Diverzita a digitální transformace v primární péči

Jak se ukázalo, diverzita a využívání moderních technologií a jejich přínos v rámci veřejného zdraví, zejména v primární péči, zajímá dnes praktické lékaře víc, než by se zdálo.

Ačkoli sám dr. Lygidakis je vášnivým milovníkem moderních technologií a zastáncem jejich zavádění do zdravotního systému, základem ve zdravotnictví podle něho zůstává lékař se svojí empatií, sociálními dovednostmi, motivací a důvěrou, která by stále měla být pro vztah pacient–lékař klíčovým faktorem. Přesto je přesvědčen, že moderní technologie jak již nyní, tak v budoucnosti mohou zásadně usnadnit lékařům práci a pacientům život.

„Využívání informačních a komunikačních technologií pro zdraví je strategickým spojencem při rozvoji péče a dosažení všeobecného zdravotního pokrytí. Umožňuje totiž spravedlivý přístup k vysoce kvalitním a cenově dostupným službám zdravotní péče,“ řekl v úvodu přednášky, která se setkala se značným ohlasem.

Jak poznamenal, všudypřítomnost mobilních zařízení a senzorů, rostoucí dostupnost dat, ale i pokroky v oblasti zobrazování a genomiky vytvářejí bouři, která nutně vede (a i nadále povede) k proměně v celé oblasti zdravotní péče. Přesto je ale třeba počítat s řadou problémů v zavádění umělé inteligence, ať po stránce technické, sociální, nebo individuální. „Předně si musíme vždy uvědomit užitečnost těchto technologií, náklady na ně, ale i jejich bezpečnost, spolehlivost a to, jak jim důvěřujeme,“ poznamenal dr. Lygidakis s tím, že rozvíjející se technologie podporují rozmanitost a vyzývají k ní, což se odráží i ve zdravotnickém sektoru. Právě v tomto oboru mohou podle něho moderní technologie významně pomoci s řešením úkolů, jako jsou:

• populační změny demografické i epidemiologické,

• zdravotní postižení,

• náklady na zdravotní péči,

• požadavky stále více zainteresovaného obyvatelstva,

• sociální rozmanitost pacientů,

• obrovský růst jejich znalostí,

• nedostatek zdravotnických pracovních sil.

„Harris Lygidakis pracuje nyní hlavně na vědecké úrovni a zaobírá se zejména přínosem moderních technologií. Pracuje ale i na celé řadě zajímavých globálních studií, což mělo na konferenci zajímavý přínos. Diverzita napříč Evropou je určitě veliká, ale když srovnáme i okolní svět včetně rozvojových zemí, teprve vidíme obrovskou rozmanitost. Jak sám Lygidakis naznačil, stejně jako jsme si před dvaceti lety nedovedli představit, kde bude technologie nyní, ani dnes netušíme, kde bude nejen za dvacet, ale ani za pět let, a určitě nás ještě v mnohém překvapí,“ reagoval na přednášku víceprezident WONCA Europe Prague 2017 MUDr. Norbert Král.

Nástup preciznosti a personalizace

Podle dr. Lygidakise patří k základním principům umělé inteligence vedle interoperability, virtuality a decentralizace i možnost realizace ve skutečném čase nebo modularita. To vše napomáhá personalizované medicíně ve snaze najít to nejúčinnější řešení pro konkrétního pacienta. Používání moderních technologií by ale podle Lygidakise nemělo vést jen k personalizovanému přístupu, ale mělo by jít ještě dál – k preciznosti medicíny, k níž je třeba směřovat.

Dr. Lygidakis prezentoval několik příkladů toho, jak může moderní technologie ovlivnit medicínu, např. z jedné datové sady PET skenů mozků lidí s Alzheimerovou chorobou a bez ní je zřejmé, že stroj rozezná rozdíl s devadesátiprocentní přesností. Další sada dat shromážděná u lidí s mírným kognitivním poškozením ukázala, že u 44 procent z nich se rozvinula Alzheimerova choroba během tří let. Strojová data byla schopna identifikovat rizikové osoby s 81procentní přesností.

Vše má své ale…

I moderní technologie s sebou přinášejí řadu úskalí. Jak dr. Lygidakis připomněl, do roku 2020 budou mít např. za následek ztrátu 7,1 milionu pracovních míst. Jen v USA půjde během příštích dvou desetiletí o úbytek 47 procent pracovních pozic. „Uvidíme, zda jde o utopii, která by v případě České republiky mohla hypoteticky vyrovnat situaci se současným nedostatkem zdravotníků. Jde ale o spekulaci. Ani samotný nástup moderních technologií totiž není snadný. Aby se člověk, který s nimi nebyl zvyklý pracovat, najednou naučil je běžně používat, je velmi těžké. Takže řada věcí je spíše vizí než realitou,“ hodnotí situaci MUDr. Král s tím, že současná situace v Česku, co se týče zavádění moderních technologií, je sama o sobě velmi rozmanitá.

Zatímco mladí lékaři problém s jejich užíváním nemají, situace je jiná u starších generací. Podle MUDr. Norberta Krále lze tento problém částečně překonat např. sdruženými praxemi s více lékaři, kteří si vzájemně vyjdou vstříc a vypomohou. Avšak v místech, kde je nedostatek praktických lékařů, zejména na venkově, kde ordinuje lékař desítky let a dosud vše píše tužkou, je řešení mnohem těžší. „Otázkou ale zůstává, zda takový lékař tím, že nepoužívá počítač, dělá svoji práci špatně. Může to i přesto být perfektní doktor, který dělá dobrou práci a pacienti ho respektují. Můžeme se snažit o to, mít v ordinaci ty nejmodernější přístroje, ale ty za nás stejně neudělají tu podstatnou část medicíny a nenahradí skutečnou práci s pacienty,“ dodává MUDr. Král.

Například v nedávném průzkum Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP na jednu z otázek „Kolik času věnuje váš lékař vám a kolik počítači?“ značná část dotázaných odpověděla, že půl na půl. Právě tato otázka se přitom v současné době stává velmi aktuální, jelikož stále častěji jsou ze strany pacientů slyšet stížnosti, že se na ně lékař ani nepodíval a věnoval se jen počítači. „Ne vždy to totiž znamená, že moderní technologie pro nás bude v budoucnosti spásná. A to nechci být zpátečník. Mám rád moderní technologie a používám je, ale dokážu respektovat někoho, kdo má opačný názor,“ dodává MUDr. Král, podle něhož je i zde třeba hledat rozumný kompromis

Jak připomněl dr. Lygidakis, abychom se mohli vypořádat se všemi problémy i výzvami, je třeba vycházet z diverzity a efektivně využívat odborných znalostí. Respekt, komunikace, zkušenosti ostatních, to vše je podle něho klíčem k osobnímu a kolektivnímu rozvoji, k lepšímu rozhodování se a řešení problémů a k opravdové inovaci. A právě rodinní lékaři mají jedinečnou pozici, aby viděli rozmanitost v péči o lidi a společnost bez ohledu na pohlaví, věk, rasu, etnickou příslušnost a jiné dimenze. „Spolupracujeme s různorodým týmem pracovníků, využívejme jejich různých názorů a zkušeností, abychom kreativně řešili problémy,“ vyzval v závěru své přednášky dr. Lygidakis.

Budoucnost eHealth?

Díky moderním technologiím může na úrovni obyvatelstva již nyní docházet k usnadnění koordinace programů kontroly a prevence nemocí a mohou být prováděny nákladově efektivní intervence, což v konečném důsledku vede ke zlepšení kvality života občanů. Je zřejmé, že eHealth hraje stále významnější roli v poskytování zdravotně orientovaných a integrovaných zdravotních služeb. Umožňuje jednotlivcům přijímat informovaná rozhodnutí a řídit tak vlastní zdravotní potřeby. Poprvé v historii je člověk umístěn v centru, má včasný a cenově dostupný přístup k datům, znalostem a nástrojům. Zdravotní péče je přizpůsobena jeho konkrétní historii, kontextu a potřebám.

Druhou perspektivou digitální revoluce je samotná proměna vlastní lékařské disciplíny. Vzhledem k tomu, že technologie je katalyzátorem udržitelných rozsáhlých sociálních změn, má zdravotní péče příležitost investovat do meziprofesní spolupráce a využívat rozmanité spektrum odborných znalostí, zainteresovaných stran a zdrojů, aby rozšířila své obzory a řešila jak minulé, tak budoucí výzvy.

Zdroj: MT