Dieta kompenzuje dědičné riziko KV chorob

Početný mezinárodní tým vedený Jamesem Engertem z montrealské McGill University a Soniou Anandovou z McMaster University v kanadském Hamiltonu sekvenoval oblast 9p21 u více než 8 000 dobrovolníků a stanovil v této oblasti SNP (single nucleotide polymorphism). Zároveň byla tato genetická data korelována s výskytem infarktu myokardu. Ukázalo se, že efekt rizikové varianty sekvence v oblasti 9p21 je významný a představuje nezanedbatelné riziko infarktu myokardu.

Zároveň se ale ukázalo, že lidé se stejným dědičným základem čelí různě vysokému riziku infarktu myokardu v závislosti na svých stravovacích návycích. Efekt rizikové varianty byl nejmarkantnější u lidí, kteří konzumovali jen málo zeleniny a ovoce. S rostoucím podílem zeleniny a ovoce v dietě se efekt rizikových variant sekvencí 9p21 postupně stíral.

V další fázi výzkumu byl hodnocen ještě početnější soubor dobrovolníků a potvrdilo se, že lidé, kteří jsou homozygotní pro rizikovou alelu, čelí dvojnásobně vyššímu riziku infarktu myokardu, pokud jejich dieta obsahuje nízký podíl zeleniny a ovoce. Naopak, pokud dobrovolníci homozygotní pro rizikovou alelu konzumovali stravu s vysokým podílem ovoce a zeleniny, pak se jejich konečné riziko vyrovnalo dobrovolníkům homozygotním pro nerizikovou alelu.

Celkem se do studie zapojilo více než 27 000 dobrovolníků pěti etnik – Evropanů, Číňanů, Arabů, Latinoameričanů a lidí pocházejících z jižní Asie.

Studie zveřejněná v lékařském časopisu PLoS Medicine je názornou ukázkou efektů, jež vznikají interakcí genomu a vnějšího prostředí. Jasně dokazují, že dnes tak populární studie odhalující dědičné dispozice k nejrůznějším onemocněním jsou jen jedním z významných faktorů a rozhodně nejsou „knihou osudu“.

Ve světle záplavy informací o dědičných faktorech by neměla laická veřejnost podléhat iluzi, že je proti efektu „rizikové“ alely bezmocná. Na druhé straně je třeba laickou veřejnost varovat i před přehnaným optimismem a bagatelizací zdravotních rizik vyvěrajícími z detekce „ochranných“ alel.

Tak jako může zdravý životní styl kompenzovat vliv „rizikových“ alel, může nezdravý životní styl „přetlouci“ pozitivní efekt těch „ochranných“.

autor:Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune