování otevřených dat pak ještě zbývá otázka, jestli je z registru zveřejněno vše, co by mělo být, upozornila.

Reprodukční zdraví od A do Z

U prezentace dat Národního registru reprodukčního zdraví je tedy vidět, jak by mohla během několika měsíců vypadat zveřejňovaná statistika i v jiných zdravotnických oblastech. Prvním typem jsou zmiňovaná otevřená data. Nově bylo publikováno a zařazeno do národního katalogu otevřených dat šestnáct otevřených datových sad z oblasti reprodukčního zdraví, další se ještě chystají.

Otevřené datové sady jsou syrovým materiálem vhodným pro další zpracování nebo pro výzkum. Obsahují data ke každému jednomu sledovanému případu. Bez zpracování jsou těžko čitelná. Ovšem ÚZIS vytváří a brzy zveřejní nad otevřenými sadami zajímavé vizualizace, které v přehledné grafické podobě zobrazují hlavní indikátory nebo časové řady. Otevřené datové sady jsou pro akademické i komerční analytiky nejcennější. Pro širší publikum však mají omezené využití.

ÚZIS myslí nejen na zkušené datové analytiky, ale i na zájemce o data, které si pracovně nazval datovými začátečníky (široká veřejnost) a datovými průzkumníky (lékaři, novináři nebo hejtmani). Pro různé publikum proto nabízí vedle otevřených datových sad a chystaných resortních referenčních statistik také regionální data na Portále zdravotnických ukazatelů, analytické reporty (ročenky, jednoduché infografiky) nebo agregované excelové reporty.

Takových agregovaných reportů je v oblasti reprodukčního zdraví k dispozici už několik. Mezi nimi lze najít například data o komplikacích rodiček v těhotenství a při porodu podle kraje poskytovatele zdravotních služeb či podle kraje bydliště ženy, případně také perinatální charakteristiky novorozenců, délku jejich hospitalizace a tak dále. Jsou to data z modulů o rodičkách a novorozencích agregovaná po krajích.

Například lze z agregovaného reportu o rodičkách vyčíst, že v Česku mělo v roce 2021 diagnostikován diabetes v těhotenství 10,3 procenta těhotných žen, nejvíce mezi těmi, které rodily v Plzeňském kraji (16,8 %), a nejméně těch, které rodily v Praze (4,4 %).

Vybrané ukazatele jmenovitě o jednotlivých porodnicích

Jedním z publikovaných reportů jsou také Vybrané ukazatele zdravotní péče v porodnicích ČR. To je report, který se vymyká ostatním. Nejde o data re­gio­nál­ně agregovaná, ale o data zveřejněná jmenovitě za jednotlivé porodnice. Jediná agregace proběhla u ukazatelů, kde byla v dané porodnici velmi malá četnost případů – pak se uvádí informace, že bylo pozorováno méně než deset případů. Tento report reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu v případu odmítnuté žádosti o tyto informace, ve kterém Ústavní soud jasně konstatoval, že data o počtu výkonů v jednotlivých porodnicích mají být veřejnosti dostupná. Není ale moc podrobný a neumožňuje například filtrovat výsledky jen pro porody žen bez komplikací v těhotenství ani podle věku. Porovnatelnost porodnic je v tomto reportu omezená, spíše se hodí k pozorování vývoje v jednotlivých porodnicích.

Co tedy report Vybrané ukazatele zdravotní péče v porodnicích ČR o jednotlivých porodnicích říká? V první řadě počet porodů a jeho vývoj od roku 2013 do roku 2021. V některých porodnicích může ukazovat na meziroční výkyvy, v dalších na jasný trend nárůstu počtu porodů nebo naopak jeho pokles. Jen pár zběžných příkladů: Za posledních pět let například stoupl počet porodů z větších porodnic ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady o 44 procent nebo v Uherskohradišťské nemocnici o 38 procent. V porodnici základní péče v Nemocnici s poliklinikou Havířov dokonce zvýšili počet porodů za pět let o 82,6 procenta ze 608 v roce 2016 na 1 110 v roce 2021. Na druhou stranu jsou porodnice, kterým během sledovaného období počet porodů klesal, jako mimo jiné porodnice v Chebu, Litoměřicích nebo Domažlicích.

Dalším ukazatelem ve jmenovité tabulce porodnic je počet císařských řezů. Z toho je vidět, jak se liší podíl císařských řezů mezi jednotlivými porodnicemi. Srovnání je to ale velmi hrubé a ze zveřejněných dat je nejde očistit podle demografické struktury rodiček ani podle komplikovanosti případů. V roce 2021 byl podíl císařských řezů v republice 25,8 procenta, což je pod průměrem EU (30,8 % v r. 2019, Europeristat). V perinatologických centrech intenzivní péče byl podíl císařských řezů od 41,8 procenta v Ústavu pro péči o matku a dítě po 22,6 procenta ve Fakultní nemocnici Plzeň. Z porodnic základní péče hlásí nejmenší podíl císařských řezů porodnice v České Lípě (6,7 %) následovaná porodnicemi v Litoměřicích a v Rychnově nad Kněžnou (12,3 a 12,4 %). Na druhé straně osm porodnic základní péče hlásí podíl císařských řezů 30 procent a více.

Kromě císařských řezů jsou na jednotlivé porodnice zveřejněny také údaje o počtu poranění při porodu včetně epiziotomií a počtu indukcí porodů. Report zmiňuje také počet porodů koncem pánevním a počet porodů koncem pánevním, které proběhly vaginálně.

Už tento report je z pohledu veřejnosti velkým zlomem, protože zpřístupňuje základní data adresně na konkrétní porodnici. Je to ale jen výsek toho, co ÚZIS slibuje zveřejnit o jednotlivých porodnicích do konce letošního roku v chystaných resortních referenčních statistikách.

Jak popsala analytička ÚZIS Jitka Jírová, referenční statistiky jsou typické tím, že nesou velké riziko chybné interpretace, a vyžadují proto referenční interpretaci, proto se jejich publikace řídí prováděcím předpisem. Pro oblast reprodukčního zdraví bylo navrženo publikovat na jednotlivého konkrétního poskytovatele kromě počtu porodů, počtu vaginálních porodů, operačních vaginálních porodů, císařských řezů také počet epiziotomií a kombinace epiziotomie a spontánního poranění hráze, dále má být uvedena Robsonova klasifikace porodů nebo porody koncem pánevním podle způsobu porodu. Například počty císařských řezů budou rozděleny na prvorodičky a vícerodičky a dále členěny podle věkové struktury. U novorozenců má resortní referenční statistika uvádět gestační věk a hmotnost, Apgar skóre, péči na sále, překlady a další údaje. A tato data mají být rok co rok aktualizována.

Opatrně s interpretací, varují odborníci

Pro smysluplnou práci s daty o porodnicích v Česku je nezbytné mít na paměti systém péče, který spočívá v rozdělení porodnic do tří stupňů, vedle porodnic základní péče je tu patnáct perinatologických center intermediární péče, která centralizují předčasné porody od 31. týdne, a dále dvanáct perinatologických center intenzivní péče pro porody od 23. týdne a pro péči o ženy se závažnými těhotenskými patologiemi, která se ještě různě specializují. Porovnávat porodnice je vhodné jen v rámci jedné z těchto tří skupin.

Porodnictví výrazně ovlivňuje rostoucí věk rodiček, nejvíce dětí se narodí ženám ve věku kolem třiceti let. V roce 2010 byl přitom vrchol křivky počtu dětí ve věku rodičky kolem 25 let. V důsledku vyššího věku rodiček roste riziko komplikací těhotenství i porodu. Další významný fenomén je obezita u těhotných. To, jaké rodičky do porodnice přicházejí, má výrazný vliv na výsledky porodnické péče.

„Ačkoli, tak jako všechny vyspělé státy, v dílčích indikátorech evidujeme rozdíly mezi jednotlivými porodnicemi, jde o rozsah akceptovatelný a celkové výsledky jsou v mezinárodním srovnání velmi pozitivní. Hodnocení jednotlivých pracovišť věnujeme velkou pozornost, naše odborná společnost vydává a aktualizuje doporučené postupy a zejména centra specializované péče procházejí důkladným akreditačním procesem. Hodnocení výsledků ovšem musí být komplexní a musí zohledňovat rizikovost jednotlivých případů. V perinatologii nelze dělat závěry z hodnot jednotlivých parametrů,“ upozornil při tiskové konferenci na ministerstvu zdravotnictví prof. Marian Kacerovský, předseda Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny ČGPS ČLS JEP.

Jak Kacerovský prezentoval, data registru umožňují mimo jiné filtrovat data pouze o rodičkách s nízkým rizikem. U rodiček s nízkým rizikem bylo podle předběžných dat za rok 2022 v Česku vedeno 15,1 procenta porodů císařským řezem. V jednotlivých porodnicích se toto číslo opět výrazně liší, a to od méně než pěti procent po více než 25 procent, a některé porodnice základní úrovně vykazují podíl císařských řezů u nízkorizikových rodiček na vyšší úrovni než všechna centra intermediární péče.

Ne všechny faktory přitom lze v datech odfiltrovat, například BMI se standardně nehlásí. Prof. Antonín Pařízek, člen výboru odborné společnosti, upozornil na aktuální údaje o rodičkách z Olomouckého kraje a Prahy ohledně BMI. Zatímco v Praze v tomto šetření mělo obezitu 10,4 procenta rodiček a obezitu nebo nadváhu dohromady 32 procent rodiček, v Olomouckém kraji byla čísla vyšší, obezitu mělo 18 procent rodiček a nadváhu či obezitu celkem 43 procent. Rizika u obézních přitom zahrnují zvýšený výskyt císařských řezů, indukovaných porodů, vaginálních operačních porodů a mnohá další. „Srovnáváme srovnatelné?“ ptá se proto prof. Pařízek.

Odborná gynekologická a porodnická společnost se této výzvy chopila tak, že vytváří nový soubor ukazatelů kvality. Sbírat by se podle návrhu mělo více dat než dnes. Podmínkou ale je, aby se tyto údaje nezadávaly ručně z papírových porodních knih jako dosud, ale aby se sbíraly z nemocničních informačních systémů bez nároků na práci zdravotníků.

Jak ukazují data českého registru a Euro‑Peristatu, výsledky péče o rodičku a novorozence jsou v Česku velmi dobré. Novorozenecká úmrtnost je u nás šestá nejnižší v Evropské unii. „Česká republika nikdy ve své historii neměla lepší perinatologické výsledky, než tomu je v současné době. Česká republika je jedno z nejbezpečnějších míst na světě pro porod člověka,“ říká profesor Pařízek.

„Péče o matku a dítě je jedním z hlavních cílů ministerstva zdravotnictví a je to něco, na co můžeme být hrdí,“ uvedl rovněž ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek na tiskové konferenci k představení dat z Národního registru reprodukčního zdraví. „Sbírat a porovnávat přesná data je nutné pro zlepšování péče. Slibujeme si od toho zvyšování kvality,“ dodal.

„Data jsou klíčová, jsme rádi, že je můžeme publikovat. Interpretace dat je ale složitá. Je to velká výzva, abychom srovnávali srovnatelné a nepoškodili někoho nespravedlivým hodnocením,“ říká MUDr. Vladimír Dvořák, předseda ČGPS ČLS JEP. „Už jsme léta na špičce ve výsledcích porodnictví, teď budeme na špičce i po stránce informační a datové,“ dodal.