Inhibitory SGLT2 a riziko amputace a diabetické ketoacidózy
Inhibitory společného transportéru pro sodík a glukózu SGLT2 (sodium glucose cotransporter-2), přípravky užívané v léčbě diabetu mellitu (DM) 2. typu, mohou mít podle zjištění klinických studií a podle kazuistik závažné nežádoucí účinky, jako jsou amputace dolních končetin, fraktury, diabetická ketoacidóza, akutní poškození ledvin, závažné infekce močových cest, tromboembolická žilní nemoc či akutní pankreatitida. Kohortová studie zveřejněná v časopise BMJ se zaměřila na míru výskytu těchto sedmi nežádoucích účinků při užívání inhibitorů SGLT2 u diabetiků 2. typu.
Ze švédského a dánského národního registru byly využity údaje o více než 17 000 pacientech s DM 2. typu, kterým byly předepsány inhibitory SGLT2 (61 % osob užívalo dapagliflozin, 38 % osob empagliflozin a 1 % canagliflozin), a údaje o stejném počtu pacientů užívajících agonisty receptoru pro GLP1 (glucagon-like peptide-1). Užívání agonistů receptoru pro GLP-1 nemá na rozdíl od inhibitorů SGLT2 známé spojitosti s analyzovanými nežádoucími účinky.
Výsledky studie
S užíváním inhibitorů SGLT2 se pojí výrazně vyšší riziko amputace dolní končetiny (incidence 2,7 versus 1,1 případů na 1000 pacientoroků; HR 2,32; 95% CI = 1,37 – 3,91) a diabetické ketoacidózy (incidence 1,3 versus 0,6 případů na 1000 pacientoroků; HR 2,14; 95% CI = 1,01–4,52) než při užívání agonistů receptoru pro GLP-1. U dalších sledovaných nežádoucích účinků (fraktury, akutní poškození ledvin, závažné infekce močových cest, tromboembolická žilní nemoc a akutní pankreatitida) nebylo zjištěno zvýšené riziko jejich výskytu.
Závěr
Užívání inhibitorů SGLT2 je v porovnání s agonisty receptoru pro GLP-1 spojeno s dvojnásobným rizikem amputace dolní končetiny a diabetické ketoacidózy. Přestože americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) upozorňuje na toto riziko, Americká kardiologická společnost nedávno doporučila inhibitory SGLT2 i agonisty receptoru pro GLP-1 ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění u pacientů s DM 2. typu. Autoři kohortové studie naznačují, že příčinou zvýšeného rizika amputace a diabetické ketoacidózy při užívání inhibitorů SGLT2 je ztráta objemu tekutin vyvolaná užíváním těchto přípravků. Lékaři by se podle nich měli vyvarovat preskripce inhibitorů SGLT2 pacientům s náchylností ke ztrátě objemu tekutin a osobám s onemocněním periferních cév na dolních končetinách.
Zdroj:
