Přeskočit na obsah

Fingolimod zlepšuje kognitivní funkce, redukuje četnost relapsů a lézí na magnetické rezonanci

Název publikace zní Účinnost fingolimodu a interferonu beta-1b na kognici, MRI a klinické výsledky u relaps-remitentní roztroušené sklerózy: osmnáctiměsíční, otevřená, pro hodnotitele zaslepená, randomizovaná, multicentrická studie (GOLDEN).

V této studii fáze IV jak fingolimod, tak interferon beta-1b (IFNβ-1b) zastavil progresi poklesu kognitivních funkcí u nemocných s relaps-remitentní roztroušenou sklerózou (RR-RS). Fingolimod (Gilenya) navíc zpomalil progresi nálezu na MRI (snížil počet pacientů s novými lézemi) a snížil počet relapsů. K tomuto závěru došli vědci na základě studie, do níž bylo vybráno 198 pacientů s RR-RS. Randomizováno bylo nakonec 157 nemocných: 106 k terapii fingolimodem a 51 k léčbě IFNβ-1b. Zpočátku bylo zřejmé, že pacienti léčení fingolimodem měli těžší průběh onemocnění než léčení interferonem. Fingolimod mírní zánětlivé změny, které vedou k demyelinizaci. Na rozdíl od interferonů přestupuje hematoencefalickou bariéru. Podle vědců právě přímé působení na mozkovou tkáň je odpovědné za zpomalení mozkové atrofizace, což bylo již pozorováno v předchozích studiích.

Po 18 měsících trvání studie zhodnotili výzkumníci kognitivní funkce léčených několika testy (Rao’s Brief Repeatable Battery a Delis–Kaplan Executive Function System test). Dále zhodnotili výsledky vyšetření MRI a EDSS (škálu disability), spočítali roční výskyt relapsů.

Třicet nemocných studii nedokončilo, ve skupině IFNβ-1b to bylo 41 %, v rameni nemocných léčených fingolimodem celkem 8 %. Z výsledků je jasné, že obě léčené modality zpomalují pokles kognitivních funkcí. Pacienti léčení IFNβ-1b mají vyšší počet relapsů a více nových lézí na MRI. Závěrem autoři studie uvádějí, že i přes významně těžší průběh RR-RS u nemocných léčených fingolimodem, terapie tímto přípravkem vykazuje vyšší účinnost než IFNβ-1b v kritériích počtu relapsů a progrese nálezů na MRI. Četnost výskytu nežádoucích účinků byla vyšší u IFNβ-1b, o čemž svědčí větší počet pacientů, kteří předčasně pro nežádoucí účinky ukončili setrvání ve studii.

Alespoň jeden relaps při terapii IFNβ-1b byl zaznamenán v 32 % léčených oproti 15 % pacientů, kteří užívali fingolimod (p = 0,0199). Anualizované riziko relapsů bylo taktéž vyšší u IFNβ-1b než u fingolimodu (0,39 vs. 0,12)

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené