Přeskočit na obsah

ICRC nechci nechat padnout, není to značka bez významu

prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.
Foto: Martin Ježek

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) bude mít od ledna novou ředitelku. Ve výběrovém řízení byla vybrána prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. V současnosti působí jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. FNUSA-ICRC vznikalo za velkých emocí také proto, že projekt byl stavěn proti souběžně a ze stejných finančních zdrojů budovanému Středoevropskému technologickému institutu CEITEC. Nakonec oba projekty byly realizovány, výzkumné týmy tam fungují. O ICRC ale s jistou pravidelností probleskovaly zprávy, že je bez peněz, a letos se dokonce vynořila informace, že celý projekt z finančních důvodů skončí. Budoucí ředitelka si ale nemyslí, že by centrum po celou dobu své existence mělo vždycky problémy s financováním. A hlavně je přesvědčena, že výzkum ve FNUSA-ICRC nekončí, a naopak bude usilovat o jeho udržitelnost a růst této instituce.

„ICRC se spíš potýkalo s tím, že vzniklo poměrně živelně a ne úplně tak, jak bylo původně plánováno. Dotyčný operační program byl financován z velké části z Evropské unie, byla to vlastně podpora vědy mimo Prahu. V Brně měl v té době vzniknout jeden velký projekt zhruba za 5 miliard, který se chystal dlouhodobě už od roku 2006 napříč brněnskými univerzitami a zejména na Masarykově univerzitě a na Vysokém učení technickém, což byl CEITEC, tedy Středoevropský technologický institut. A v rámci menších projektů mělo vzniknout také ICRC na půdě Fakultní nemocnice u sv. Anny. Nakonec se to vyjednalo tak, že FNUSA-ICRC a CEITEC byly postaveny souběžně, oba v rámci velkých projektů. Protože skutečně špičkových vědců v Brně není neomezený počet, docházelo za tehdejšího vedení nemocnice a FNUSA-ICRC k celé řadě nešťastných konfliktů, které poznamenaly vztahy některých lidí.

  • To už dnes asi neplatí…

Já hlavně nechci, aby to tak bylo. Jak již bylo řečeno, v Brně není tolik vědců, aby mohli být rozhádaní. Spíš se předpokládá maximální spolupráce napříč institucemi. Napomoci vybudování skvělé silné brněnské vědecké platformy se zapojením ICRC je mým hlavním cílem.

  • K tomu jsou ale třeba finance…

V naší republice jsou vědecké instituce financovány z ministerstva školství, hodnocení institucí je poměrně složité a vychází zejména z výstupů, které lze kvantifikovat, tedy z počtu excelentních publikací. Další součástí je například schopnost získávání národních a mezinárodních grantových projektů, patentů, kontrahovaného výzkumu apod. Existuje celá řada individuálních grantových schémat i schémat grantové institucionální podpory. FNUSA-ICRC vynikla atypicky jako vědecké centrum pod fakultní nemocnicí. Ředitel ICRC je podřízený řediteli této nemocnice. Zdrojem financování je a bylo i Ministerstvo zdravotnictví ČR. Je třeba říci, že vědecké skupiny FNUSA-ICRC dostávaly sice stejně nebo více peněz než vědci v CEITEC, ovšem vzhledem k popisovaným atypiím existovala daleko větší nejistota, co se týká dlouhodobé udržitelnosti instituce a jejího dalšího financování a růstu po skončení národního programu pro udržitelnost (ten skončil v roce 2020).

  • Co myslíte tím, že ICRC vznikalo živelně?

Vznikalo za podpory určitých zájmových skupin a ne zcela transparentně, jak jsem již zmínila, z plánovaného malého projektu se stal velký projekt a bylo třeba jej rychle naplnit vědci i přístrojovým vybavením. Víc o tom nevím, nebyla jsem součástí centra v době jeho vzniku. V současnosti je v ICRC bazální, translační i klinický výzkum na poli neurologickém, kardiologickém a onkologickém. Vědci sedí v nemocnici, v pronajatých prostorách Biologického parku v Univerzitním kampusu a částečně také přímo na fakultách (Přírodovědecká fakulta, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity). Společný všem je důraz na klinický dopad výzkumu. Mnozí skvělí výzkumníci např. z Přírodovědecké fakulty tak získali napojením na FNUSA-ICRC a klinické týmy ICRC nové směry a smysl svého bádání. V ICRC je celá řada skutečně excelentních vědců a týmů.

  • To byl také důvod, proč jste se přihlásila do konkursu na ředitele ICRC?

Ano. Myslím si, že centrum potřebuje exekutivního ředitele – vědce. V současnosti FNUSA-ICRC vede výborný manažer Pavel Iványi, ale on sám není vědec. FNUSA, a tím i ICRC, má skvělého ředitele Vlastimila Vajdáka, který pro naši nemocnici už nyní udělal strašně moc, dobře hospodaří, mně se s ním velmi dobře komunikuje a důvěřuji mu. Oba sdílíme názor, že daleko důležitější než zachování značky ICRC je zachovat probíhající výzkum v instituci a zajistit předpoklady pro jeho pokračování a rozvoj. Musíme se pokusit nalézt vhodnou formu spolupráce s fakultami Masarykovy univerzity, tak aby to bylo výhodné pro obě strany.

  • Znamená to, že Pavel Iványi končí?

Ano, s koncem letošního roku. Byla bych ráda, kdyby mohl pokračovat v poradním sboru ředitele FNUSA-ICRC, přesná podoba jeho případného pracovního zapojení je v jednání.

  • Na ICRC je navázáno jméno doktora Káry, který se tady občas objevuje, od začátku tady vlastně vystupoval jako budoucí manažer ICRC, který se pyšnil navázanou spoluprací s Mayo Clinic. Říká se, že by se chtěl také zapojit do chodu centra…

O zapojení doktora Káry nic nevím a žádnou pozici mu určitě nabízet nebudu. Spolupráce s Mayo Clinic existuje, pro některé skupiny se jeví jako velmi úspěšná, budu jistě jednat o další podobě a fungování této spolupráce, o kterou máme zájem.

23-X01 REKTOR MT_ICRC_puvodni_navrh

Vizualizace původního návrhu

  • Jak vlastně budete nyní vše stíhat, musíte svoji práci trošku omezit?

Budu si snižovat úvazek ve své skupině v CEITEC MU, menší úvazek mi zůstane na Lékařské fakultě a největší úvazek budu mít v nemocnici, hlavní díl práce bude představovat ředitelský post. Ale jeden den bych také chtěla ambulovat.

  • Vaše bádání půjde zcela stranou?

Vzpomeňme, že zde byl ředitelem také Gorazd Stokin, který měl výzkumnou skupinu přímo v ICRC. Já bych i ve funkci ředitele chtěla mít svůj výzkum, který bych si chtěla ponechat na CEITEC. Moje skupina je tvořena již zkušenými vědci – zejména postdoky, kteří jsou do jisté míry schopni fungovat samostatně. Nebude tedy mé angažmá v CEITEC tak časově náročné, jako bylo na počátku, v roce 2011, když jsem svůj tým začala budovat z nuly, hlavně ze svých Ph.D. studentů. V ICRC budu své zkušenosti z financování vědy, hodnocení výstupů, získávání grantů využívat v manažerské pozici. Chci, aby zde bylo vše skutečně transparentní, včetně financování a pravidel pro to, jak budou vznikat nové skupiny. Chci samozřejmě nyní hlavně zajistit plán finanční udržitelnosti ICRC.

  • Kdo tedy bude vlastně zastřešovat centrum finančně?

Finanční zastřešení pro vědeckou instituci obecně neexistuje. Vydělává na sebe z prostředků institucionální podpory, které vycházejí z publikačních výstupů. To je zhruba 30 procent. Zbylých 70 procent si skupiny kofinancují prostřednictvím individuálních grantových schémat a grantové institucionální podpory, také s pomocí kontrahovaného výzkumu apod. Ve světě je poměr institucionální podpory a kofinancování spíš padesát na padesát, ale u nás bohužel ne, protože tolik peněz není. Oněch 70 procent teď bude naplňovat například Operační program Jan Ámos Komenský nebo grantová podpora, kterou získávají jednotlivci a týmy, například H2020 Horizon, ale i celá řada dalších. Vědecká instituce a potažmo jednotlivé skupiny a vědci tedy musejí být úspěšní publikačně, musejí mít jasný směr výzkumu, být dobře zasíťovaní s Evropou a se světem a musejí dosáhnout na mezinárodní či evropské granty, mimo těch národních.

  • Je asi naivní si myslet, že se dnes člověk uživí jen vědou?

Vědecké instituce a skupiny všude ve světě vznikají a zanikají, takže mít představu, že člověk nastoupí někam jako badatel a bude mít smlouvu do konce života, to neplatí. Pokud nebude publikovat, produkovat a nebude mít žádné granty, pak on/ona nebo celá jeho/její skupina zanikne. Takže to bohužel není žádná jistota a z tohoto hlediska pro někoho může být nevýhodné být čistě jenom ve vědecké instituci. Na druhou stranu mladí vědci mají velké možnosti vycestovat do jakékoli světové instituce, lákání špičkových zahraničních vědců k nám je také součástí hry. Systém umožňuje velkou flexibilitu, a tím i inovace a růst. Zůstávají ti chytří, motivovaní, nadšení a úspěšní. Když člověk dlouhodobě není úspěšný, tak bohužel prostě skončí. Je to kapitalismus se vším všudy.

  • Stává se to v našich podmínkách?

Jistě. Asi třetina všech skupin v CEITEC byla v rámci Národního plánu udržitelnosti rozpuštěna. Také ICRC opustily časem některé skupiny, ale nebylo to tak výrazné a nebyla jasně definována vědecká excelence. V CEITEC zůstaly jenom excelentní skupiny.

  • Co se týče ICRC, máte plán ho zeštíhlit?

Začala jsem ve spolupráci s ředitelem Vaj­dá­kem s vědeckými skupinami jednat. K nějaké modifikaci skupin dojde, ale já se k tomu zatím nechci vyjadřovat, protože potřebuji získat komplexní přehled.

  • Financování na příští rok má ICRC jisté?

Ano, to je zajištěno. Je to ještě práce ředitele Iványiho ve spolupráci s Vlastimilem Vajdákem.

  • A pak?

To je zatím velmi nejasné. Nějaké financování je i pro rok 2023, ale významně nižší než pro rok 2022. Bez grantů podaných přes FNUSA-ICRC se neobejdeme.

  • Takže vás čeká fůra práce v tomto směru. Proč se vlastně natolik úspěšný vědec, jako jste vy, který je známý a žádaný po celém světě, pustil do této mise?

Možná proto, že jsem trochu blázen, mám ráda výzvy. A to je nesmírně náročná výzva. Vím, že jsou tady výborné skupiny, je zde skvělý ředitel a byla by škoda, aby se to celé rozpadlo. Pevně věřím, že to zvládneme a podaří se nám nalézt racionální a oboustranně výhodné formy spolupráce s Masarykovou univerzitou. Jsou zde dobří vědci a zaslouží si dobré vedení a zdroje financování.

  • Asi tady byla velká fluktuace, víte, jak kvalitní badatele udržet?

To je těžké, ale budu se snažit. Jednou z priorit bude vytvoření strategického plánu udržitelnosti, protože déletrvající nejistota může být příčinou odlivu vědců. Jestli se mi to podaří, to ukáže čas. Jsou zde ale lidé, na kterých mi hodně záleží.

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Aplikace pro zdraví

29. 6. 2022

Mobilní zdravotní aplikace nelze považovat za plnohodnotnou náhradu klasické zdravotní péče, jsou ale užitečným doplňkem odborné péče. Za covidu…