EULAR 2016 ve svátečním Londýně
Již od 8. června, kdy EULAR 2016 začínal, byly i zahrady plné květinových vlajek, a až do sobotního poledne, kdy konference končila, výzdoby přibývalo. V kongresovém centru ExCel London však panovala spíše pracovní atmosféra. Shromáždilo se zde přes čtrnáct tisíc odborníků z více než stovky zemí z celého světa.
Prezident EULAR profesor Gerd R. Burmester (Univerzita Charité, Berlín) uvedl, že výbor EULAR obdržel více než čtyři tisíce abstrakt vysoké úrovně, z nichž 56 procent přijal k prezentaci na konferenci a dalších 27 procent doporučil k publikaci. Na EULAR 2016 bylo předneseno 314 ústních sdělení, konalo se celkem 200 setkání a 350 odborníků obhajovalo své postery. V rámci EULAR bylo farmaceutickými společnostmi uspořádáno 32 sympozií.
Česká reprezentace na EULAR 2016 nezapadla. Celkem u rovných padesáti abstrakt jsou čeští odborníci uvedeni jako autoři nebo spoluautoři.
Z této statistiky je jasné, že se v MT nemůžeme zabývat ani všemi českými prezentacemi, ani diskutovanými tématy, protože není v lidských silách vše zajímavé obsáhnout.
Bechtěrevova choroba
K „hot topic“ patřila vzplanutí (flare) choroby u axiální spondylartridy, u níž podle profesora Daniela Wendlinga a profesora Clementa Prati, autorů editorialu Annals of the Rheumatic Diseases, existuje stále velké množství radiologicky nediagnostikovaných případů, u nichž je nutné stanovit optimální okamžik zahájení léčby, a to v návaznosti na predikci aktivity onemocnění. Definice nových atak axiální spondylartritidy není jednoznačná a v současnosti je založena na zhoršení příznaků. V revmatologii zatím není možné využít biomarkerů (tak jako například v mnoha případech v onkologii), které by predikovaly další průběh onemocnění. Historicky se k hlavním příznakům ataky řadí zvýšení intenzity bolesti, zhoršení mobility, únava a emoční dysbalance. Dalšími kritérii mohou být laboratorní známky zánětu (například CRP). Postupnými kroky je nutné dospět ke konsensu, co lze považovat za ataku Bechtěrevovy choroby, která je předzvěstí zvýšení aktivity autoimunního onemocnění a dalších erozí intervertebrálních skloubení podle Bathova indexu aktivity ankylozující spondylitidy (BASDAI) a podle skóre aktivity ankylozující spondylitidy a CRP (ASDAS)‑CRP. Další možností je vytvořit dotazník, který by s lékařem vyplnili pacienti a který by vypovídal o tíži progrese. Jedno je jasné: je nutné léčit nemocného tak, aby mu byl umožněn život v co možná nejlepší kvalitě.
Informace od lékaře mají terapeutickou hodnotu
Na EULAR 2016 se velmi často hovořilo o interakci lékaře a pacienta. Ze sledování v mnoha dalších medicínských oborech je jasné, že pokud pacient nepřijme zvolenou léčebnou strategii za svou, klesá adherence k léčbě, což je příčinou značně zhoršených klinických výsledků terapie. Platí to i u revmatických chorob, jejichž léčba nemusí být vždy prosta nežádoucích účinků. Pokud nemocný chápe, jak léky působí, dovede se lépe vyrovnat s mírnějšími nežádoucími účinky, když je přesvědčen, že mu terapie pomůže. S tímto cílem lze do terapie revmatických chorob zapojit i „nová média“, tedy mobilní aplikace a sociální sítě. Nemocní by měli být poučeni, že existují i „nebezpečné“ informační zdroje, které „varují“ před účinky nových léků. Za těmito „informacemi“ lze většinou najít komerční zájmy prodejců zázračných „všeléků“, a to nejen v oblasti revmatologie. Základem úspěšné léčby je důvěryhodný vztah lékaře a pacienta.
Onemocnění vladařů je aktuální i v současnosti
Dna je onemocněním, jehož incidence je v ekonomicky vyspělých státech na vzestupu. Prevalence činí až 2,5 procenta obyvatelstva Evropy a téměř 4,0 procenta americké populace. Proto je nutné na toto onemocnění myslet při bolestech kloubů (zejména dolních končetin) u starších pacientů, protože až deset procent mužů nad 70 let může tímto onemocněním trpět.
Bez kortikoidů se zatím neobejdeme
Několik sekcí na EULAR 2016 se věnovalo léčbě kortikoidy, a to jak celkové, tak i místní. Strach laiků z možných a často přeceňovaných účinků kortikoidů vede ke snížené adherenci k léčbě a ke zhoršenému průběhu revmatických chorob. EULAR vydala doporučení, jak představit pacientům účinky kortikoidů ve světle jejich choroby.
Prozánětlivý stav je společnou příčinou
Komorbidity revmatických chorob, zejména kardiovaskulární onemocnění, byly dalším velmi diskutovaným tématem EULAR 2016. Podle závěrů mnoha řečníků je nutné na základě pečlivého vyšetření nemocného stanovit individuální riziko vzniku kardiovaskulární komplikace a diabetu, protože prozánětlivý stav je pro tyto skupiny chorob společný.
Bolest není jen příznak, ale i samostatná choroba
Velkým tématem, které revmatická onemocnění provází od starověku, je bolest. Nejde jen o autoimunní onemocnění, ale i o revmatické choroby typu osteoartritidy, kde hrají významnou roli i epigenetické změny při bolestivých stavech, ale také tzv. katastrofizace myšlení, které je nutné v optimálním případě předejít, případně ji pak s pomocí psychoterapie a sociální pomoci léčit. Myšlenky na to, že bolest při revmatickém onemocnění znemožní plnohodnotný život, jsou maligní, vedou ke špatné adherenci k léčbě, k sociální izolaci, depresi, a tím pádem k nedostatečné odpovědi i na tu nejúčinnější léčbu, kterou v současnosti revmatologie má. Hodně se hovořilo o managementu bolesti, což je horkým tématem i z pohledu v současnosti diskutovaného problému nadužívání opiátů (USA) a toxicity velkých dávek paracetamolu, který se z pohledu nových studií nezdá být tak účinným, jak se ještě před několika lety tvrdilo.
Biosimilární léky
K největším tématům patřil vstup biosimilárních léků do revmatologie (viz Revmatologie prizmatem biosimilárních přípravků). O nich se totiž hovořilo nejen na firemních sympoziích, ale i na vědeckých zasedáních. Pozitivem biosimilárních léků je zvýšení dostupnosti léčby pro pacienty v časnějších stadiích revmatického onemocnění, ale na druhou stranu je nutné dořešit, kdy a jakého pacienta je možné převést z referenčního přípravku na biosimilární.
Zajímavými bloky byly i soubory prezentací o vlivu nedostatku vitaminu D na manifestaci revmatických chorob či o tom, jak očkovat revmatologické pacienty. K významným sdělením patřily i prezentace o významu blokády signální dráhy IL‑17/23 na progresi revmatických chorob či imunogenicita biologických léků a jejich biosimilárních přípravků, která může představovat limitaci úspěšnosti léčby.
Prohlédněte si fota z Londýna, kde se konal ,kongres EULAR. Pořídila je během své návštěvy kongresu šéfredaktorka nakladatelství Medical Tribune MUDr. Marta Šimůnková.
Zdroj: Medical Tribune