Přeskočit na obsah

Jak z psychického stresu vznikají fyzické nemoci?

Vědci z Michigan State University objasnili, jak protein CRF1 (hormon kortikoliberin neboli faktor uvolňující kortikotropin), reaguje na stres tím, že vysílá signály specifickým buňkám imunitního systému. Ty pak uvolní chemické látky, které mohou spustit celou řadu nemocí.

Během studie ověřovali vliv stresu na žírné buňky (mastocyty), což je typ buněk imunitního systému, které hrají klíčovou úlohu při zánětlivých a alergických onemocněních včetně astmatu, syndromu dráždivého tračníku, závažných alergických reakcí včetně potravinových alergií i život ohrožujícího anafylaktického šoku a dále některých autoimunitních chorob, jako je lupus erytematodes.

V odpovědi na alergen, jako jsou pylové částice, roztoči, arašídy aj., mastocyty uvolní histamin, který v organismu vyvolá alergickou reakci. Už předchozí výzkumy potvrdily, že reaktivita mastocytů se zvyšuje s přítomností psychického stresu, což může rovněž vyvolat onemocnění.

Zkoumali dvě skupiny myší: jednu s normálními CRF1 receptory pro protein CRF1 na mastocytech, druhou bez nich. Obě skupiny byly vystaveny psychickému i alergizujícímu stresu, který vyvolal reakci imunitního systému.

Ukázalo se, že u hlodavců s normálním receptory pro CRF1 se zvýšila koncentrace histaminu, takže onemocněli. Zvířata bez receptorů pro CRF1 měla nižší koncentraci histaminu a vykazovala nižší míru onemocnění. V případě alergického stresu to byl pokles o 54 %, u reakce na psychický stres to bylo snížení dokonce 63 %. Podle autorů z toho vyplývá, že bílkovina CRF1 a její receptory jsou kritickými faktory při vzniku některých chorob vyvolaných stresory. To otvírá dveře k dalšímu výzkumu a vývoji léčiv zaměřených na mastocyty.

Zdroj: Moeser A et al. Frontline Science: Corticotropin-releasing factor receptor subtype 1 is a critical modulator of mast cell degranulation and stress-induced pathophysiology. Journal od Leukocyte Biology. DOI: 10.1189/jlb.2HI0317-088RR

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené