Hypotézy v medicíně - s recenzemi nebo bez nich?

Bruci Charltonovi, vedoucímu redaktorovi časopisu Medical Hypotheses, který je určitou výjimkou ve světě vědeckých a odborných časopisů, neboť nepraktikuje u svých článků recenzní řízení, hrozí v současné době ztráta zaměstnání za to, že publikoval (zatím jen elektronicky) článek odmítající kauzální spojitost mezi HIV a AIDS. Je to vyvrcholení osmiměsíčního boje vedení nakladatelství Elsevier, kde časopis vychází, proti jeho "neposlušnému" redaktorovi.

Nyní vedení Elsevieru vyzvalo Charltona buď k okamžité rezignaci, anebo k zásadním změnám redakční politiky včetně okamžitého zavedení systému recenzí článků před uveřejněním. Charlton ovšem nehodlá udělat ani jedno, ani druhé - a má přitom navíc podporu alespoň části redakční rady, která v případě jeho propuštění pohrozila rezignací.

Časopis Medical Hypotheses slibuje uveřejnit jakoukoli radikální, spekulativní a non-mainstreaovou vědeckou ideu za předpokladu, že bude koherentně vyjádřena. Vědec, podnikatel a autor David Horrobin, který ho v roce 1975 založil, odmítl už tehdy recenzní řízení ze zásady.

Tvrdil, že tradiční recenzenti nemají v lásce nic, co odporuje tradičním vědeckým poznatkům a závěrům, a tak diskvalifikují či umlčují každou novou, netradiční ideu, ať je jakkoli slibná. Charlton, jenž ho v roce 2003 vystřídal ve funkci vedoucího redaktora, zastává stejný názor: O tom, co bude či nebude v časopisu publikovat, rozhoduje on sám, i když čas od času konzultuje své rozhodnutí s dalšími odborníky. Rovněž do samotných textů zasahuje jako redaktor jen velmi opatrně. Editor by podle něj měl články vybírat a nikoli měnit. A pro řadu prací je tento časopis jediným místem, kde mohou být publikovány.

Do problémů se časopis a jeho vedoucí redaktor dostali teprve v červenci loňského roku, když zde vyšel článek předtím odmítnutý v Journal of Acquired Immune Deficiency Syndromes. Molekulární virolog Peter Duesberg a jeho spolupracovníci z University v Berkeley v něm totiž tvrdí, že HIV není původcem AIDS a že ani statistická data, ani demografické údaje nepotvrzují existenci masivní epidemie AIDS v jižní Africe.

Duesberg tuto hypotézu prosazuje už někdy od osmdesátých let minulého století, nyní ji však využil jako zbraň proti studii skupiny vědců z Harvard University, podle níž nese vláda Jihoafrické republiky v důsledku zpožděného zahájení anti-HIV terapie zodpovědnost za smrt nejméně 300 000 lidí.

Charlton sice přiznává, že sám o problematice nic neví, cítí však povinnost nechat zaznít i jinou hypotézu, aby čtenářům umožnil podívat se na problém z jiného úhlu. Naopak odborníci z Jihoafrické republiky to považují za nůž vražený jim do zad - publikování článku mu dodává zdání serióznosti a důvěryhodnosti, což může vážně uškodit zájmům veřejného zdraví. Podle nich "nejde jen o stupidní akademickou debatu. Mnoho obyvatel Jihoafrické republiky si prostě takový názor přisvojí jen proto, že to publikovali vědci ve vědeckém časopisu, a jen kvůli tomu umírají tisíce lidí."

Ostatně bezprostředně po publikování článku požádala řada prominentních vědeckých pracovníků z oblasti výzkumu HIV a AIDS, v čele s Johnem Moorem z Weill Cornell Medical College v New Yorku a nositelem Nobelovy ceny Françoise Barré-Sinoussim z Pasteurova Institutu v Paříži, nakladatelství Elsevier o jeho stažení. Vyzvali též vědce celého světa, aby knihovny svých ústavů požádali o zrušení subskripce časopisu.

Nakladatelství Elsevier navíc kromě výstrahy a výzvy adresované Charltonovi zorganizovalo na palubě své "vlajkové lodi", jíž je světoznámý Lancet, recenzní řízení tohoto a dalších podobných článků pěti anonymními recenzenty. Závěry ještě publikovány nebyly, avšak podle časopisu Science, který získal možnost do nich nahlédnout, jsou jednomyslně odsuzující a doslova "kruté". V Duesbergově článku nalezli recenzenti zcela zásadní chyby, omyly, lži a dezinterpretace. "Něčím takovým byste snad mohli pobavit své přátele na party v zimním podvečeru, ale do vědecké literatury to jednoznačně nepatří," napsal jeden z recenzentů.

Nakladatelství Elsevier na základě toho sdělilo 24. února tohoto roku, že jeho článek - který zatím v tištěné formě vůbec nevyšel a jehož elektronické verze byla stažena z webové stránky časopisu v srpnu loňského roku - je definitivně a navždy "vymazán". O pět dní později dostal stejné vyrozumění i autor dalšího článku na stejné téma a se stejným vyzněním.

Charlton se nicméně nevzdává - objektivitu a validitu provedeného recenzního řízení napadl, označil je za "show" a prohlásil, že vydavatel nemá žádné právo zasahovat do výkonu jeho funkce vedoucího redaktora. Argumentuje přitom dopisy od více než 150 autorů publikujících v časopise Medical Hypotheses, kteří ho podporují. A stojí za ním rovněž většina členů redakční rady (třináct z devatenácti); ti žádají vedení Elsevieru o vrácení článku na web a o jeho publikování a odmítají Charltonovo propuštění i jakékoli změny v redakční politice. Absenci recenzního řízení označují za raison d'etre časopisu, a i když - jak říkají - Duesbergův článek asi opravdu není nejlepší, jde tu o princip. "Bráníme Charltona, nikoli Duesberga," zní jejich heslo.

Pro úplnost je ovšem třeba dodat, že alespoň jeden z členů redakční rady vystoupil i s opačným názorem. Podle Antonia Damasia, přednosty Neurologického institutu University of Southern California v Los Angeles, neměl být tento článek nikdy publikován.

A konečně názor samotného Duesberga, který jinak o problematice HIV nepublikoval během poslední dekády nic než jediný článek v časopise indické Akademie věd: ten označil rozhodnutí Elsevieru za bezprecedentní ukázku cenzury, podpořenou establishmentem kolem AIDS.

Zdroj: Medical Tribune