Přeskočit na obsah

Fórum: Co plánuje očekávaná budoucí vláda ve zdravotnictví?

brýle,stetoskop
Foto: shutterstock.com

V koaliční smlouvě stvrdili počátkem listopadu lídři koalic Spolu (ODS, KDU‑ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) shodu na hlavních problémech, které v příštích čtyřech letech chtějí společně řešit. Programové prohlášení tak nabízí poměrně obsáhlé shrnutí problémů z jednotlivých oblastí života společnosti, včetně zdravotnictví. Ještě než ale mohl být budoucí kabinet Petra Fialy jmenován, dostalo se mu kritiky mimo jiné za to, že nepředložil konkrétní plán na řešení současného katastrofického stavu, kdy pandemie COVID‑19 prudce sílí. V programové části koaliční smlouvy není téma covidu ani popsáno. Zeptali jsme se odborné zdravotnické veřejnosti, expertů i politiků: Co říkáte kapitole zdravotnictví v koaliční smlouvě pravděpodobné budoucí vládní koalice? Chybí v ní něco podstatného? Je v ní něco, co vás potěšilo, co oceňujete?

  • Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,

rektor Univerzity Karlovy

Jsem přesvědčen, že jsme ve významném okamžiku dějin naší země. Naše zdravotnictví je obecně na velmi dobré úrovni. Jsou však stále některé oblasti, které již historicky vyžadují nutná řešení. Je jistě dobré rychle nastavit jasnou a srozumitelnou strategii pro zlepšení fungování zdravotních pojišťoven pro další roky, která bude výsledkem společné práce těch nejlepších expertů a odborníků i z oblastí ekonomie, hospodářství a sociální politiky. Zde vítám možnost doplňkového zdravotního pojištění. Jsem zároveň rád, že je kladen důraz na kvalitu zdravotní péče, podporu preventivních programů včetně nových trendů, jako je např. telemedicína. Také vítám podporu zdravého životního stylu.

Jako lékař a pedagog oceňuji navržené kroky pro vzdělávání zdravotníků. Za jednu z priorit smlouvy považuji především ty navrhované kroky, které by měly vést ke stabilitě systému vzdělávání, bez překotných změn. Oceňuji návrhy pro kompetence lékařských a nelékařských pracovníků, postgraduální vzdělávání a odstraňování zbytečné byrokracie ve vzdělávání mediků.

Smlouva však zásadně neřeší například dramatický nedostatek zdravotnického personálu, který se projevuje téměř ve všech zdravotnických zařízeních v naší zemi. Smlouva by měla mít pro oblast zdravotnictví především jasný plán a srozumitelnou strategii. Všichni občané našeho státu potřebují vidět jasný směr a jistotu a cítit, že jsou jeho neodmyslitelnou součástí.

  • Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.,

hejtman Moravskoslezského kraje

V koaliční smlouvě, a to včetně kapitoly o zdravotnictví, zcela chybějí jakékoliv návrhy či cíle týkající se probíhající pandemie. To je pro mě naprosto nevysvětlitelné a neomluvitelné, nechápu to. Řítíme se do další krize, první nemocnice volají o pomoc, začínáme povolávat armádu, data ukazují horší vývoj nákazy, než jsme očekávali, nová vláda má zasednout v řádu týdnů a nikdo neví, jak se k řešení pandemie postaví. Vsadí na povinné testování? Kde? Jak se postaví k nutnosti boje s neustálými hoaxy, které bohužel stojí životy našich občanů? Omezí některé svobody? Asi nejsem jediný, kdo je překvapen, že budoucí ministr zdravotnictví přesně ví, co všechno nefunguje, ale zatím není vůbec zřejmé, jak chce situaci řešit. Všechny návrhy už jsou dávno implementovány nebo jen kosmeticky upraveny. Představený koaliční program se tváří, jako by se žádná pandemie nekonala. Jako hejtman cítím přímou odpovědnost za poskytování kvalitní a dostupné zdravotní péče v Moravskoslezském kraji a v tomto směru nejsem schopen přístup nové vlády rozdýchat. Jinak ko­alič­ní program v oblasti zdravotnictví obsahuje řadu dobrých myšlenek, které už ostatně realizujeme. Náš kraj je lídrem v oblasti digitalizace v poskytování zdravotní péče, podporujeme ještě větší dostupnost péče v odlehlých obcích a sám bych se podepsal pod to, že je důležité soustředit se na prevenci nemocí a na osvětu obyvatel. Ale to mě opět vrací k tématu pandemie. Nová koalice by se v tomto směru dle mého názoru měla zaměřit zejména na vyvracení mýtů o očkování a o tom se v předloženém programu zase nikde nedočtu. Pokud nebudeme schopni občanům vysvětlit důležitost očkování, bez kterého se pravděpodobně nebudeme moci vrátit k normálnímu chodu společnosti, budeme se stále točit v kruhu. Řešit české zdravotnictví bez kontextu pandemie, která bohužel může přímo ovlivňovat kvalitu poskytované zdravotní péče, nedává smysl.

  • Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

prezident České stomatologické komory

Pokud by se koalice soustředila „jen“ na to, co je standard a nadstandard, a řešila možnosti financování (připojištění), bylo by to zásadní a úplně by to stačilo. Ostatní věci budou reagovat „samy“, zejména pokud stát dovolí zdravotním pojišťovnám chovat se jako konkurující si pojišťovny, a nikoli jen vyplácející pokladny dle úhradové vyhlášky. Vzdělávání zdravotníků bych nekonzervoval, ale radikálně přepracoval. „Nedostatek“ zdravotníků je dán složitými rekvalifikacemi. Podstoupit atestační martyrium je pro padesátiletého kolegu, který by chtěl a třeba musí (kvůli zdraví) pracovat v jiném oboru, peklo. Ve stomatologii to postupně opouštíme. Méně „trápit“ mladé na začátku, ale každých pět let muset obnovovat osvědčení, neboť medicína se vyvíjí. A klidně ať snadno získají více specializací – v menší nemocnici se to velmi, ale velmi hodí.

  • MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Musím přiznat, že mě nenapadá nic, co by v tom programu chybělo, nějak hodně mě potěšilo nebo naopak zaskočilo. Jsou tam, samozřejmě, body, které mě zaujaly. Jako příklad bych uvedl záměr zvýšit konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami, zavést možnost lidí se zdravotně připojistit, dát vyšší důraz na kvalitu péče i v úhradách, ale i např. zavedení víceletého systému financování. Všechny tyto myšlenky mohou mít ale mnoho podob realizace. Proto bych raději počkal, až budoucí vláda či ministr zdravotnictví představí konkrétnější podobu těchto zatím jen tezí.

25-A02 andro2

  • Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM,

předseda České internistické společnosti ČLS JEP

Nejsem politik ani politolog, proto se na předložený dokument dívám jistě výrazně jiným pohledem než jeho autoři. Pohledem potenciálního konzumenta zdravotní péče, pacienta, (termín klient nesnáším) a také pohledem poskytovatele, lékaře.

Na počátku mi chybí pár vět analýzy současného stavu a nástin dvou, tří základních principů a cílů, které bychom chtěli během příštích let dosáhnout.

Program samozřejmě nemůže jít do detailů, musí být rámcově obecný, přesto by si měl postavit několik otázek a pokusit se na ně odpovědět. Stručně řečeno: Co? Kdy? Proč? Jak? Předložená kapitola se snaží vymezit okruhy, kterými se bude zdravotnictví zabývat. Tedy Co (bude vláda) dělat? V zásadě nelze nesouhlasit. Stanovené cíle jsou správně volené, racionální, pochopitelné. Trochu mi ale chybí zdůvodnění, proč se musíme soustředit právě na uvedené okruhy a kam má naše snaha vyústit. Co je tedy hlavním cílem? Snížení mortality? Zlepšení kvality života? Prodloužení délky života? Pohodlí pacientů? Zlepšení podmínek zdravotníků? Také není nastavena časová posloupnost. Kdy se bude koalice jednotlivým bodům věnovat? Samozřejmě, že bude snahou řešit všechny zásadní body současně, priority (co uděláme hned) by měly být v dokumentu kodifikovány. Co mne ale opravdu trápí, je to, že není většinou ani naznačeno, jakým způsobem chce vládní koalice svých cílů dosáhnout. Obecné proklamace „zavedeme, podpoříme, zajistíme, zaměříme se, posílíme, zvýšíme“ najdeme v dokumentech z let, na která se jistě nechceme odkazovat. Některé představy jsou trochu zvláštní. Snaha o návrat českých vědců a odborníků ze zahraničí domů je v současném globalizovaném světě kladoucím důraz na mezinárodní spolupráci trochu úsměvnou kombinací vlastenectví a naivity.

Snad jsem byl v předchozím textu hodně kritický. To neznamená, že bych si nevážil snahy o stabilizaci vzdělávání lékařů i nelékařů (doufám, že to nebude stabilizace vyvinutím zcela nového systému), stejně jako snahy o zvýšení dostupnosti péče v menších obcích (snad se někde nějací lékaři najdou). Transformace SZÚ je rovněž racionální, i když obtížně řešitelný úkol.

Možná mi předložený dokument nepřipadá dokonalý. Neznamená to, že bych nechtěl věřit tomu, že se v příštích letech zdravotnictví v naší zemi neposune významně kupředu. Společným úsilím. A nakonec ani práci vlády neposuzujeme podle kvality dokumentů, ale podle výsledků v reálném světě. Jestli tedy budou „RWD“ (data z reálného světa) našeho zdravotnictví za pár let pozitivní, bude to důkaz, že se nová koalice vydala správnou cestou. Bez ohledu na mnou trochu více kritizovanou kapitolu koaliční smlouvy.

  • MUDr. Pavel Vepřek,

Zdravotnictví 2.0

Jako bytostný optimista předpokládám, že tento soubor nápadů bude v konečném vládním prohlášení přetaven do podoby konkrétních kroků. V této podobě není použitelným návodem na řešení vážných problémů zdravotnictví, které budou v nadcházejících letech gradovat. Hlavním problémem českého zdravotnictví je nízká kvalita jeho řízení a hospodaření s penězi, které jím protékají. Masivní transfery prostředků ze státního rozpočtu do zdravotnictví v posledních letech, bez provedení jakýchkoli změn, tento chronický problém učinily akutním. Voda stoupá a bez zásadní modifikace chodu celého systému bude za chvíli tlačenice u člunů. Takže zamezme přímým zásahům politiků do zdravotnictví (s výjimkou krizových situací), nastavme pojišťovnám pravidla (včetně vymezení rozsahu nárokové péče), udělejme je skutečně samosprávnými, postavme je do konkurenčního postavení dvousložkovým pojistným, dejme do pořádku klasifikační systémy, začněme pracovat s výstupy monitoringu kvality, typologicky diferencujme nemocnice, tlačme na integraci a kontinuitu péče (nepišme standardy, ale používejme je), převeďme eHealth z úst do reality a vtáhněme do hry občany/pacienty. Na velké diskuse není čas a práce je fakt hodně. Tentokrát si odklad nekoupíme ani dalším puštěním žilou státnímu rozpočtu.

  • MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA,

senátor, ředitel Nemocnice Strakonice

Rozhodně vítám trend směřující k víceletému financování zdravotnictví s pravidelnou valorizací plateb za státní pojištěnce. Kvituji i zvýšení konkurence mezi zdravotními pojišťovnami, budu rád, když bod „Finanční motivace zdravotních pojišťoven“ bude přenášen na jejich klienty ve smyslu bonus–malus. Určitou skepsi mám ze zkušenosti k tzv. dohodovacím řízením, ale třeba se to povede.

No, a myslím, že zcela zaslouženě největší část koaliční smlouvy v oblasti zdravotnictví zabírá ujednání o kvalitě a dostupnosti zdravotní péče. V posledních letech se především pacienti na malých městech potýkají s nedostatkem některých ambulantních specialistů. Místní samosprávy a nemocnice nabízejí například zubařům nebo praktikům a pediatrům nejrůznější benefity – prostory pro ordinaci, byt, finanční bonusy. Pokud budou mít podporu také u Ministerstva zdravotnictví ČR, může to pacientům přinést jen užitek.

Samozřejmě kvituji, že stranou zájmu v koaliční smlouvě pro oblast zdravotnictví nezůstal ani rozvoj eHealth, neboli systematické využití informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví. Ostatně návrh zákona o eHealth je hotový. Senát PČR ho v srpnu 2021 schválil! Nástroje elektronického zdravotnictví usnadňují vzájemnou komunikaci a sdílení informací mezi zdravotnickými subjekty, mezi pacientem a lékařem, nebo dalším poskytovatelem zdravotní péče. Slouží také k vykazování péče zdravotním pojišťovnám nebo k poskytování dat mezi nemocnicemi a IZS.

Jsem rád, že velký prostor je v koaliční smlouvě věnován i preventivním programům ke zlepšení zdraví obyvatelstva.

  • MUDr. David Marx, Ph.D.,

proděkan pro studium a výuku 3. LF UK

Je logické, že formulace v koaliční smlouvě jsou a musejí být velmi obecné – jistě bude namístě podobné vyjádření ke konkrétnějším bodům např. v programovém prohlášení vlády, k resortnímu plánu legislativních prací apod. Každopádně mne potěšilo, že dokument nepomíjí problematiku kvality zdravotních služeb včetně zvýšení informovanosti pacientů – klientů systému. Oceňuji též zaměření na zvýšení kvality a předvídatelnosti systému specializačního vzdělávání (v materiálu nazývaného vzděláváním postgraduálním), protože i na základě našich dlouhodobých zkušeností je to právě netransparentnost organizace tohoto vzdělávání, která je primárním důvodem odchodu absolventů lékařských fakult do zahraničí.

Mně osobně v koaliční smlouvě chybí plán zavést sociálně únosný systém finanční spoluúčasti pacientů na úhradě poskytnuté péče v okamžiku její spotřeby jako vyzkoušený a efektivní nástroj prevence zneužívání a nadužívání zdravotních služeb, ale také jako silný motivátor k posílení účasti občanů v preventivních programech. Uvítal bych též zmínku o restrukturalizaci sítě lůžkových zdravotnických zařízení s ohledem na demografický vývoj – tedy posílení dlouhodobé, následné a rehabilitační péče.

  • Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M.,

výkonný ředitel AIFP

Jsem rád, že dokument obsahuje jasné směřování k zefektivnění zdravotnického systému, a to zejména návratem k myšlence reálné konkurence zdravotních pojišťoven a posilování jejich role při vytváření a kultivaci sítě zdravotních poskytovatelů.

Naopak mi v něm chybí důraz na rozvoj vysoce specializované péče pro pacienty se závažnými zdravotními obtížemi. Pokud má být Česká republika místem dostupné špičkové moderní péče, je třeba strategicky podporovat cílený rozvoj zdravotnických zařízení a oblast klinického výzkumu a vývoje. Následky opomíjení rozvoje v této oblasti můžeme vidět v ostatních zemích V4.

  • Prof. MUDr. Martin Prázný, Ph.D.,

vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP

Kapitola zdravotnictví je v koaliční smlouvě zpracována velmi pečlivě a hodnotím ji pozitivně. Seznam úkolů, který si budoucí koaliční vláda nachystala, je však velmi široký. Bohužel je zcela nerealistické se domnívat, že by se jich většinu mohlo podařit splnit za jedno funkční vládní období. Chybí mi proto seznam činností, kterými se chce budoucí vláda zabývat zcela prioritně.

Kromě aktuální nezbytnosti zvládnutí covidu a škod, které napáchal, vidím jako zásadní podpořit léta zanedbávanou účinnou preventivní činnost v oblasti veřejného zdraví. Znamená to mimo jiné vytvořit důvěryhodné komunikační kanály směrem k veřejnosti, což nyní opravdu nebude jednoduché. Velký prostor pro primární péči a prostředky k motivaci pacientů je nezbytné používat racionálně, je proto nutné sledovat a prosazovat efektivitu zaváděných opatření. Na druhou stranu je nutné podpořit i ubývající specialisty jednodušší a stabilní cestou ke specializaci a podporou jejich působení v systému zdravotní péče, pak úhradově, aby se dál nerozevíraly nůžky mezi primární sférou a specialisty, a například i podporou zapojení vyškolených nelékařských zdravotníků. Digitalizace zdravotnictví by pak měla umožnit sledovat tok pacientů v systému, poskytovat data pro kontrolu efektivity postupů a terapie, a přispět tak k optimalizaci nastavení zdravotnického systému v ČR. Přál bych si, aby se alespoň něco z toho podařilo budoucí vládě smysluplně nastartovat.

  • Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,

prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Jsme si vědomi, že koaliční smlouva určená pro veřejnost nemůže řešit příliš velké detaily. Neobsahuje však nic, co by bylo v příkrém rozporu s převažujícími názory zdravotních pojišťoven. Klíčové tak samozřejmě bude nejen, zda se tyto záměry opravdu budou reálně řešit, ale také kdy a jak.

Zajímavé srovnání se nabízí při čtení Programu pro zdravotnictví 2017–2021 končící vlády. I zde najdeme záměry k „posílení role a odpovědnosti zdravotních pojišťoven“ – nyní nově jako „rozšíření zodpovědnosti zdravotních pojišťoven“ anebo „posílit roli dohodovacího řízení a omezit roli úhradové vyhlášky“ – nyní nově „úhrada péče pro konkrétní krok musí být výsledkem dohody…“.

Podobných, zdá se, že konsenzuálních záměrů ve vazbě na minulé volební období je v programech víc. Bohužel realita je po uplynulých letech taková, že se přes formulované záměry nakonec možnosti zdravotních pojišťoven reálně ovlivnit dění ve zdravotnictví výrazně omezily.

Příjmy nyní fakticky určují ad hoc přijímaná rozhodnutí o výši státního příspěvku a výdaje určují nejen úhradové vyhlášky stále méně respektující dohodnutý rámec, ale nově i tzv. kompenzační vyhlášky, které mění nákladové plány pojišťoven o desítky miliard korun.

Proto vidím riziko textu koaliční smlouvy pro zdravotnictví zejména v tom, zda a jak se tyto záměry budou přenášet do praxe. Postrádám také přesnější informaci, zda je opravdu záměrem pro nové volební období ve zdravotnictví optimalizovat využití již dostupných zdrojů a razantní zastavení deficitního financování zdravotní péče, nebo (a do jaké míry) budou dotace pro zdravotnictví pokračovat. První cesta by byla nevyhnutelně velmi konfliktní, druhá pak jde proti záměru konsolidovat veřejné finance.

Aktuálně je systém nastaven tak, že se již nyní zvýšení platby státu pro rok 2023 jeví jako prakticky nevyhnutelné. Pro další roky by snad již mohla nastoupit průběžná, trvalá, zákonná valorizace. I jen zastavení nynějších deficitů v letech 2023 a 2024 by pro zdravotnictví znamenalo drastický zásah, a musela by se tak navýšit nejen odpovědnost zdravotních pojišťoven, ale zejména jejich reálné pravomoci a kompetence.

Bohužel roky 2017 až 2019 byly docela příznivé pro potřebné zvyšování efektivity, ale nepodařilo se je k tomu příliš využít. Nynější „pandemické“ období výchozí situaci naopak výrazně zhoršilo. Moc bych si proto úspěch předložených záměrů přál, a pokud to reálné kompetence pojišťoven umožní, určitě je podpoříme.

Sdílejte článek

Doporučené

Zdravější plíce – zdravější lidé

1. 12. 2022

U příležitosti Světového dne chronické plicní nemoci (CHOPN), který každoročně 16. listopadu připomíná dopad chronických plicních onemocnění na…