Infekce příčinou Alzheimerovy choroby? Teorie se těší novému zájmu

Vědci stále debatují o možné etiologii onemocnění, do popředí zájmu se opět dostává možný vliv infekčních agens.

S podezřením na infekční etiologii onemocnění přišel už před více než sto lety český lékař a vědec Oskar Fischer, který jako první současně s Aloisem Alzheimerem popsal senilní plaky charakteristické pro toto neurodegenerativní onemocnění. Fischerův objev Alzheimerovy choroby i možné infekční etiologie však upadl v zapomnění v důsledku rivality s mnichovskou neuropatologickou školou před první světovou válkou. Oskar Fischer si ve svých zápiskách poznamenal možnou asociaci mezi tuberkulózou a rozvojem demence.

V červenci letošního roku vyhlásila Americká společnost pro infekční nemoci (Infectious Disease Society of America), že plánuje podpořit granty v řádu několika desítek tisíc dolarů projekty zkoumající možnou asociaci mezi Alzheimerovou chorobou a infekcí.

Jedním z iniciátorů této myšlenky je americký lékař Leslie Norins, který s výše zmíněnou společností spolupracuje. Infekční hypotézu podporuje zajímavými výsledky různých výzkumů. V roce 2010 vyšla v časopise Journal of Neurosurgery studie, která ukázala, že neurochirurgové oproti běžné populaci umírají až 2,5× častěji na Alzheimerovu chorobu.

V témže roce byl v časopise Journal of the American Society publikován výzkum, který ukázal, že lidé, jejichž manželský partner trpí Alzheimerovou chorobou, jsou přibližně v 1,6× vyšším riziku onemocnění v porovnání se zdravými manželskými páry.

Norins zmiňuje i zajímavou studii publikovanou v letošním roce v časopise Neuron. Vědci při porovnávání genomu mozkové tkáně u zdravých lidí a jedinců trpících demencí zjistili, že v mozkové tkáni jedinců trpících demencí se nachází nečekaně vysoké hladiny DNA lidských herpesvirů, konkrétně HHV-6 a HHV-7.

Nález by se dal přirovnat k latentní infekci virem varicella zoster (VZV), protože HHV-6 se latentně ukrývá v organismu až u 75 % lidí, přičemž ne všichni nositelé viru by automaticky museli onemocnět Alzheimerovou chorobou. Vznik onemocnění by podle vědců mohl být výsledkem „toxické“ interakce infekčního agens a genomu s následnou aktivací hyperreaktivního imunitního systému.

Práce harvardského neurovědce Rudolpha Tanzi pro změnu naznačuje, že by patologické shluky amyloidu v mozkové tkáni mohly být jakýmsi pravěkým imunitním systémem, který podobně jako protilátky chrání mozkovou tkáň před infekcí. Tanzi totiž prokázal, že amyloid je toxický pro viry, bakterie, ale i laboratorní myši.

Tanzi však vysvětluje, že neurologickým inzultem způsobujícím Alzheimerovu chorobu je reakce na tento neurotoxický nepořádek, který způsobuje zánětlivou reakci organismu. Zastává tak teorii, že Alzheimerova choroba je komplexní onemocnění, v jehož etiologii se kromě infekčních agens uplatňují také vlivy genetiky nebo životního prostředí.

Pokud se vliv infekce na rozvoj Alzheimerovy choroby prokáže, Tanzi i Norins věří, že v budoucnu by mohla existovat vakcína, která by zabránila rozvoji závažného neurodegenerativního onemocnění. Norins má současně zprávu pro výhradní odpůrce infekční hypotézy. V minulosti jsme se totiž také domnívali, že vředy gastrointestinálního traktu jsou způsobeny stresem. Dnes už víme, že se jedná o infekční onemocnění.

Zdroj: https://www.medscape.com/viewarticle/904650_1

Zdroj: MT