IKEM: Náhlá snrt hrozí každému desátému mladému sportovci

Na onemocnění srdce a cév ročně umírá v Česku 45 procent nemocných. Navíc v roce 2015 se po mnoha letech počet úmrtí na KVO oproti předchozím rokům zvýšil. Kardiovaskulární problémy ale ohrožují stále mladší ročníky, a proto se moderní medicína snaží definovat algoritmus péče o mladé osoby, kterým by vlivem poškození oběhového systému mohla hrozit náhlá smrt. Právě ta ohrožuje i zdánlivě zdravé, aktivní jedince, kteří často sportují a na nemoc nemyslí.  

 “Největší podíl na náhlé smrti má kardiální příčina, která se projevuje typicky stenokardií, dušností a následnou ztrátou vědomí. Tyto příznaky mohou trvat jen pár minut. V současné době se náhlá smrt čím dál častěji vyskytuje ve spojitosti se sportovními výkony. Zvláštní skupinou jsou potom mladí sportovci vyšších výkonnostních tříd, zejména sportů, kde by svým výkonem mohli poškodit výkon týmu. Tito lidé s velkou zodpovědností ke svým povinnostem nedoléčují i běžná onemocnění, jako například virózy, a potom může za jejich závažným zdravotním stavem, v krajním případě úmrtím, stát nejen vrozené poškození oběhového systému, ale třeba akutní zánět srdeční svaloviny, eventuálně neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, CSc. 

Náhlá smrt (NS) může vzniknout při nadměrné tělesné námaze, psychické zátěži, následkem opakovného neléčení či nedoléčení např. infekce dýchacích cest, silného podchlazení či přehřátí organismu. Jde o úmrtí, které nastává do jedné hodiny po prvním objevení se akutních obtíží, které mohou být první, ale také poslední, kterými bude člověk ve svém životě trpět. V celých 60 – 80procentech jsou příčinou NS právě kardiovaskulární choroby, nejčastěji pak o infarkt myokardu.

Výsledky projektu šokovaly

Odborníci Pracoviště preventivní kardiologie IKEM se zaměřili právě na ohroženou skupinu osob a spustili pilotní projekt, jehož součástí bylo klinické vyšetření, echokardiografie, zátěžové vyšetření srdce, laboratorní paramentry a genetické vyšetření stovky mladých sportovců. Šlo v 99 procentech o muže, výhradně profesionální sportovce (hráče rugby, hokeje, nebo zabývající se atletikou), ve věku 18 – 37 let. 

Alarmující je, že u každého desátého byl odhalen vážný zdravotní problém, který může ohrozit nejen zdraví, ale v krajním případě může způsobit i smrt. „Doufala jsem, že nebudeme mít žádný patologický nález, že všichni sportovci vědí o svém zdraví, ale byla jsem zklamaná. Sportovci vůbec nejsou tak zdraví, jak jsme se domnívali. Kompletně jsme sledovali a hodnotili 98 jedinců a výsledky byly více než alarmující. Ačkoli šlo o mladé lidi, kteří procházejí pravidelnými kontrolami, cítí se dobře, podstupují vrcholové tréninky s velkými dávkami zátěže, po echokardiografickém vyšetření jsme odhalili výskyt vrozené vady aortální chlopně u zhruba 10 procent z nich. Ta by u člověka, který by nesportoval, vedla v páté dekádě života k potřebě výměny chlopně, ale u těchto sportovců se vzhhledem k velké zátěži nutnost takového zásahu posouvá zhruba o 20 let dříve,” vysvětluje přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.

U třinácti procent sledovaných pak byla zjištěna porucha převodního systému srdečníku, kterou je nutno kontrolovat a představuje již určité omezení pro svého nositele.  Běžně nemusí způsobovat vůbec žádné obtíže a bývá zjištěna až po zkolabování pacienta. “U dalších deseti procent sportovců pak byla odhalena závažná metabolická vada, o které dosud neměli ani ponětí, z toho dvakrát diabetes, o němž jsem si myslela, že dnes člověk nemůže nevědět,“ upozorňuje lékařka s tím, že několika sportovcům bylo doporučeno vrcholového sportu zanechat. I proto by podle odborníků bylo potřeba vymyslet a zajistit kontinuální sledování mladých sportovců, které by náhlým úmrtím v budoucnu zamezily. 

“Mezi často bagatelizované příčiny náhlé smrti u sportovců patří komoce srdce (následkem prodkého nárazu do hrudníku) člověk nemá modřinu, neteče krev, zdá se, že mu nic není a přitom na následky otřesu srdce může zemřít,” vysvětluje prof. Adámková s tím, že z 24 případů komoce srdce po úderu do hrudi, který je u sportů jako basebal, hokej, rugby či softbal hodnocen jako běžný, dvanáct lidí i přes resuscitaci zemřelo. 

Příčinou NS ale může být i neznámá, dosud podceňovaná vrozená srdeční vada nebo akutní zánět srdeční svaloviny, který se řadí obecně k nejtěžším diagnózám interní medicíny, protože nemá žádný jasný doklad v laboratoři ani ve změnách EKG. 

Velká Británie – příčiny NS u 357 případů (1994 – 2014)

* Náhlá smrt na podkladě arytmie – 42 %

* Nemoci mykardu – 40 %

* Arytmogenní kardiomyopathie – 13 %

USA – příčiny NS sportovců do 35let

* Kardiomyopathie – 22 %

* Komoce srdce – 19 %

* Vada chlopní – 10 %

* Zánět srdečního svalu – 6 %

V Itálii bylo vyšetřeno 3200 sportovců, přičemž u 22 byla zjištěna kardiomyopathie a ukázalo se, že v některých případech šlo o genetickou zátěž. Lidé o onemocnění věděli, ale protože neměli žádné problémy a sport je lákal, nález bagatelizovali. 

Jak těmto úmrtím předcházet je podle odborníků velmi obtížné, navíc stále ještě neexistují souhrnná česká ani evropská data. Lékaři ale poukazují na nutnost systémového řešení, na němž se pracuje již od roku 2005. Dosud se všechny mezinárodní odborné společnosti však neshodly na ničem jiném než  na potřebě kvalitní anamnézy, fyzického vyšetření a 12svodové EKG, což podle prof. Adámkové nestačí a i proto bylo přistoupeno k pilotnímu projektu.

Jak totiž zdůrazňuje, relativní riziko vzniku závažné zdravotní komplikace pro sportovce do 35let je 2,5krát vyšší než v běžné populaci.  Na vznik kardiovaskulárních onemocnění má vliv nejen životní styl, jako jsou stravovací návyky, nedostatek pohybu a užívání návykových látek, ale i genetika. U sportovců by pak v rámci prevence měl být samozřejmostí základní screening prováděný tělovýchovným lékařem týmu, na což byly vyvinuty speciální programy, a při jakémkoli podezření by měl být sportovec ihned poslán ke kardiologovi.

kol

Zdroj: MT