Přeskočit na obsah

Deprese jsou častější u pacientů se srdečním selháním než u onkologicky nemocných

Zjištění jsou publikována v časopisu Evropské kardiologické společnosti European Journal of Preventive Cardiology.


„Léčba duševních chorob u pacientů s nádorovým onemocněním – psychoonkologie – je dlouhodobě zavedená, ale podobné služby pro pacienty s onemocněním srdce (psychokardiologie) jsou stále v plenkách. Naše studie naznačuje, že pacienti se srdečním selháním by mohli těžit z větší podpory při psychologických problémech,“ uvedl autor studie dr. Mark Luedde z Cardiological Group Practice, Bremerhaven, Německo.

Srdeční selhání postihuje přibližně 65 milionů lidí na celém světě a umírá ne ně více lidí než na některá nádorová onemocnění. Navíc pacienti se srdečním selháním trpí často více závažnými nemocemi najednou, což úzce souvisí s horší kvalitou jejich života.

Studie zkoumala, jak často se deprese nebo úzkost objevily v průběhu srdečního selhání ve srovnání s různými druhy onkologických diagnóz. Studie použila informace z národní reprezentativní databáze German Disease Analyzer, která zahrnuje přibližně tři procenta ambulantních praxí. Vědci porovnali kombinovaný výskyt deprese a úzkosti během pěti let po stanovení diagnózy srdečního selhání nebo karcinomu. 2

Retrospektivní analýza zahrnovala dospělé s počáteční diagnózou srdečního selhání, karcinomu prsu, karcinomu prostaty nebo karcinomu trávicího traktu v 1 274 ordinacích praktických lékařů v letech 2000 až 2018. Jednalo se celkem o 96 772 pacientů se srdečním selháním, 21 261 pacientů s karcinomem prsu, 16 478 pacientů s karcinomem prostaty a 29 479 pacientů s gastrointestinálním karcinomem. Během pěti let po stanovení diagnózy došlo u 23,1 procenta pacientů se srdečním selháním k rozvoji deprese nebo úzkostné poruchy (ve srovnání s 25,7 %, 22,1 % a 15,0 % pacientů s karcinomem prsu, zažívacího traktu a prostaty). Ve srovnání s celou skupinou onkologických pacientů měli pacienti se srdečním selháním významně vyšší riziko rozvoje deprese nebo úzkosti s poměrem rizik 1,20 (95% CI 1,18–1,23; p < 0,001). Přesněji řečeno, riziko deprese nebo úzkosti u pacientů se srdečním selháním bylo o 66 procent vyšší než u pacientů s karcinomem prostaty a o 17 procent vyšší než u pacientů s karcinomem gastrointestinálního traktu. V porovnání s pacienty s karcinomem prsu bylo riziko vzniku deprese a úzkostné poruchy podobné.

Ve všech čtyřech skupinách se výskyt deprese a úzkosti během pěti let sledování neustále zvyšoval. „Vysoký výskyt deprese a úzkosti u pacientů se srdečním selháním ukazuje na důležitost této problematiky. I když jsme nezkoumali příčiny těchto psychických problémů, jejich ještě vyšší výskyt u pacientů s karcinomem prsu může souviset se strachem z rekurence onemocnění. Rostoucí výskyt psychologických problémů v průběhu času jak u srdečního selhání, tak u onkologického onemocnění může být způsoben omezením denních činností způsobeným únavou, zhoršenou pohyblivostí a dalšími oslabujícími příznaky,“ uvedl dr. Luedde s tím, že služby psychologické podpory pro onkologické pacienty jsou dnes celkem běžné. Je však zapotřebí více pomoci osobám se srdečním selháním, z nichž téměř u čtvrtiny se po diagnóze deprese nebo úzkostná porucha objeví.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…