Přeskočit na obsah

Interna na cestě k digitální péči

D7 iStock-1174321943
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Uplatnění digitální péče a telemedicíny je realitou a jejich rozvoj nadějí pro pacienty s obezitou, diabetem, ale i dalšími chronickými nemocemi.

Telemedicína může být nástrojem, jak zvýšit dostupnost a kvalitu péče o pacienty internistů. Na XXIX. kongresu České internistické společnosti ČLS JEP jí byl věnován blok s konkrétními příklady uplatnění v praxi.

„Je doba datová,“ uvedl svou přednášku o telemedicíně Mgr. Zdislav Doleček z Národního telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc. „Každou vteřinu vznikne tolik dat, že by naplnila 150 milionů knih,“ podotkl.

Připomněl, že už v roce 2015 mělo připojení k internetu podle průzkumu 94,4 procenta ordinací samostatných lékařů. Dnes to bude ještě více. ICT technologie v 21. století představují silný potenciál, který může medicína využít. „Telemedicína může představovat monitoring vývoje onemocnění, zlepšení edukace pacientů a jejich angažovanosti, zamezení nedostatečné adherenci k léčbě a režimovým opatřením nebo nastavení optimálního posthospitalizačního managementu, které může vést k redukci rehospitalizací,“ vyjmenoval Mgr. Doleček. Mezi podobory telemedicíny počítá mimo jiné telekonzultace, telediagnostiku, telemonitoring, telecare a televzdělávání.

V současné době rozvíjí Národní telemedicínské centrum v olomoucké fakultní nemocnici dvanáct hlavních projektů využití telemedicíny v klinické praxi (viz box). Polovina pacientů se srdečním selháním zemře podle výzkumu do jednoho roku. Rehospitalizace je významný prediktor prognózy u srdečního selhání. Cílem je vyhnout se zhoršování stavu a rehospitalizacím pacientů. „V baskické části Španělska univerzita společně s ministerstvem zdravotnictví vytvořily projekt, kde byla implementována umělá inteligence na predikci znovupřijetí pacienta se srdečním selháním v příštích třiceti dnech. Vzorek byl sice jen 300 lidí, ale výsledky byly použitelné, umělá inteligence dokázala s dobrou mírou spolehlivosti odhadnout, který typ pacienta bude znovu hospitalizován. Umělá inteligence potřebuje dostatečný zdroj dat, aby mohla být přesnější, na projektu se ještě bude pracovat. Smyslem takové prognózy je upozornit na rizikové pacienty, na které se může lékař zaměřit. U nás probíhá monitoring pacientů se srdečním selháním pomocí několika přístrojů, mezi nimi je krokoměr, tlakoměr, pulsní oxymetr, měření EKG a váha. Všechny tyto přístroje jsou certifikovány a jsou prostřednictvím Blue­tooth propojeny s naší pacientskou aplikací. Z této aplikace může data vyhodnotit lékař na naší klinice, systém umožňuje nastavit automatické alerty,“ popsal jeden z projektů Doleček.

Léčba obezity je s online podporou lepší

V onkologii pomohla telemedicína olomoucké fakultní nemocnici snížit množství cest do nemocnice, což některým pacientům vyhovuje, snižuje se tím také riziko infekčních onemocnění.

Správný průběh telemedicínské péče vyžaduje důkladnou edukaci pacientů, někdy i opakovanou, upozorňuje Doleček. „Když nasadíte technologii do systému, ve kterém je chaos, vznikne chaos s technologií. Je nutné myslet na to, že systém, jaký máme dnes, není vhodně připraven. Nemáme například elektronické záznamy pacientů, data o pacientech jsou chaotická, a to jsou vstupy pro telemedicínu nevhodné. Pokud chceme více používat data a statistiku, do budoucna musí dojít ke změně,“ konstatoval Mgr. Doleček.

Silné uplatnění má už dnes telemedicína při snižování hmotnosti, jak popsal doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., vedoucí obezitologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Před deseti lety jsme si mysleli, že už se růst podílu lidí s nadváhou a obezitou v České republice zastavil. Covid nám ukázal, že tomu tak není. Dnes je 66 procent dospělé populace v nadváze a obezitě. Stalo se to, že jsme během jarního lockdownu o 30 procent omezili kroky, až o 90 procent omezili sport a spotřeba alkoholu v domácích podmínkách i spotřeba sacharidů vzrostla, což vidíme v kalorických tabulkách top deseti tisíc uživatelů, kteří do nich zaznamenávají svoji konzumaci,“ uvádí Matoulek. O pohybu získává informace z nositelných zařízení.

Mezi roky 2000 a 2010 přibylo v české populaci 800 000 lidí s nadváhou a obezitou, za dalších deset let, do konce roku 2020, přibylo dalších 880 000 lidí s nadváhou a obezitou v populaci, vypočítává doc. Matoulek. „Situace je neradostná. Boj s obezitou prohráváme, ačkoli máme efektivní farmakoterapii i bariatrii,“ říká. Jedním z důvodů jsou nedostatečné kapacity obezitologie a dlouhé objednací doby. Počet míst schopných poskytnout komplexní obezitologickou péči totiž podle Matoulka naopak za posledních dvacet let klesá.

Telemedicína může přinést významné zlepšení ve dvou ohledech. Jednak by mohla šetřit kapacity personálu (lékařského i nelékařského), jednak pomáhá edukovat pacienty a udržet jejich adherenci. „Víme, že co si člověk monitoruje, to zlepší,“ říká Matoulek.

Soustavné sledování mimo jiné pomáhá pacientům překonat fáze, kdy se hubnutí zastaví a pacient znovu nabírá hmotnost. Umožňuje totiž lékaři zjistit to a krátkou online intervencí přivést pacienta, který by v této fázi kvůli pocitům selhání na kontrolu nepřišel, zpátky k léčbě.

Aplikace Čas pro zdraví na certifikované platformě PROFI‑LOG, ve které je zaregistrováno bezmála pět tisíc lidí, spojuje data o stravování a pohybové aktivitě a umožňuje online kontakt s odborníky.

Diabetici a data z jejich senzorů a náramků

Diabetologové jsou odborností, která je vrchovatě zvyklá na využívání moderních technologií, což se dnes neomezuje jen na glukometry, senzory a inzulinové pumpy. „Dnes jsou ve vývoji prostředky digitální terapie. Může to znamenat, že pacient dostane aplikaci na předpis. V diabetologii máme velké technologické pokroky,“ uvedl svou přednášku prof. MUDr. Martin Prázný, Ph.D., CSc., předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP.

To znamená také velký přísun dat. Na cloudových úložištích výrobců se například shromažďují data ze senzorů pro kontinuální měření glukózy. Jak uvádí profesor Prázný, můžeme díky nim na globální úrovni pozorovat, co se děje s pacienty, a podle toho řídit zdravotnictví. „Vidíme například, že pacienti s diabetem 1. typu během pandemie covidu zlepšili svou kompenzaci. Ne všichni pacienti ale profitovali stejně,“ uvádí Prázný.

Pacientům dnes mohou pomáhat automatické pumpy pro dávkování inzulinu nebo chytrá inzulinová pera, díky nimž máme data o aplikaci. Data od pacientů, kteří je používají, pak máme k dispozici. Ale to je někdy zatěžující. „Dnes můžeme vidět většinou cloudové reporty ve formátu pdf, ukazují procento času v cílovém rozmezí a některé další parametry. To je zajímavé, ale když to chceme uvést do pacientovy dokumentace, musíme to přepsat. Stejně tak počty kroků, tep nebo hmotnost z různých aplikací, do budoucna další parametry, které budeme monitorovat. Potřebovali bychom tato data dostávat agregovaně přímo do zdravotnické dokumentace, tak aby nás přesun a sdílení dat nezatěžovaly,“ upozorňuje Prázný.

K tomu je potřeba silná infrastruktura, upozorňuje. „Druhou klíčovou záležitostí je, aby data byla jednoduše integrována do zdravotnické dokumentace, aniž bychom museli sahat do jiných systémů a studovat jednotlivé reporty. V současné době to nemáme zpracováno tak, aby to pro nás bylo jednoduché,“ tvrdí Prázný.

Prostředky digitální léčby, cílené na pacienta, by mělo být jako v Německu možné předepsat pacientům. „Může to být ideální pro management prevence rozvoje diabetu u pacientů s prediabetem a obezitou, ale i k remisi diabetu v časných fázích. Jsou studie i na to, že intenzivní digitální terapií lze zvrátit i mírně pokročilý diabetes,“ uvádí prof. Prázný. Jmenoval platformu One Drop, první aplikaci schválenou americkou diabetologickou společností, nebo český start­up a certifikovaný zdravotnický prostředek Vitadio, který se uplatňuje na německém trhu.

Pro větší rozvoj digitálních zdravotních služeb podle něj v Česku chybí silná páteřní infrastruktura. „To je úkol pro současnou vládu, vytvořit takovou páteř, na kterou by se mohly napojovat aplikace, které prokáží potenciál,“ uvedl
Prázný.   

K VĚCI...

Současné hlavní klinické aplikace telemedicíny ve FNOL

  • Monitoring poruch srdečního rytmu
  • Monitoring pacientů se srdečním selháním
  • Monitoring pacientů na antikoagulační léčbě
  • Monitorace pacientek s gestačním diabetem
  • Monitorace plicních chorob
  • Monitorace pacientů s plicní arteriální hypertenzí
  • Monitorace paliativních pacientů
  • Monitoring dětských pacientů
  • Monitoring retinálních patologií
  • Monitoring adherence k medikaci
  • Videokonzultace v psychiatrii
  • Systém včasného záchytu covidu‑19 s využitím umělé inteligence (s VUT)

Sdílejte článek

Doporučené