Přeskočit na obsah

Fórum: Jak zajistit kapacity při přílivu utečenců

brýle,stetoskop
Foto: shutterstock.com

České zdravotnictví bude muset zorganizovat péči o ukrajinské běžence, kteří k nám přicházejí za bezpečím. Nových pojištěnců veřejného zdravotního pojištění bude brzy tři sta tisíc. Zeptali jsme se: Co bude v příštích týdnech důležité pro zajištění kapacit i kvality zdravotních služeb pro všechny?

  • Prim. MUDr. Pavel Dlouhý,

předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Krajské zdravotní, a. s.

Pokud zůstaneme u toho počtu 300 tisíc, tak to představuje nárůst o tři procenta ve srovnání s počtem našeho obyvatelstva. Potřeba zdravotní péče tedy naroste o tuto hodnotu, což je něco, co naše zdravotnictví zcela určitě zvládne. Nicméně vidím tady dva problémy, zaprvé je to jazyková bariéra a fakt, že poskytovaná péče na Ukrajině je jiná než v Česku – jiné léky, jiné postupy a podobně. Na to bude potřeba reagovat. Druhá věc je ta, že uprchlíci jsou po republice rozloženi nerovnoměrně, to znamená, že jsou lokality, kde je jich hodně a zátěž tam bude větší, a pak budou i místa, kde o uprchlíka lékaři téměř nezavadí. Bude tím pádem potřeba se tomu přizpůsobit a posílit kapacity zejména v těch regionech, kde je ten počet vysoký, což jsou dnes hlavně velká města. V tuto chvíli také vznikají UA Pointy, které mají přechodně pomoci. Je potřeba aby dostaly jasné pokyny. To jsme se také jako odborné společnosti pokusily nastavit, aby lidé na nich věděli, co se tam má dělat. Výhoda je, že v Česku máme řadu lékařů a sester z Ukrajiny, kteří samozřejmě umějí jazyk a mají motivaci se o uprchlíky starat. Takže věřím, že jim budeme schopni poskytnout péči, kterou potřebují.

  • Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,

prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Nejprve je třeba říci, že pověřené instituce státní správy, která organizuje hot‑spoty pro uprchlíky a také jejich evidenci do systému veřejného zdravotního pojištění, nejprve jednaly pouze s VZP. Zapojení ostatních pojišťoven se nejprve omezovalo jen na ty uprchlíky, kteří si našli cestu na pobočky pojišťoven. Teprve následně se jednotlivé zdravotní pojišťovny zapojovaly i na registračních centrech. Částečně jsme měli zpoždění v přípravě a částečně také na některých místech nebyl o naši pomoc zájem. Z první vlny uprchlíků jich proto bude zřejmě většina registrována u VZP. Situace se postupně nyní částečně mění. Při zajištění zdravotní péče tak postupují pojišťovny v hlavních bodech koordinovaně.

Pokud jde o poskytování zdravotní péče, je třeba vnímat několik situací, kterými uprchlíci postupně procházejí. Při vstupu na naše území je třeba pro všechny bez rozdílu zajistit akutní nezbytnou péči, ať se již jedná o důsledky cestování, nebo zanedbání nějaké péče v místech bojů.

Po řádné registraci do systému veřejného zdravotního pojištění by již neměly být pochybnosti, zda a kdo péči zaplatí, ale pořád je zde riziko, že uprchlíci mohou být ubytováni jen v nějakých dočasných a nouzových podmínkách a nemusejí být vytvořeny podmínky pro nějakou trvalou péči. Zde by měli sehrávat svoji roli jak víceméně náhodně oslovení lékaři, tak zvláštní pracoviště ve vybraných nemocnicích, které organizuje MZ.

Teprve v okamžiku, kdy dojde k nějakému dlouhodobějšímu ubytování a uprchlík se bude delší dobu pohybovat v nějakém jemu blízkém okolí, by měla nastoupit regulérní péče jak preventivní, tak i o chronické pacienty. Tady pojišťovny předpokládají, že by už neměly být mezi novými pojištěnci a našimi občany žádné významnější rozdíly. Samozřejmě však zde bude období vyšší potřeby zdravotní péče, než se pacienti dovyšetří, stabilizuje se léčba na úrovni našich doporučených postupů a například u dětí se doženou rozdíly v očkování.

První dvě etapy by měly být samozřejmě co nejkratší. Problém dostupnosti by nemusel být tak zásadní, protože ani ubytovací kapacity pro dlouhodobější pobyt neumožní, aby uprchlíci zásadně skokově a dlouhodobě zvýšili počty pacientů v konkrétních místech. Pokud se nám tedy podaří zvládnout ty první krizové etapy, lze z pohledu zdravotních pojišťoven obecně péči zajistit standardními postupy.

Měli bychom však mít všichni na paměti, že se jedná o mimořádnou dobu, naštěstí i plnou solidarity. Součástí té solidarity by měla být ochota lékaře třeba i nakrátko prodloužit ordinační dobu a tolerance našich občanů, že případné delší čekání je prostě jen důsledek naší snahy pomoci. Zdravotní pojišťovny jsou připraveny péči obvyklým způsobem uhradit, a to jak individuálně podle místních podmínek, tak i koordinovaně ve vztahu k centrům prvních kontaktů.

  • Doc. MUDr, Tomáš Fait, Ph.D.,

předseda České menopauzální a andropauzální společnosti ČLS JEP

Naše kapacity jsou zatím dostatečné a na vlnu uprchlíků jsme připraveni.

  • MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Myslím, že hodně bude záležet na tom, zda bude opravdu platit číslo 300 000, respektive jestli nebude podstatně vyšší. A také na tom, budou‑li Ukrajinci nadále koncentrováni hlavně v Praze, Středočeském kraji a Brně, tedy bude hrozit lokální přetížení v těchto oblastech působících poskytovatelů zdravotních služeb, nebo ne. Osobně jsem přesvědčen, že celková kapacita českého zdravotnictví bude schopna si s tímto návalem ne hned, ale třeba v řádu dvou až tří měsíců poradit bez toho, že by došlo k poklesu úrovně péče o české nemocné. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že v rámci hlavně věkové struktury Ukrajinců a jejich většinové neznalosti češtiny je třeba počítat s tím, že poměrně dlouhou dobu bude velká část z nich státními pojištěnci. Neumím si proto představit, že by zdravotní pojišťovny byly schopny zdravotní péči včetně péče o Ukrajince letos finančně zvládnout, bude‑li vláda ČR trvat na snížených platbách právě za státní pojištěnce.

  • Doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D.,

přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, předseda České aliance proti respiračním onemocněním (ČARO)

Těžko odhadovat, co se dál bude odehrávat. Pokud budeme mít 300 000 nových pojištěnců, tak to bude docela velký nápor na zdravotní systém. Nejvíce bych řekl, že na pediatry, kterých je už nyní málo, a zvlášť pokud budou teď ošetřovat 150 000 lidí navíc.

  • MUDr. Jan Votava, MBA,

pověřený řízením Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Domnívám se, že zdravotnický systém v ČR je velmi robustní, a jak ukázala pandemie covidu‑19, i velmi flexibilní. Je nastaven na více než 10 000 000 klientů, takže skokový nárůst o tři procenta by ho neměl nijak rozkolísat. Samozřejmě můžou nastat lokální problémy tam, kde bude větší počet běženců v některém regionu. Za zásadní považuji, aby se nárůst péče rozložil rovnoměrně do všech segmentů poskytovatelů zdravotní péče. Tím myslím hlavně poskytovatele primární zdravotní péče (praktické lékaře), ambulantní specialisty a nemocnice.

Pan ministr již v minulém týdnu vydal pokyn ke zřízení nízkoprahových ambulancí, tzv. UA Pointů v nemocnicích. Tímto krokem je již dnes zajištěna základní kostra a regionální dostupnost zdravotní péče pro běžence z Ukrajiny. Zároveň se tímto krokem získal čas, aby si tito lidé našli místně dostupnou primární nebo specializovanou ambulantní péči.

V úvahu je třeba také brát demografickou strukturu lidí, kteří u nás hledají bezpečí před válkou. Převažují ženy a děti, proto některé specializace budou pod větším tlakem. Dalším problémem je jazyková bariéra a také odlišnosti v systému a organizaci zdravotní péče na Ukrajině a v ČR (například očkovací schémata). Tato témata by měly diskutovat odborné společnosti, kterých se týkají, a navrhnout řešení, která se budou realizovat prostřednictvím jejich členů – odborných lékařů.

Jsem přesvědčen, že 3% nárůst počtu klientů náš zdravotní systém zvládne bez ohrožení dostupnosti a kvality zdravotních služeb pro všechny.

  • MUDr. Lukáš Velev, MHA,

ředitel Nemocnice Jihlava

Podle mě bude rozhodující ochota VPL a PLDD tyto lidi registrovat, provést vstupní vyšetření a zařadit je do systému českého zdravotnictví. V praxi to znamená, že by kolegové museli být ochotni obětovat část svého volného času péči o své bližní. Ostatně stejně, jak to celá léta například zajištěním nepřetržitého provozu děláme my, kdo pracujeme v nemocnicích.

Je nezbytné, aby se zapojily všechny segmenty poskytující zdravotní služby. Nelze vše přesunout jen na nemocnice. Nemohou dlouhodobě nahradit primární péči. Nejsou na to vybaveny. Technicky a především personálně. Stát se nesmí nechat vydírat kolegy ze sdružení, spolků, ať se jedná o všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, či zubní lékařství. Mají stejné státem dotované vzdělání jako my v nemocnicích. Mají povinnost, odpovědnost k těm, kdo jejich vzdělání financovali. Nejsou soukromí podnikatelé, minimálně částí kapitálu jsme přispěli všichni.

  • Bc. Dagmar Žitníková,

předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Každá válka s sebou nese obrovské utrpení a strádání pro lidi, kteří chtějí žít normální běžný život. Strádajícím a trpícím je třeba poskytnout pomoc. Příliv 300 000 a možná až 500 000 uprchlíků se zcela zřejmě dotkne ve zdravotnictví potenciálně každého a je jedno, zda jde o pacienta, nebo zdravotníka. Jen připomínám, že české zdravotnictví je dlouhodobě personálně poddimenzované a pandemie nemoci covid‑19 v mnoha ohledech situaci ještě zhoršila. Zdravotníci určitě udělají vše, co je v jejich silách, aby se pacienti, a je jedno, zda čeští občané, nebo uprchlíci, dočkali co nejrychlejší a nejkvalitnější pomoci. Je ovšem nutné, aby se zdravotní péče rozložila a aby na jejím poskytování participovali všichni poskytovatelé.

Primární směřování uprchlíků do nemocnic za účelem poskytnutí zdravotní péče není dlouhodobě udržitelné. Zahlcení nemocnic, a to zvlášť po pandemii by mohlo vyvolat zcela nečekané a mnohdy nevratné efekty. Akutní péči zdravotníci v nemocnicích zvládnou, ale tu pravidelnou nikoliv. Je třeba, aby se do péče o nové pacienty zapojily všechny segmenty, aby do regulací vstoupily také zdravotní pojišťovny a ty pomohly uprchlíkům najít jejich praktické lékaře a další ambulantní specialisty, které je nutné motivovat také finančně.

Na současnou situaci by mělo pružně reagovat Ministerstvo zdravotnictví ČR, a to úpravami úhrad za poskytovanou zdravotní péči pro všechny segmenty. Je nezbytné přehodnotit parametry úhradové vyhlášky na letošní rok a vydat novou kompenzační vyhlášku. Finanční jistota je pro poskytovatele velmi důležitá. Stejně tak je důležité, aby byly finančně stabilní i zdravotní pojišťovny. Nechápeme, proč vláda a potažmo Poslanecká sněmovna neřešila platby za nové státní pojištěnce při schvalování státního rozpočtu, kdy už bylo naprosto evidentní, že válka a noví pojištěnci finanční toky v českém zdravotnictví významně ovlivní.

Mimo řešení finanční situace je také nutné, aby Ministerstvo zdravotnictví ČR začalo adekvátně reagovat na nedostatek zdravotníků. Znovu připomínám, že dlouhodobě přetížení a frustrovaní zdravotníci jsou nejužším hrdlem celého problému. Proto je třeba vytvořit podmínky pro personální stabilizaci zdravotníků. Diskutované změkčování podmínek uznávání kvalifikací za krok správným směrem nepovažujeme, je nutné podniknout jiné kroky. Odbory dlouhodobě navrhují stabilizační prvky a vytvoření motivačního prostředí prostřednictvím úpravy benefitů a pracovních podmínek včetně systémové podpory psychosociální péče pro zdravotníky. Výsluhy, úpravy v důchodech, lázeňská a rehabilitační péče, psychosociální pomoc a úpravy v odměňování, už legislativně zpracované, jsme s minimálními úspěchy nabízeli mnoha předchozím ministrům zdravotnictví. Stejně tak budeme postupovat i nyní. Je na ministrovi a potažmo celé vládě, zda budou dlouholeté problémy řešit. Zdraví je zásadní a stejně tak jsou zásadní pro poskytování zdravotní péče zdravotníci. Bez lidí se péče poskytovat nedá.

  • MUDr. Jana Kulhánková,

místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

Před celým zdravotnictvím stojí velká výzva, abychom vše zvládli, a zvládnout to musíme. V některých lokalitách jsou praktičtí dětští lékaři již nyní za hranou svých kapacit. Musí se proto zapojit jak primární péče, tak i ostatní složky, například vznikající UA Pointy, ale i další lékaři, kteří léčí děti typicky z nemocničních ambulancí. Jako primární péče se snažíme maximálně zvládnout akutní péči, kterou uprchlíci potřebují ihned. Stojí před námi ale otázky doplnění očkování a také léčba o chronicky nemocné děti, které k nám budou přicházet. 

Sdílejte článek

Doporučené

Význam biomarkerů u karcinomu plic

17. 5. 2022

Více než polovina pacientů s diagnózou pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) podstupuje testování biomarkerů a toto číslo se podle RWE…