Inhibitory DPP‑4 jako alternativa doplňkové léčby diabetu

„Inhibitory DPP‑4 byly navrženy jako alternativa k aktuálně dostupným léčivům (sulfonylurea, thiazolidindiony), především jako přídatná léčba u pacientů, u nichž selhala monoterapie metforminem,“ uvádí dr. Edoardo Mannucci z University of Florence and Azienda Ospedaliera Carregi, který nedávno publikoval spolu se svými spolupracovníky výsledky metaanalýzy inhibitorů DPP‑4 v odborném časopise Nutrition, Metabolism and Cardiovascular Diseases.

Cílem rozsáhlé metaanalýzy bylo poskytnutí komplexního aktuálního přehledu klinických údajů týkajících se bezpečnosti a účinnosti inhibitorů DPP‑4 u pacientů s diabetem druhého typu. Dr. Mannucci se svým týmem shromáždili údaje z dostupných randomizovaných klinických studií, jejichž doba trvání byla delší než 12 týdnů a které byly ukončeny do listopadu 2008.

Do analýzy autoři zahrnuli studie publikované i nepublikované – celkem se podařilo shromáždit výsledky ze 41 klinických hodnocení, z nichž devět nebylo publikováno. Hodnocenými parametry byly účinnost a bezpečnost inhibitorů DPP‑4 ve srovnání s jinými antidiabetiky nebo s placebem.

Konkrétní hodnocené parametry zahrnovaly koncentraci glykovaného hemoglobinu (HbA1c), body‑mass index (BMI), výskyt hypoglykémií, tělesnou hmotnost a nežádoucí příhody. Pokud to bylo možné, různé inhibitory DPP‑4 byly vyhodnocovány samostatně a jejich údaje následně porovnány.

Individuální přístup při volbě antidiabetika

Výsledky vyplývající z metaanalýzy prokázaly, že účinnost inhibitorů DPP‑4 ve snižování koncentrace glykovaného hemoglobinu je sice mírně nižší než u sulfonylurey, ale srovnatelná s thiazolidindiony. Byl ovšem potvrzen fakt, že inhibitory DPP‑4 neovlivňují tělesnou hmotnost, což jim dává oproti sulfonylureji i thiazolidindionům významnou výhodu. Jejich dalším přínosem je velice nízké riziko výskytu hypoglykémií, zejména ve srovnání se sulfonylureou (oproti thiazolidindionům nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl). Při hodnocení bezpečnosti inhibitorů DPP‑4 byl potvrzen mírně zvýšený výskyt nezávažných infekcí (nasofaryngitidy) při léčbě sitagliptinem, avšak nikoli vildagliptinem.

Při hodnocení kardiovaskulární bezpečnosti inhibitorů DPP‑4 autoři upozorňují, že údaje získané z dosud proběhlých klinických hodnocení jsou stále nedostatečné, zejména v dlouhodobém horizontu. „Ve srovnání se sulfonylureou nebo inzulinem, které jsou navrženy jako léčba první volby u pacientů, u nichž selhala monoterapie metforminem, je však u inhibitorů DPP‑4 jednoznačně prokázáno nižší riziko hypoglykémií a příznivější účinek na tělesnou hmotnost, za cenu mírně nižší účinnosti a vyšších nákladů,“ shrnují výsledky metaanalýzy samotní autoři.

Při rozhodování, které antidiabetikum zvolit, tedy musí lékař postupovat individuálně. Je nutno, aby zvážil u každého pacienta přínosy a rizika všech dostupných přípravků, samozřejmě i s ohledem na nákladovou efektivitu, neboť cena inhibitorů DPP‑4 je v porovnání s ostatními antidiabetiky vyšší.

Zdroj: Medical Tribune