ECTRIMS 2016: Mnoho oborů, ale cíl společný
Letošní kongres ECTRIMS (European Committee for Treatment and Research in Multiple Sclerosis) se konal v multifunkčním londýnském centru ExCeL uprostřed září. Na tabuli cti čestných členů ECTRIMS za významný přínos k poznání roztroušené sklerózy (RS) se objevilo jméno a fotografie profesorky Evy Havrdové (Praha), která zde přednesla několik příspěvků a předsedala dvěma blokům. Jména dalších českých neurologů v odborném programu jak u ústních sdělení, tak u posterů nechyběla. O čem se na ECTRIMS hovořilo?
Pokroky pro progresivní RS
Siponimod (léčivý přípravek podobný fingolimodu) blokuje receptory pro sfingosin 1‑fosfatázu, snižuje počet B a T lymfocytů s antigenem CD4 (více než CD8+). Studie fáze III EXPAND (největší studie s 1 651 pacienty se sekundárně progresivní RS) porovnávala pacienty užívající placebo a léčené siponimodem. Po třech a šesti měsících vykazovali nemocní léčení sipomimodem pomalejší progresi na škále disability EDSS. Naopak fluoxetin selhal v klinické studii, která měla prokázat, že fluoxetin může zpomalit neurodegeneraci. Ocrelizumab je horkým kandidátem být prvním lékem, který bude schválen pro sekundárně progresivní a posléze i primárně progresivní RS. Vyplývá to z výsledků studií OPERA I a II a ORATORIO.
Proč RS progreduje?
Rizikové faktory pro vznik a progresi RS: kouření, nedostatek vitaminu D a obezita. Studie barcelonských autorů neprokazuje častější progresi ze stadia CIS do klinicky potvrzené RS u pacientů s nízkou koncentrací vitaminu D v séru ani u kuřáků. Avšak jak nedostatek vitaminu D, tak kouření urychlovaly disabilitu. Když se koncentrace vitaminu D zvýšila a pacienti přestali kouřit, vedla intervence k zmírnění progrese disability u nemocných ve stadiu CIS. V San Francisku zase prokázali, že vzestup hmotnosti je spojen s vyšším rizikem RS. Autoři se domnívají, že tento jev je spojen se změnami imunitního systému, které působí obezita.
Porovnání léků druhé linie
Porovnání alemtuzumabu, natalizumabu a fingolimodu provedli australští vědci, kteří porovnávali účinnost vyjmenovaných tří léků na základě dat z mezinárodního registru MSBase. Výsledky svědčí o tom, že natalizumab a alemtuzumab mírní počet relapsů výrazněji než fingolimod. Natalizumab se podle tohoto pozorování zdá být účinný i na zlepšení disability.
Autoři podotýkají, že tato data nelze vztáhnout ke konkrétním pacientům. Rozhodnutí o typu léčby záleží i na sociálních, rodinných, pracovních a dalších důležitých okolnostech každého nemocného.
Zdroj: MT