Přeskočit na obsah

Intranasální podání esketaminu a jeho vliv na sebevražedné úmysly

Pozitivní efekt intravenózně podaného ketaminu přetrvává u pacientů se sebevražednými úmysly a projevy deprese několik týdnů. Jeho intranasální forma je méně známá – na účinnost a bezpečnost tohoto způsobu aplikace se proto zaměřila dvojitě zaslepená, randomizovaná, multicentrická studie, jejíž výsledky byly publikovány v periodiku The American Journal of Psychiatry.

Metodika a cíle studie

Cílem studie bylo porovnání účinnosti intranasálně podávaného esketaminu a placeba na omezení sebevražedných úmyslů a projevů deprese u osob bezprostředně ohrožených sebevražednými sklony. Do studie bylo zapojeno 66 pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin a po dobu čtyř týdnů dostávali 2krát týdně buď 84 mg esketaminu, nebo placebo. Účastnit se nemohli jedinci s bipolární poruchou, závislostí na návykových látkách či psychózou.

Hodnotící nástroje

Účinnost přípravku na projevy deprese byla hodnocena pomocí skóre MADRS (Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale), konkrétně porovnáním jeho hodnot před podáním esketaminu, po 4 hodinách a po 24 hodinách od aplikace první dávky. Riziko sebevraždy se vyhodnocovalo na základě nástroje SIBAT (Suicide Ideation and Behavior Assessment Tool). Další hodnocení proběhlo po 25 dnech léčby.

Výsledky

U pacientů, kteří užívali esketamin, došlo k výraznému zlepšení skóre MADRS v porovnání se skupinou užívající placebo. Zmírnění projevů deprese bylo pozorováno po 4 i po 24 hodinách od podání, ovšem nikoliv po 25 dnech. Výrazné zlepšení s ohledem na sebevražedné úmysly bylo zjištěno pouze po 4 hodinách od aplikace, při dalším hodnocení po 24 hodinách a 25 dnech už tento efekt pozorován nebyl.

Nežádoucí účinky a bezpečnost

K nejčastějším nežádoucím účinkům intranasálního podávání esketaminu patřila nevolnost, závrať, disociace a bolest hlavy. Nežádoucí účinky nebyly ojedinělé a vedly k předčasnému ukončení léčby u 14 % pacientů užívajících esketamin. Ve skupině s placebem nedokončila tuto léčbu 3 % pacientů. Riziko zneužívání esketaminu a jeho nežádoucí účinky jsou důvodem, proč by se další studie měly zaměřit na možné bažení po této látce, které by mohlo následovat po ukončení léčby. Pokud by byl přípravek schválen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), bude nutné stanovit pravidla jeho bezpečného užívání s ohledem na rizika zneužití.

Závěr

Poznatky studie naznačují, že intranasální podání esketaminu má potenciál rychle, v řádu několika hodin, ulevit od projevů deprese a u pacientů s akutním rizikem sebevraždy redukovat jejich sebevražedné úmysly. S ohledem na riziko sebevraždy ovšem intranasální podání nevykazuje dlouhodobější účinky v řádu dní tak, jako tomu je u projevů deprese.

Zdroj: Yager J. Intranasal Esketamine Reduces Depression and Suicidality, Modestly and Briefly. NEJM Journal Watch. 2018 Apr 16. Dostupné na: https://www.jwatch.org/na46536/2018/04/23/intranasal-esketamine-reduces-depression-and-suicidality

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…