Přeskočit na obsah

Fórum: Aplikace pro zdraví

aplikace
Foto: shutterstock.com

Mobilní zdravotní aplikace nelze považovat za plnohodnotnou náhradu klasické zdravotní péče, jsou ale užitečným doplňkem odborné péče. Za covidu usnadňovaly konzultace s lékařem, uplatnily se ke kontrole očkování a poskytovaly data o pandemické situaci. Mobilní aplikace slouží k hlídání zdravého životního stylu, ale i k diagnostice a terapii, umožňují např. sledovat srdeční funkce na dálku u pacientů po infarktu, kdy podezřelý nález automaticky odešlou lékaři. Poskytují přístup k lékařským zprávám, připomenou termíny prohlídek a vyšetření, podají informace o medikaci. Aplikace Záchranka zprostředkuje okamžitý kontakt se záchrannou službou, odešle přesnou polohu volajícího včetně základních zdravotních údajů o něm. Zeptali jsme se lékařů: Měly by i v Česku zdravotní pojišťovny hradit pacientům některé efektivní mobilní zdravotní aplikace? Doporučujete pacientům nějaké?

  • Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.,

Centrum pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN

Elektronizaci zdravotnických služeb nelze zastavit. Pokud jde o léčbu závislosti na tabáku a odvykání kouření, každá forma podpory se počítá. Mobilních aplikací pro kuřáky jsou ve světě nejméně stovky, v češtině několik a většinou v základní verzi zcela zdarma. Tyto bezplatné aplikace našim pacientům doporučujeme, jsou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz, řada pacientů je s úspěchem používá. Obecně je účinnost mobilních aplikací při odvykání kouření prokázaná, tedy v případě těch založených na důkazech je odpověď „ano“ – ale mělo by tomu předcházet standardní hrazení léků závislosti na tabáku a rozšíření možností intenzivní léčby, to je mnohem významnější. Kouření je příčinou 16–18 000, tedy šestiny všech úmrtí/rok v ČR (např. ilegální drogy cca 200–300 úmrtí/rok, alkohol kolem 5–7 000 úmrtí/rok) a kuřáků, tedy pacientů s diagnózou F17, je u nás kolem dvou milionů – tedy dvakrát víc než např. diabetiků – a porovnejme možnosti a dostupnost léčby. Tato diskrepance mezi dopadem kouření na morbiditu a mortalitu a pozorností, kterou tomu věnujeme, mne fascinuje už 30 let.

  • MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Odpovím z pozice ambulantního kardiologa: Myslím, že žádná z běžně dostupných aplikací nemá t. č. natolik jasně definované parametry a není natolik kontrolovatelná, aby mimo využití peněz z fondů prevence (tím myslím např. krokoměr) bylo možné uvažovat o proplácení jejího užití zdravotní pojišťovnou. Na druhou stranu ale přiznám, že dlouhodobě razím názor, že každý má mít doma tonometr na měření krevního tlaku, k čemuž jsem v posledních letech přidal i to, že dobré je mít i své vlastní EKG. Jednoduché jednosvodové systémy – ať již jsou samostatnými přístroji, nebo jen aplikací např. v chytrých hodinkách – nejsou nijak drahé a zvláště při jen občasném výskytu arytmií mohou velmi pomoci v diagnostice i vedení léčby.

  • Ondřej Svoboda,

E‑health and Telemedicine

K tomu efektivní bych dodal ještě jeden výraz – certifikované.

Ono totiž není těžké vytvořit nějakou aplikaci/software. Těžké je skrze klinické studie prokázat funkčnost a bezpečnost takového řešení. A to jsou roky práce a nemalé finanční prostředky. To se bohužel u nás neděje, jak firmy, tak i renomované státní instituce tuto podmínku se svými softwary nesplňují. Tedy k tématu – ano, pojišťovny by měly mít základní filtr, a to – zda je daná aplikace zdravotnickým prostředkem.

Hradit telefonický hovor s pacientem mi přijde naprosto bezpředmětné. Toto se zavedlo v rámci covidu, a dopadlo to tak, že si lékaři vykazovali telefonáty s rodinou/kamarády jako telemedicínský hovor, a my jsme jim to všichni platili. Nemějme jim to za zlé, chyba není v nich, chyba je v systému, který jim to umožnil. Pojišťovny sice úhradu vytvořily, ale bez jakéhokoliv kontrolního mechanismu či regulace. Hradit by se měly výkony, které reálně zefektivňují práci zdravotníkům a šetří čas a prostředky/cesty pacientům.

Krásný příklad je např. aplikace pro detekci novotvarů na kůži. Pojišťovny každý rok utrácejí stovky milionů korun z našich peněz, z tzv. fondů prevence na včasné záchyty melanomu. Dělají stany na náměstích, truck roadshows, dokonce si můžete nechat proplatit 500 Kč z účtenky za vyšetření u dermatologa jednou za rok. Toto ale zdaleka nezachytí většinu populace. Na druhou stranu taková aplikace, která také stojí 500 Kč na rok, pojišťovnu (nás poplatníky) stojí úplně stejně. Může ji mít každý, nemusí nikam chodit. A do čekáren dermatologů se takto dostanou opravdu jen ty důležité případy.

14-A02 tomaschoff zdravotni appky 2

  • MUDr. Pavel Vepřek,

Zdravotnictví 2.0, člen dozorčí rady České národní fórum pro eHealth

Pokud je konkrétní nástroj telemedicíny účinný, nákladově efektivní, bezpečný a spolehlivý, tak bezesporu patří mezi výkony hrazené systémem veřejného zdravotního pojištění. Není to ale parketa pojišťoven, nýbrž státu, který by měl průběžně vymezovat rozsah hrazené péče a podmínek jejího poskytování. Problémem je, že u nás stále nemáme zákon, který by definoval proces hodnocení, kterým zdravotnické výkony procházejí před zařazením do úhrady, a jeho institucionální zajištění. Na rozdíl od léčiv a zdravotnických prostředků. Tento letitý hřích, který si v sobě naše zdravotnictví nese od vzniku „pojišťovenského“ systému v devadesátých letech, zatím nikdo nemá vůli odstranit. Nepovedl se poněkud kostrbatý pokus k tomu stát donutit pomocí Ústavního soudu, a tak bude zavedený perský trh dál vzkvétat. Pokud vláda nerezignovala na deklarovaný záměr snížit zadlužení státu a zvýšit efektivitu jeho fungování, tak tady má prostor. Těch 440 mld. Kč, které protékají zdravotním pojištěním, si trochu ra­cio­nál­něj­ší hospodaření zaslouží. Ostatně, dlouhodobě opakovaná mantra o potřebě dalších peněz do zdravotnictví v podobě zdravotního připojištění je bez jasného vymezení zákonného nároku jen rétorickou figurou.

  • MUDr. Marián Fedorco, Ph.D., FESC,

1. interní kardiologická klinika LF UP a FN Olomouc

Myslím, že v současné době již nastal boom, kdy dochází k masivnímu rozšiřování mobilních pacientských aplikací. Ať už se jedná o aplikace do telefonů, nebo třeba do chytrých hodinek. Je důležité umět rozlišit, které aplikace jsou pro pacienta přínosné a které jsou spíše „komerční“. Proto by kardiologičtí pacienti měli konzultovat používaní těchto aplikací, aby eventuálně nedošlo k poškození jejich zdraví. U těchto složitých pacientů bych si uměl představit podporu plátců zdravotní péče v používání těchto technologií.

  • PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M.,

náměstek pro zdravotní péči VZP

VZP ČR samozřejmě ví o existenci různých mobilních aplikací z oblasti zdravotnictví určených nejen pro řešení různých potřeb pacientů, ale také pro poskytovatele zdravotních služeb. Vývoj těchto aplikací jde velmi rychle kupředu, a to i vlivem mimořádných událostí předchozích dvou let, kdy poskytovatelé kromě telefonických a e‑mailových konzultací, které byly mimořádně hrazeny zdravotními pojišťovnami (u registrujících praktických lékařů nadále hrazeny jsou u pacientů, které lékař dobře zná, registruje je a má je ve své péči), hledali jiný efektivní způsob komunikace s pacienty „na dálku“. Tedy aktuálně tyto aplikace pomáhají především pacientům řešit dotazy k jejich zdravotnímu stavu a některým poskytovatelům pomáhají s organizací jimi poskytovaných zdravotních služeb (objednávání termínu, rychlé konzultace). Diskutovat o úhradě různých aplikačních řešení z prostředků veřejného zdravotního pojištění bychom ale měli až v případě, že budeme mít jasně vyřešeno a vydefinováno, co je to telemedicína, kdo ji poskytuje, za jakých podmínek, jaké efekty a přínosy se od tohoto řešení očekávají, a především jasné ukotvení této formy poskytování zdravotních služeb v legislativních předpisech. Bez vyjasnění těchto bodů není možné jakkoliv hodnotit kvalitu a plnění podmínek poskytování hrazených služeb z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

  • Prof. MUDr. Petr Neužil, Ph.D., FESC.,

primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce

Aplikace na chytré telefony rostou jako houby po dešti a je otázkou, kdo by byl arbitrem posouzení jejich skutečně ra­cio­nál­ního využití. Samozřejmě by to měly být odborné společnosti, v případě České kardiologické společnosti pak její asociace či pracovní skupiny. V době, kdy je problémem proplácení úkonů, které spadají do oblasti telemedicíny, tedy například dálkové sledování aktivních elektrických implantátů, ať už jde o kardiostimulátory, defibrilátory, či implantabilní EKG záznamníky, je trošku komické uvažovat o proplácení použití aplikací na chytré telefony. Nicméně se domnívám, že již nastala doba, kdy tyto aplikace mají význam (aktuální mapa rozmístění AED může zachránit lidské životy), a jen ignorant by to mohl popřít. Nicméně uvést je do praktického života nebude jednoduché. To ale neznamená, že by se o to odborné společnosti neměly snažit!!

  • Věra Boháčová, DiS.,

Fórum zdravé výživy

Nevím, jestli jsem pro odpovědi ten pravý odborník. Při své práci s pacienty/klienty řeším jen aplikace týkající se režimových návyků (složení jídelníčku, pitného režimu, pohybové aktivity). Některé z nich opravdu mohou pomoci, ale je třeba s nimi umět správně pracovat, což vnímám někdy jako velké úskalí, protože klienti inklinují jen ke sledování omezeného množství parametrů a často nevnímají režim jako komplexní soubor opatření. Pro některé z nich pak tyto aplikace ani nejsou použitelné, nedokáží s nimi pracovat. Přesto si myslím, že režimové aplikace mohou být dobrým pomocníkem v péči o pacienty, pojišťovny by mohly přispívat, jen je třeba zajistit správné použití, a to pacientům ústy odborníka dobře interpretovat.

  • MUDr. Tomáš Šebek,

web uLékaře.cz

Takzvaná digitální léčiva (digital therapeutics, DTx) patří jako jeden z nástrojů do široké skupiny eHealth, kdy je na základě vědeckých studií prokázaný diagnostický anebo léčebný přínos pro pacienta. Konkrétně tato technologie patří do kategorie sekundární prevence, protože zlepšuje zdravotní stav pacienta, který je více angažovaný v managementu zvládání vlastní choroby. Má vlastní nástroje na kontrolu svého stavu a do jisté míry bez problému nahrazuje dřívější, velmi často zbytečné intervence ze strany jeho ošetřujícího lékaře. Digitální podpora lepší kvality života pacienta běží na standardním chytrém mobilním telefonu a znamená výrazný posun v disciplíně pacienta u chronických, často celoživotních onemocnění, jako je astma, cukrovka, vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, střevní záněty a další.

Nemusí se ale nutně jednat jen o kategorii DTx, která je a bude součástí poskytování zdravotní péče současného světa včetně zapojení zdravotních pojišťoven a případných úhrad takových aplikací. Obecně by mohla projít zkoumáním a v ČR konkrétně i možnou podporou z prostředků veřejného zdravotního pojištění každá aplikace, která má prokazatelný vliv na zdraví a jeho management. Největší podporu bych si dovedl představit u aplikací, které zdraví primárně levně udržují, než jeho opak následně draze léčí. Hledání vhodného analytického algoritmu je zbytečné, pro inspiraci domácích zdravotních pojišťoven stačí výhradně příklady z Evropy. Hlavně znovu nevymýšlet kolo. Když se podíváte do mého telefonu, najdete vedle zahraničních aplikací jako Ada, Binah nebo Strava hlavně ty domácí, například Záchranka, Čas pro zdraví, mySasy, Vitakarta, VOS, Preventivka nebo uLékaře.cz.

Aplikace často na pomezí podpory pohybové aktivity či psychického zdraví, preventivního chování, zdravého životního stylu, zdravého jídla, vzdáleného přístupu k lékařské péči anebo objednávání k lékaři nemusejí být zdaleka tak důkladně zkoumány jako výše uvedená digitální terapeutika. I tak mají zásadní přínos pro zdraví populace, který je v individuálních parametrech měřitelný, takže by měl být zájmem podpory zdravotních pojišťoven. V rámci efektivity a rychlosti bych momentálně upustil od průzkumu řešení pro jednotky či desítky uživatelů a zaměřil se na ty aplikace, které jsou už dnes masově rozšířené. Tím vedle zdravotního přínosu splňují neméně důležitý parametr jejich budoucího užívání, kterým je uživatelský zážitek. eHealth není jen rozšíření současné medicíny. Je to zcela nové propojení medicíny s technologií, a tak je nutné respektovat i nové parametry. Totéž platí i pro nové aplikace, na které se můžeme těšit.

Sdílejte článek

Doporučené

Robotických výkonů bude přibývat

28. 2. 2024

Otcem myšlenky založit ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze multioborové centrum robotické chirurgie je přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a…

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…