Přeskočit na obsah

Hladovění v druhé polovině dne zlepšuje glykémii a krevní tlak

O jeho pozitivním vlivu na zdraví už se hovoří dlouho, ale dosud nebylo jasné, jestli je možné účinky připisovat skutečně intermitentnímu hladovění jako takovému nebo spíše obecně kalorické restrikci a úbytku váhy.

Od probuzení do tří hodin

Právě na odlišení těchto dvou efektů se výzkumníci zaměřili. Zkoumali specifickou formu intermitentního hladovění, zvanou early time-restricted feeding (eTRF). Do češtiny bychom tento termín mohli přeložit nejspíše jako “stravování v první polovině dne”.

Early time-restricted feeding představuje kombinaci časově omezeného stravování s důrazem na ranní příjem potravy. Jeho výhodou má být soulad s cirkadiánním rytmem metabolismu. Při dodržování tohoto režimu je večeře servírována už v době mezi druhou a čtvrtou hodinou odpolední. Po zbytek dne je na řadě hladovění.

Design: stejná strava, různé režimy

Studie měla tento design: 8 mužů s prediabetem dodržovalo pět týdnů režim eTRF a pět týdnů “normální” režim. V režimu eTRF snídali mezi půl osmou a půl devátou a večeřeli o šest hodin později, pak už jen hladověli. Hladovění tedy zabralo asi 18 hodin denně. Nikdo nevečeřel po 15. hodině.

Při “normálním” stravovacím režimu bylo jídlo podáváno během dvanáctihodinového období. Probandi jedli úplně stejná jídla v obou režimech a výzkumníci je stále monitorovali, aby se ujistili, že jedí ve správný čas a pouze určené jídlo.

Výsledky předčily očekávání

Režim eTRF zlepšil inzulinovou senzitivitu, která odráží rychlost, kterou buňky vychytávají glukózu z krevního oběhu. Také se zlepšila schopnost pankreatu reagovat na zvyšování glykémie. Přitom se dramaticky snížil krevní tlak, stejně jako oxidativní stres a chuť k jídlu ve večerních hodinách.

To považují autoři za úspěch. Prokázali totiž, že benefit intermitentního hladovění není založen jen na kalorické restrikci. Dostavuje se dokonce nezávisle na skladbě stravy.

Studie také ukazuje, že stravování v první polovině dne může být obzvláště výhodnou formou intermitentního hladovění.

Večer nejíst!

Podle názoru autorů je stravování ve večerních hodinách obecně nevhodné. Organismus je údajně nastaven tak, aby v každou denní dobu dělal jen určité věci a synchronizace stravování s cirkadiánním rytmem organismu zlepšuje zdraví v mnoha ohledech. Například systém regulace glykémie lépe funguje ráno a dopoledne než odpoledne a večer, proto má časné stravování z hlediska diabetu velký smysl.

To je údajně také důvodem, proč neodhalily žádný benefit intermitentního hladovění výzkumy, které omezovaly příjem potravy v první polovině dne.

Je třeba myslet i na dlouhodobou adherenci

Tato zjištění mohou významnou měrou přispět k prevenci diabetu 2. typu a hypertenze. Je však nutné nalézt takový režim, který spojuje požadovaný účinek a dlouhodobou adherenci pacientů.

Zdroj: Sutton EF, Beyl R, Early KS, Cefalu WT, Ravussin E, Peterson CM. Early Time-Restricted Feeding Improves Insulin Sensitivity, Blood Pressure, and Oxidative Stress Even without Weight Loss in Men with Prediabetes. Cell Metab. 2018 May 8. pii: S1550-4131(18)30253-5. doi: 10.1016/j.cmet.2018.04.010. [Epub ahead of print] PubMed PMID: 29754952.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Nemocné srdce a vliv psychofarmak

24. 1. 2022

Téměř každý pátý pacient se srdečním onemocněním užívá léky na duševní zdraví. Podle výzkumu zveřejněného v European Journal of Cardiovascular…