Fórum: Jakých bylo 100 dní ministra Válka?

Nedávno uplynulo sto dní od jmenování nové vlády ČR, tedy tradiční doba, po kterou se obvykle nechává nové vládě doba hájení. Okolnosti ovšem obvyklé nejsou a činnost vlády významně ovlivňují mimořádné události. Jak hodnotíte dosavadní působení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, ať už zvládání témat kolem koronavirové pandemie, organizaci zdravotnictví v souvislosti s válkou na Ukrajině, nebo koncepční a potřebnou běžnou zdravotnickou agendu?

• MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA,

senátor, ředitel Nemocnice Strakonice, a. s.

Pan ministr Vlastimil Válek nastoupil do funkce v opravdu dost problémové době – bylo potřeba často rychlých rozhodnutí. Ta mu byla někdy vyčítána, je pravda, že občas docházelo ke zbytečně rychlým změnám jednotlivých opatření v resortu. Ale možná to tak vyžadovala turbulentní doba, pan ministr byl hodně „naléhavý“, nyní je situace již klidnější. Co se týká mých očekávání, čekáme na novou covidovou vyhlášku, která toto onemocnění více usadí do zdravotnického systému. Velmi by se hodilo zjednodušení přístupu ukrajinských, podotýkám kvalifikovaných a zkušených, lékařů do českého zdravotnictví. No, a máme jaro, v nemocnicích se finalizují fi­nan­ční plány na letošní rok – ředitelé by velmi ocenili brzké vydání Kompenzační úhradové vyhlášky pro rok 2022! Naopak, plánované snížení plateb za státní pojištěnce panu ministrovi nevyčítám, chápu, že se nyní ve státním rozpočtu šetřit musí. Věříme, že zdravotní pojišťovny situaci zvládnou. Nepříjemnou skutečností pro poskytovatele bude zřejmě zintenzivnění revizní činnosti pojišťoven, jak známe z historie chudších problémových let.

• MUDr. Milan Kubek,

prezident ČLK

Ještě neskončila epidemie a už vypukla válka na Ukrajině. Situace je neustále mimořádná, a proto není možné vládu posuzovat podle obvyklých kritérií. Buďme shovívaví. Omezím se proto jen na pár poznámek.

Epidemie neskončila, vlečeme za sebou dluh vůči lidem, kterým byly kvůli covidu opakovaně odkládány operace, drtí nás dvojciferná inflace, a navíc budeme muset zajistit péči o statisíce uprchlíků. A v takové situaci si ministr zdravotnictví nechá sebrat nejprve šest miliard korun z rozpočtu a poté souhlasí se snížením platby za státní pojištěnce od 1. 7. o 400 Kč za měsíc, což připraví zdravotnictví do konce roku o dalších 14 miliard. Vše výměnou za mlhavé sliby pravidelné valorizace této platby, když nikdo neví, o kolik a z jakého základu. To nevymyslíš.

Takříkajíc „rozhodnutím vlády“ epidemie nemoci covid‑19 u nás skončila. Jen tomu viru to asi nikdo neřekl, a tak ve skutečnosti neskončila epidemie, skončilo jen očkování, což se nám může na podzim s příchodem další varianty viru šeredně vymstít. Chybná politická rozhodnutí motivovaná touhou být oblíbený. Protiepidemická opatření se rozvolňují předčasně, chaoticky a názory odborníků pan ministr jako politik respektuje pouze tehdy, pokud se mu to hodí. Za zmínku stojí i parlamentní boj o zcela zbytečný a nefunkční pandemický zákon. Tolik povyku jen proto, aby vláda nemusela vyhlašovat nouzový stav, který v současnosti z jiného důvodu stejně máme.

Spolupráce ministerstva zdravotnictví s Českou lékařskou komorou, která za ministra Vojtěcha nebyla nic moc, nyní prakticky neexistuje. Ministr Válek největší lékařskou organizaci prakticky úplně ignoruje. To mě zaskočilo, ale beru to na vědomí. Pan ministr má zřejmě pocit, že komoru nepotřebuje. Tak tedy hodně štěstí.

• MUDr. Martin Dudek,

praktický lékař

Pro mne je působení nového ministra zklamáním, a to zejména z důvodu pokračujícího chaotického přístupu k řízení pandemie včetně nesmyslného utrácení za testy (např. plošné testování ve školách v lednu apod.). Jinak jsem nezaznamenal žádnou snahu o řešení dlouhodobých problémů zdravotnictví, ale to jsem ani nečekal s ohledem na velmi malou společenskou a politickou poptávku po takových krocích, které by bezpochyby nebyly moc populární.

Stran situace s válkou na Ukrajině jsem zatím žádné problémy nezaznamenal, reakci vlády (a to i z obecného hlediska) hodnotím velmi pozitivně a jsem rád, že sám mohu přispět k pomoci lidem trpícím stále těžko uvěřitelnou a brutální agresí Ruska.

• Ing. Antonín Tesařík,

poslanec Parlamentu ČR

Ministři vlády premiéra Petra Fialy se ujali funkcí v situaci rekordního zadlužení země, pokračující epidemie covidu‑19 a dopadů na občany i firmy, příchodu energetické krize, roztočené inflační spirály, růstu životních nákladů a nyní i válečné krize. Myslím, že žádná vláda s výjimkou snad období po sametové revoluci nedostala do vínku k řešení tolik mimořádných a závažných celospolečenských problémů. Musí zároveň vynakládat značnou energii na hledání způsobů a prosazování řešení a přesvědčování skupin obyvatel, které s nimi nesouznějí. Nesmí být projídána budoucnost na úkor přítomnosti a každý ministr, tedy i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, stojí před trojčlenkou, která je spíše gordickým uzlem: nezvyšovat dluh více, než je nezbytně nutné, a spíše jej stabilizovat, sanovat škody a dopady v důsledku krizí této doby, vytvářet zdroje např. na investice do budoucna, řešit kritický nedostatek zdravotnického personálu atd. I když jsme například vedli ve Sněmovně nepřetržitě 37 hodin vášnivou diskusi o potřebě prodloužení platnosti novely zákona o mimořádných opatřeních při epidemii covidu‑19, velmi pozorně jsem sledoval vystupování ministra Válka a musím říci, že právě zde se v kritických momentech projevila jeho erudice, zkušenosti, znalost prostředí zdravotnictví i schopnost přesvědčit, které vedly k přijetí návrhu. Nejinak tomu bylo i při obhajobě a schvalování rozpočtu ministerstva zdravotnictví, kde ve Výboru pro zdravotnictví rezonovala u opozice zejména otázka výše plateb za tzv. státní pojištěnce. Naopak i po nedávném projednávání opatření v oblasti zdravotní péče pro uprchlíky před válkou na Ukrajině za mne prokazuje ministr Válek schopnost spojovat odborníky z řad koalice i opozice a naslouchat jejich podnětům, nehledá argumenty v tom, co bylo, ale razí cestu pro to, co bude. Proto se mu daří situaci zvládat s týmem nejbližších spolupracovníků podle mého názoru velmi dobře, a tak také hodnotím jeho práci po 100 dnech v roli ministra.

• MUDr. Alena Dernerová,

senátorka, dětská neuroložka

Ministr Válek nastoupil na post ministra v mimořádně složité době vrcholící další vlny covidu. Před nástupem na tento post sliboval, že budou uznávány protilátky a že neočkovaní, pokud budou mít negativní test, budou vpuštěni do restauračních zařízení. Tato prohlášení pak vzal zpět z důvodu příchodu nové varianty omicron. Ze zahraničí zaznívaly informace, že se nová varianta šíří extrémně rychle, ale je méně nebezpečná. Rozcházela jsem se s ním v názoru na plošné testování, které stálo obrovské finanční prostředky z našich pojišťoven. Můj názor byl a je testovat jen symptomatické jedince. Také mám problém s očkováním tzv. posilující dávkou v době, kdy se v Česku vyskytuje jiná varianta viru, než na kterou byla připravena vakcína. Velmi mě mrzelo, že i přes nedoporučení SÚKL byla ministerstvem doporučována posilující dávka u dětí ve věku 12–15 let. Také bych očekávala, že se bude více hovořit o nežádoucích účincích vakcín proti koronaviru.

Samostatnou kapitolou je pandemický zákon. Senátem zamítnut, přesto PS schválen. Poslanci nezohlednili ani jeden z argumentů, které zaznívaly v Senátu – především není definice, kdy bude aktivován pandemický plán a naopak kdy bude ukončen. Například u běžné chřipky je epidemie vyhlášena v momentu, kdy je 1 600–1 800 skutečně nemocných na 100 000 obyvatel. To pandemický zákon postrádá. Na straně druhé může MZ kdykoliv zahájit masivní testování, a to i u asymptomatických jedinců (např. plošné testování ve školách).

Opatření v důsledku ukrajinské krize vznikla rychle a myslím si, že fungují. Otázkou je, kolik uprchlíků v ČR zůstane. Z toho bude plynout zatížení našeho zdravotního systému. V kontextu toho vidím snížení platby za státního pojištěnce jako nešťastné.

Závažné problémy našeho zdravotnictví, které byly již před pandemií koronaviru a ukrajinskou krizí, samozřejmě přetrvávají, tedy zejména nedostatek zdravotnického personálu a vysoký průměrný věk v některých segmentech, například praktických lékařů pro dospělé i děti a dorost. Také postgraduální vzdělávání lékařů má řadu nedostatků. Školitelé jsou značně vytíženi a nemají pak dostatek času na mladé lékaře. Na systematické řešení se od MZ zatím čeká.

MZ v rámci snížení deficitu státního rozpočtu přijde cca o 20 mld. Kč, a to v současné době není dobrá zpráva. Určitě by nám pomohly finanční prostředky, které ČR získá z EU (např. Národní plán obnovy nebo REACT). Doufejme, že budou projekty dobře připraveny a nestane se, že peníze nevyčerpáme. To v prvních 100 dnech nelze posoudit.

Panu ministrovi Vlastimilu Válkovi držím palce, aby byla jeho mise úspěšná.

• MUDr. Martin Engel,

předseda LOK‑SČL

V oblasti zvládání migrace z Ukrajiny to zatím česká vláda zvládá s pomocí velkého množství aktivních spoluobčanů dobře. Ale příchodem cca 300 000 Ukrajinců narazily naše absorpční možnosti na strop, a pokud by exodus dále pokračoval, tak budou nastávat problémy s jejich ubytováním, tak i s ostatními potřebami.

Pokud jde o zdravotní potřeby utečenců, problémy budou s dětmi, jejich stav např. v proočkování není na dostatečné úrovni, navíc většinově nemají potřebné doklady (očkovací průkazy), což samozřejmě vzhledem k okolnostem chápu. I vzhledem k pandemii je proočkování Ukrajinců nízké, navíc vysoká incidence HIV (2. místo v Evropě).

Finanční náklady budou vysoké, zatím jsem žádnou sofistikovanou kvantifikaci nezaznamenal. V této souvislosti se jeví redukce odvodu za státního pojištěnce chybou a bylo by dobré ji přehodnotit. Provést valorizaci odvodu za státní pojištěnce na rok 2023 bude nutností, ale je důležité, jaká výše se bude valorizovat, z mého pohledu je třeba valorizovat sumu 1 967 Kč.

Pandemie je stále na vysokých číslech pozitivity, přestože se testuje stále méně, a je velkým štěstím, že se to negativně neprojevuje v počtech hospitalizací.

Závěrem bych se chtěl zmínit o snahách změkčit vstup ukrajinských zdravotníků do našeho systému. Chtěl bych varovat před šizením jak jazykové, tak odborné znalosti, neboť by se to v blízké budoucnosti vymstilo.

• MUDr. Lukáš Velev, MHA,

chirurg, ředitel Nemocnice Jihlava, p. o.

Za mne je zatím obtížné hodnotit práci MZ i samotného ministra. Nicméně v případě pandemie se mi z pohledu nemocnice zdál až příliš rychlý ústup pandemických opatření. Až to budilo dojem politické, nejen odborné motivace. Mohu se ale mýlit. K současné ukrajinské krizi je zatím také příliš brzo se vyjádřit. Dopad na zdravotní služby, jejich poskytování i financování bude zřejmý až s odstupem. Nicméně s provedenými kroky souhlasím. Za chybu považuji to, že MZ nekladlo odpor, naopak spíše podpořilo snížení úhrad za státní pojištěnce. Ty peníze budou chybět už letos a v dalších letech ještě víc. Fakticky jde o přenesení dluhu z jedné úrovně veřejných peněz na úroveň jinou. A to musí vědět. Co zatím úplně postrádám, je nějaká smysluplná koncepce rozvoje zdravotních služeb, definici sítě, zajištění finanční udržitelnosti apod. Dílčí řešení typu spoluúčasti, doplatků, nadstandardů nepovažuji za koncepci a upřímně, už jsme to řešili tolikrát…

Tak třeba dalších 100 dní nás příjemně překvapí.

• Mgr. Jana Pastuchová,

poslankyně Parlamentu ČR

Bohužel se mi zdá, že Vlastimil Válek je zatím téměř neviditelným ministrem ve velmi viditelné oblasti. Jakkoliv se to může zdát, koronavirus bohužel stále nezmizel. Jen se o něm téměř přestalo mluvit. Ačkoliv nová vláda slibovala další a větší podporu očkování proti koronaviru – nic. Počty nově očkovaných jsou mizivé a řada lidí se bohužel nedostavuje ani na třetí posilovací dávku. Obávám se, že důvodem je právě téměř nulová komunikace a propagace očkování. Bohužel nevíme, jaká situace bude na podzim, pokud nebude proočkována opravdu většina populace, důsledky mohou být velmi špatné. Stejně tak pokládám za mizernou komunikaci ministerstva zdravotnictví ohledně uprchlíků před válkou. Počet těch, kdo budou čerpat zdravotní péči, enormně vzrostl. Mezi uprchlíky jsou lidé, kteří jsou například onkologicky nemocní, staří – budou potřebovat vysoce odbornou péči. Postrádám, byť jen výhled, jak bude tato péče zajišťována, postrádám alespoň nějaký odhad, kolik bude stát. I v této souvislosti stále nejsem schopna pochopit škrtání v rozpočtu krajských hygienických stanic či zamýšlené snížení plateb za státní pojištěnce. Mám v podstatě pocit, že ministerstvo zdravotnictví stagnuje a reaguje jen aktuálně, neřeší personální podstav v některých oborech, nezajímá je zvýšená zátěž zdravotníků. Pokud jsem od ministra Válka měla nějaká pozitivní očekávání, bohužel se zatím nijak nenaplňují.

• MUDr. Pavel Vepřek,

Zdravotnictví 2.0

Vlastimil Válek se ujal řízení ministerstva zdravotnictví v době, kdy z dobrých důvodů nebyla o tento post právě tlačenice. Stále neustupující covid, problematické financování, nedořešené postavení přímo řízených organizací, personální potíže a nepřiměřený vliv jednotlivých zájmových skupin na straně jedné a na straně druhé vládní program poskládaný z nápadů pěti stran, to nebyl příslib klidného ministrování. Bylo jasné, že se nový ministr bude spíše věnovat hledání konsensu než snaze o vi­zio­nář­ské prosazování potřebných reformních kroků. Jeho první týdny ve funkci nebyly přesvědčivé a svými mediálními výstupy na covidové téma odstartoval spekulace o své budoucnosti. Do toho přišla ruská agrese proti Ukrajině a válka všechny dosavadní lapálie překryla. Naši odpověď na ni řídili jiní politici a zájem médií o zdravotnické ministerstvo ochladl. Upřímně řečeno nevím, na čem a jak intenzivně teď ministerstvo pracuje, takže obtížně jeho činnost hodnotit. Z toho se vymyká návrh způsobu, jak ukrajinským zdravotníkům umožnit u nás okamžitě začít pracovat. Forma stáže, kterou ministerstvo navrhlo, je zřejmě v současné době jediné možné rychlé řešení. V tomto ohledu si ministerstvo zaslouží podporu ve střetu se zdravotnickými cechy bojícími se konkurence. Stejně tak připravovaná reorganizace hygienické služby je správnou reakcí na její prokazatelně nedostatečnou funkčnost, jak drsně ukázala pandemie. Během svého dosavadního působení ministr nijak neoslnil, ale s kartami, které drží v ruce, tomu ani nemohlo být jinak.

• Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

prezident České stomatologické komory

Pro komory je klíčová složka legislativní, což je hlavní úkol ministerstva. A tam jsme se zatím nedostali vůbec k ničemu. Ani jsme o ničem nejednali. Systémové změny potřeba budou, bylo by dobré si stanovit legislativní plán, projednat a začít pracovat na detailech. V posledním roce už vláda mnoho nenadělá, tak máme zhruba dva až tři roky na to, upravit zákony o komorách, poskytovatelích a o zdravotním pojištění, které značně zastaraly. V otázce Ukrajiny je paradoxní, že tamní stomatologové ani pacienti nejsou zvyklí na systém zdravotního pojištění. Tedy si mnohé platí a o takové pacienty je docela zájem. Ozývají se už roky nespokojení pacienti s českým občanstvím. Začalo tu působit více lékařů z Ukrajiny „načerno“. Úkolem bude vše časem dostat do zákonného rámce Evropské unie, nebo ji opustit. Rád bych to první.