Dr. Watson: Až vás nejchytřejší počítač vyléčí

Počítač IBM Watson se stal legendou, když porazil člověka ve hře Riskuj. Umělá inteligence se ale připravuje na důležitější úkol: bude nás v budoucnu léčit. Poslední tři roky vyvíjel tým projektu Watson stejnojmenný program, počítač či chcete-li, umělou inteligenci. Měla by být schopná porozumět psané otázce a najít k ní správnou odpověď z obrovské databáze.

Na začátku roku měl IBM Watson projít těžkou zkouškou v podobě slavné show Jeopardy, která u nás byla vysílána pod názvem Riskuj. Různé otázky z různých segmentů lidského vědění dokázaly potrápit nejednoho knihomola, nikoli však Watsona. Počítač porazil nejlepší protivníky, kteří patřili mezi rekordmany této soutěže, a nakonec zvítězil.

Znalost samotné odpovědi na otázku ale v dnešní době nemá žádnou hodnotu. Nejen kvůli tomu má současný školní systém velký problém, který bude v budoucnu čím dál výraznější. Inženýři, kteří Watsona stvořili a navrhli, si však kladli mnohem důležitější cíle. Kde lze schopnosti Watsona využít ku prospěchu co možná největšího počtu lidí? A jedním z hlavních použití je samozřejmě lékařství.

Když lékaři zabíjí

Lékařská profese je povolání jako každé jiné. Každý budoucí doktor se musí naučit obrovskou databázi nemocí, příznaků, metody léčení, řešení komplikací a tak podobně. U analýzy pacientova stavu tak vychází z dostupných a naměřených dat, které ukazují na nejpravděpodobnější problém, a začne se s předem známými postupy a léčbou.

Jenže nikdo není neomylný, natož v rámci exponenciálního technologického vývoje, kdy se i objem lékařského vědění téměř každých pět let zdvojnásobuje. Být lékařem před sto nebo padesáti lety bylo zkrátka mnohem snazší. Kvůli obrovskému objemu informací a stále novým způsobům a lékům nejsou schopni lékaři, potažmo žádný člověk, udržet krok a vědět vše, byť pouze ze svého oboru. Rozhodnutí jsou tak založena na omezeném vědění či na starých postupech.

Podle studie z roku 2000, která se zabývala chybami v léčení, zemřelo v USA v důsledku špatného rozhodnutí lékaře v průměru kolem 100 tisíc lidí ročně. To rozhodně není malé a konečné číslo. Ve světle statistiky zemře při dopravních nehodách či některých závažných nemocech méně lidí.

Chybovat je zkrátka lidské, naše možnosti a kapacita mozku jsou omezené, takže na počet vyléčených lidí připadá i díl neúmyslně zabitých lidí. Jen doufejte, že zrovna vy nebudete v té horší části statistiky s úmrtním spisem „neočekávané komplikace“.

Doktor Watson ví všechno

Watson by měl problém narůstajícího a neustále aktualizovaného objemu informací vyřešit ve stejném stylu, pro který byl koncipován. Bude mít k dispozici databázi všech možných kombinací vstupních parametrů a dat, které mají lékaři k dispozici a podle toho zvolí tu nejlepší a statisticky nejúspěšnější léčbu přímo pro vás.

Nebude se jednat o obecnou léčbu, protože ta není určena všem pacientům s různými vlastnostmi, alergiemi, problémy a podobně. Léčba se přizpůsobí situaci, bude brát ohled na každou maličkost, kterou běžný lékař-člověk přehlédne. Nebo o ní, respektive o jejím vlivu na následné zdravotní komplikace, neví. Uvědomovat si souvislosti s rostoucím objemem dat je totiž pro lidský mozek už takřka nemožné.

Watson tak zprvu přímo nenahradí lékaře, ale bude jim doplňovat a rozšiřovat jejich znalosti. Bude mít nejen databázi všech kombinací nemocí a léčby, ale díky obrovskému výkonu může během několika sekund prohledat všechny lékařské záznamy již proběhlých léčení u stejných typů pacientů a dosáhnout tak ještě mnohem kvalitnější a úspěšnější léčby.

Nejchytřejší doktor již za pár let

Watson tedy bude zastupovat informativní a statistickou databázi všech případů, komplikací i řešení, na jakoukoli otázku by měl dokázat odpovědět během několika sekund.

Počítá se s tím, že odpověď nemusí být pouze jediná a jasná. Watson v takovém případě nabídne několik řešení s různým stupněm procentuální úspěšnosti. Nemoci se neléčí pouze jedním daným postupem, takže je potřeba začít nejvhodnějším a pokud není problém vyřešen, přistoupí se k dalšímu postupu a metodě.

Vývojáři předpokládají, že by „Dr. Watson“ měl být v použitelné podobě na trhu už za dva roky. Vzhledem k tomu, že se jim počítač podařilo vyvinout, naprogramovat a naučit na nejnáročnější hru během tří let, zní tento odhad poměrně realisticky.

Nutností pro co nejlepší napojení na stávající zdravotní systém jsou ale pochopitelně digitální a jasné záznamy o pacientovi. Ty usnadní a urychlí analýzu a zároveň doplní statistickou databázi o způsoby léčby konkrétních lidí s různými vlastnostmi.

Operace bez lékaře

Význam umělé inteligence a robotů je vidět takřka ve všech segmentech, ale vždy se jedná o nahrazování úkolů od té nejjednodušší, tedy spodní vrstvy. Programátoři už tupě nemusí zadávat kód v jedničkách a nulách, v assembleru. Vyšší jazyky a programování v nich je jednodušší, vývojáři se mohou více zaměřovat na samotnou architekturu. „Dělnickou práci“ za ně dělají chytré jazyky, inteligentní doplňovací mechanismy, překladače a podobně.

V moderních továrnách již není nutné ručně pájet, brousit nebo vybírat předměty z pásu, to vše nahradily a v budoucnu nahradí stroje. Lidé si ale najdou místo na vyšším postupu – tedy návrhu a řízení těchto strojů. Posun od fyzické k mentální práci je zde jasný. Ale i mentální práce se změní. Jednoduché pamatování jasných, snadno a rychle vyhledatelných informací již nemá význam, to zastanou počítače a jejich databáze. Člověk má ale inteligenci na to, aby s těmito informacemi dále pracoval a vytvořil z nich něco nového, jiného či unikátního a posouval vědění dále. A to je poslední meta umělé inteligence.

Stroje se začínají používat i při operacích a jak jste si mohli přečíst v článku „Sci-fi za dveřmi: roboti nám zatím ještě pomáhají“, jde jim to velmi dobře. Chirurg může díky lepším fyzickým vlastnostem robotických paží provádět s minimálním zásahem do těla dosud nemožné zákroky. Jedná se tak o rozšíření možností, nikoli nahrazení lidí. Ale v žádném případě se to nezastaví na této hranici. Už minulý rok byl robot součástí operace bez přičinění člověka, i když se zatím jednalo pouze o pouze o anesteziologa.

I doktoři povýší

Jednoho dne tak přijdete k lékaři. Ten po změření všech dat z vašeho těla dostane od počítače přesnou analýzu s několika možnostmi typu léčení, které budou zahrnovat i nejnovější vědecké a léčebné objevy a řešené případy. Vy se rozhodnete pro volbu, která je konkrétně pro vás statisticky nejúspěšnější a máte tak mnohem větší šanci na úspěšné a rychlé vyléčení. Starší lékař bez těchto znalostí, bude z pohledu doby na pozici babičky kořenářky se zastaralými a nepříliš efektivními znalostmi.

I robot zastupující sestřičku může vypadat dobře, abychom nebyli ochuzeni o emoční stránku.

Doktor se stejně jako lidé v továrnách posune na vyšší pozici, tedy ve stylu kontroly a organizace, nebo samotného vědeckého výzkumu. Místo sestřičky vám léky přinese robot, to už je v některých nemocnicích běžné i dnes. Nesplete si léky, nikdy nebude unaven a vždy si s vámi rád promluví. Pokud si budete stěžovat na bolesti, vybrané pasáže sdělí doktorovi, který je zanese do databáze a počítač případně upraví léčbu. Operaci provede pod dohledem člověka robot, stačí mu malá dírka do vašeho těla.

Výsledkem je, že z nemocnice odejdete dříve, zdravý a zase můžete okamžitě pracovat, protože i ve vašich šedesáti letech bude důchod ještě hodně daleko.

celý článek ZDE

Karel Javůrek

www:zive.cz - vtm.cz

Zdroj: www:zive.cz - vtm.cz