Přeskočit na obsah

Extracelulární vezikuly jako potenciální biomarker při roztroušené skleróze

Fingolimod užívaný k léčbě roztroušené sklerózy (RS) ovlivňuje funkci extracelulárních vezikul, malých útvarů, které jsou uvolňovány buňkami do extracelulárního prostoru a hrají roli v rozvoji roztroušené sklerózy. Extracelulární vezikuly by mohly sloužit jako biomarkery účinnosti terapie relaps-remitentní formy roztroušené sklerózy. Tato zjištění přináší časopis International Journal of Molecular Sciences.

Úvod

Extracelulární vezikuly (EV) obsahují různé typy molekul, například proteiny, lipidy a nukleové kyseliny, a mohou být uvolňovány různými typy buněk. Obvykle se nacházejí v plazmě či dalších tělesných tekutinách. Účastní se mezibuněčné komunikace a modulace imunitní odpovědi. Dřívější studie podotýkají, že koncentrace extracelulárních vezikul v krevní plazmě se u pacientů s relaps-remitentní formou RS zvyšuje při relapsu a navrací se k původním hodnotám během remise. U jiných forem onemocnění, jako je sekundárně progresivní RS, jsou koncentrace EV podobné u pacientů i zdravých jedinců.

Extracelulární vezikuly jako ukazatel při RS

Odborníci se domnívají, že hladiny EV v periferní krvi mohou u pacientů s roztroušenou sklerózou reflektovat zánětlivé procesy a daly by se tedy považovat za biomarkery využitelné k monitorování progrese onemocnění. Ve Španělsku proběhla studie, do níž bylo zapojeno 11 pacientů s RS v remisi léčených fingolimodem, u kterých byly ze vzorků krevní plazmy izolovány EV s cílem stanovit, zda byly EV ovlivněny léčbou. Vzorky krve byly odebrány a analyzovány bezprostředně před podáním léčivého přípravku s fingolimodem a pět hodin po první dávce léčivého přípravku. Zaznamenávaly se změny v koncentraci EV a hodnocena byla také jejich imunomodulační funkce – schopnost aktivovat cirkulující buňky imunitního systému.

EV po podání fingolimodu

Pět hodin po podání fingolimodu koncentrace EV výrazně vzrostla a jejich složení se změnilo. Před podáním fingolimodu vykazovaly EV zvýšenou imunoregulační aktivitu a větší schopnost aktivovat buňky imunitního systému zapojené do zánětlivých procesů v porovnání s EV analyzovanými po pěti hodinách od podání léku. Před podáním fingolimodu cirkulují lymfocyty v krevním oběhu, zatímco po první dávce fingolimodu se situace mění a lymfocyty zůstávají v lymfatických uzlinách.

Závěr

Tyto poznatky podle španělských odborníků naznačují, že EV jsou ovlivněny imunomodulační léčbou během několika hodin po podání medikace. Mohly by tak sloužit jako biomarker, který monitoruje průběh léčby. Obdobný postup by se mohl uplatnit při zkoumání účinků dalších imunomodulačních léčivých přípravků.

Zdroj: https://multiplesclerosisnewstoday.com/2018/08/27/membrane-particles-involved-in-ms-affected-by-gilenya-and-may-be-biomarker/

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…