Do dvou týdnů bude možné obnovit odkládanou péči

Zdravotní výbor Poslanecké sněmovny ve středu 18. listopadu opět jednal o aktuální epidemiologické situaci. Zabýval se také možným posílením pravomocí mediků. Dalšími úkoly v přicházející další fázi pandemie bude obnovení elektivní péče a rozhodnutí o očkování proti COVID-19.

Hlavní hygienička MUDr. Jarmila Rážová shrnula aktuální vývoj epidemie. Pozitivní signály jsou, že významně ubylo nových případů zjištěné nákazy virem SARS-CoV-2, stejně jako úbytek počtu hospitalizovaných pacientů. Na druhou stranu ale zůstává vysoký podíl populace 65+ na celkovém počtu případů, stále kolem 20 procent. Procento pozitivit z provedených testů je sice nižší než před čtrnácti dny, ale stále se pohybuje kolem 24 procent.

Co se týká sledování ohnisek, největší problém je v zařízeních sociálních služeb, kde hygienické služby pozorují za posledních 24 hodin 550 nových případů z ohnisek. Také ve zdravotnických zařízeních je znát nárůst počtu případů, ale menší než před čtrnácti dny.

MUDr. Rážová také informovala o trasování. „Téměř 96 procent rizikových kontaktů natrasujeme do 24 hodin od hovoru s pozitivním. Opatření nouzového stavu s cílem omezit sociální kontakty osob se projevují i v nižším počtu rizikových kontaktů, vychází 2,41 kontaktu na jednoho pozitivního,“ uvedla Rážová.

Podle ministra zdravotnictví doc. Jana Blatného je epidemiologická situace stále křehká a její pozitivní vývoj závisí na omezení sociálních kontaktů. „Vývoj epidemie vykazuje významný pokles. Je to výrazně rychlejší, než jsme očekávali. Pořád je ale významný počet lidí hospitalizovaných, více než tisíc lidí je na lůžkách intenzivní péče. Osobně myslím, že nebude potřeba použít žádnou z polních nemocnic, ale jsem přesvědčen, že je dobře, že jsme je měli,“ uvedl Blatný. Poslancům také představil myšlenku, kterou ale dosud neprojednala vláda, že by Česko mohlo nabídnout pomoc okolním zemím. „Až budeme mít prokazatelně důkazy, že jsou naše kapacity dostatečně volné, je otázka, jestli naši zkušenost a pomoc nenabídnout ostatním zemím. Ty se dostanou do situace, ve které jsme byli před měsícem, někdy za dva až tři týdny. Jsme evropskou zemí, která by neměla jen brát, ale i dávat. Už teď je přes sto volných covidových lůžek ve Fakultní nemocnici Brno a velice podobný počet i ve FN v Motole,“ řekl docent Blatný. Zdůraznil, že by taková mezinárodní pomoc byla výhledově možná, jen pokud ji schválí příslušné instituce. „Bude to politické rozhodnutí, jako lékař a ministr zdravotnictví to budu podporovat,“ uvedl.

Obnovení elektivní péče do dvou týdnů

Zlepšení situace podle Blatného brzy umožní i obnovení elektivní péče. „V nemocnicích je stále velké množství pacientů, které ale bude postupně klesat. V současné době jsme zahájili jednání s krajskými koordinátory a s řediteli nemocnic, protože se domníváme, že v horizontu jednoho až dvou týdnů bude možné začít obnovovat elektivní péči,“ uvedl Blatný 18. listopadu. „Nechceme to nařizovat plošně, rozdíly mezi kraji jsou velké, ředitelé jsou zoceleni a ohlídají si to sami. My jen zrušíme povinnost elektivní péči odkládat. To považuji za zásadní, musíme se co nejdříve vrátit k léčbě nemocí, které jsou závažné a mohou ovlivnit životy lidí možná ne tak rychle jako COVID-19, ale zato i více,“ prohlásil ministr.

Elektivní péči odkládají některé nemocnice už od konce září, plošně k tomu dochází od poloviny října doporučením národního koordinátora intenzivní péče a od 28. října mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví.

Před poslanci dále Blatný argumentoval, proč je nutné prodloužit nouzový stav, mít k dispozici celostátní plošná opatření a být nadále obezřetný. Jedním z důvodů je, že se nadále šíří nákaza mezi seniory. Počty nových nákaz u seniorů jsou dále vysoké, ale také jsou podle všeho za kulminací. První výsledky z plošného testování v ústavech pro seniory antigenními testy vnímá jako vcelku dobrou zprávu. „Relativně pozitivní zpráva je, že podle prvního kola antigenního testování je nakažených v domovech pro seniory v průměru zhruba 14 procent. Ještě toto číslo může po dalších kolech testování vzrůst, ale i tak je lepší, než čeho jsme se obávali,“ říká Blatný. Ukazuje to podle něj, že v sociálních ústavech naštěstí dokázali oddělit infikované a neinfikované a šíření nákazy nenabralo maximální tempo.

Z toho, že by nebyly pod kontrolou nové případy a kontakty, ministr obavy nemá, přestože podíl pozitivních záchytů v provedených testech tvoří dál více než pětinu. „Nemyslím, že by trasování u nás nefungovalo, trasování funguje velmi dobře. Rakousko minulý víkend sdělilo, že přes 70 procent kontaktů nejsou schopni dotrasovat. Jsou v situaci, v jaké jsme byli před měsícem nebo dvěma. Do stejné situace se dostane záhy Německo, jak naznačila německá kancléřka,“ uvedl Blatný.

Na zasedání sněmovního zdravotního výboru vystoupil jako host prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek, který považuje aktuální situaci za křehkou a optimistické statistiky za nepřesné. „Všichni jsme si oddechli, že zdravotnictví nekolabuje, ale je potřeba se také poučit z chyb, které se staly. Jarních 350 úmrtí bylo úspěch, ale podzimních minimálně 6 000 jednoduše úspěch není. Přimlouval bych se za to, aby byl proces rozvolňování co nejpozvolnější, abychom se nedostali do dalšího výkyvu hned po Vánocích. Skutečná čísla můžou být o něco horší než ve statistikách, lidé se na testy nehrnou, z nejrůznějších důvodů nehlásí kontakty, to vše statistiku zkresluje,“ poznamenal Kubek. „Tvrdá data jsou hospitalizovaní, je dobře, že jsme na sestupné trajektorii. Buďme pokorní,“ dodal.

Kompetence mediků

Ze zkušenosti posledních týdnů vyplynul návrh, který by do budoucna mohl posílit kompetence mediků při práci v nemocnici. Poslance informoval profesor prof. Vladimír Komárek, děkan 2. lékařské fakulty UK a předseda Asociace děkanů lékařských fakult, o stanovisku této asociace. „Projednávali jsme současnou situaci, kdy tři tisíce mediků pomáhají na různých místech zdravotnictví. Ukázalo se, že kompetence, jak jsou nastavené, jsou velmi omezené. Je paradoxní, že medici v pátém ročníku mohou dělat jen sanitáře. Měli bychom prosbu, aby byl otevřen zákon č. 96/2004 Sb., týkající se nelékařských profesí, a aby po čtvrtém ročníku mohli studenti lékařských fakult pracovat jako praktická sestra, po pátém jako všeobecná sestra,“ uvedl prof. Komárek. „Tak aby byli ku prospěchu nejen v příštích vlnách epidemie, ale i jindy, protože je škoda, aby medik v pátém šestém ročníku nemohl vykonávat kompetentnější práci,“ dodal.

Náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu JUDr. Radek Policar uvedl, že se debatě o kompetencích mediků rozhodně nebrání. Regulace kompetencí všeobecné sestry je ale velmi striktní a je možné, že požadavek na přidělení sesterských kompetencí medikům nebude splnitelný. „Jako členský stát Evropské unie nemůžeme dát kompetence všeobecné sestry někomu, kdo nesplní podmínky. Obávám se, že samotné absolvování předmětů na lékařské fakultě k tomu stačit nebude. Můžeme se ovšem bavit o kompetencích jiných zdravotnických profesí,“ míní JUDr. Policar.

Očkování zdravotníků

Aktuálně je v řešení také vakcinace proti COVID-19 a jeho organizace a úhrada. Vzniká návrh zákona o očkování proti onemocnění COVID-19. Jeho obsahem je úprava úhrady aplikace očkování proti onemocnění COVID-19 a distribuce z veřejného zdravotního pojištění a zajištění úhrady očkovacích látek na náklady státního rozpočtu, a to pro všechny pojištěnce. Návrh je v připomínkovém řízení. Česká lékařská komora při té příležitosti vznáší svůj nesouhlas s původním návrhem Národní strategie očkování proti nemoci COVID-19. Zejména s tím, jak málo zdravotníků je ve strategii zahrnuto do první vlny vakcinace. „Požaduji, aby přednostní nárok na očkování měli všichni zdravotníci. Ministerský dokument totiž ignoruje prakticky všechny ambulantní lékaře, kromě praktických lékařů, i jejich zaměstnance a obdobně také většinu lékařů a zdravotníků pracujících v nemocnicích i dalších lůžkových zařízeních,“ uvádí Kubek. Ministr Blatný k tomu poznamenal, že se vakcinační strategie aktualizuje a bude zřejmě pozměněna.

Zdroj: MT