Fórum: Jak zvládnout studium medicíny bez nadměrného stresu?
Na jaře publikovaný výzkum portálu Po medině potvrdil vysokou míru stresu u mediků. Určitá míra stresu ze zkoušek je nedílnou součástí náročného studia. Otázkou je, zda medici netrpí zbytečným stresem a zda by jim fakulty nemohly pomoci stres zvládat. Zeptali jsme se děkanů a proděkanů lékařských fakult: Připravujete nějaké novinky, jak snižovat míru stresu u studentů nebo jak učit studenty se stresem pracovat?
- Prof. MUDr. Martin Repko, Ph.D.,
děkan LF Masarykovy univerzity Brno, předseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR
Studium na lékařských fakultách je jedno z nejnáročnějších, ne‑li nejnáročnější, a vyžaduje bezesporu velké úsilí, koncentraci i odříkání. Jsem přesvědčen, že uchazeči o studium na lékařských fakultách jsou vysoce motivovaní, velmi dobře si vědomi náročnosti studia již při vstupu na fakultu. Co se týče míry stresu, vždy záleží na individuální odolnosti každého studenta a na osobním způsobu a toleranci zvládání stresových situací. Naším cílem je vychovat generaci budoucích zdravotníků, kteří dokáží zvládat stresové situace v reálné medicíně po úspěšném absolvování studia.
Z pohledu obecné náročnosti vysokoškolského studia ve srovnání se středoškolským existují podpůrné programy na úrovni Masarykovy univerzity, zaměřené například na seznámení s VŠ prostředím, s informačními systémy, s orientací na jednotlivých fakultách MU i se samotným městem Brnem, tzv. Prvákoviny, zaměřené na studenty prvních ročníků. Pro práci se stresem ve zkouškovém období existují již v průběhu semestru programy na zapojení technik time managementu do přípravy při zkouškách, tzv. Zkouškoviny.
Dlouhodobě je poskytována psychologická péče jak na úrovni naší lékařské fakulty, tak i v kontextu celé Masarykovy univerzity. Velmi dobře se do komunikace se studenty zapojuje nejen vedení LF, ale i samotní vyučující a jednotlivé studentské spolky. Problematiku pravidelně komunikujeme i se Studentskou komorou akademického senátu. Současně v rámci naší Juniorské akademie LF MU komunikujeme s uchazeči o studium a představujeme jim realitu samotného studia již před nástupem na naši fakultu.
- Prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA,
děkan LF Univerzity Karlovy v Plzni
Medicína je stresující povolání. Je plná zvratů, děje se v čase, kdy ostatní spí. My jsme vychovali generaci, které od malička stres umetáme z cesty. Naši rodiče s námi netrávili odpoledne a nehledali nám zábavu, běhali jsme po ulicích sami. My jsme děti nevozili do kroužků, do školy, dnes by šestileté dítě samostatně se pohybující po městské ulici způsobilo policejní akci a postih po rodiče. Onehdy mne navštívili studenti a na moji kritiku nesamostatnosti odpověděli, že přece oni umějí řešit nenadálé situace, ale pravda, jenom ty, co se s nimi již setkali. Na stres máme učit studenty se adaptovat, nikoli jim jej odhánět z cesty.
- MUDr. David Marx, Ph.D.,
proděkan pro studium a výuku 3. LF Univerzity Karlovy Praha
Péči o duševní zdraví studentů se naše fakulta věnuje dlouhodobě – všichni studenti mají k dispozici nonstop telefonní číslo, kam se mohou obracet v případě nutnosti zprostředkování akutní zdravotní i psychologické pomoci. Studenti mají zejména v prvním (adaptačním) ročníku k dispozici tutora z řad zkušených učitelů fakulty pro každou studijní skupinu a jednoho ze studentů vyššího ročníku jako kotutora. Na základě výsledků studie, kterou jsme zjišťovali míru rizika deprese a sebepoškození u studentů UK, zahájila od září 2021 činnost konzultační služba klinických psychologů a psychiatrů – denně je našim studentům k dispozici na tzv. kontaktním místě duševního zdraví jeden ze čtyř kvalifikovaných odborníků, který na základě provedené konzultace případně doporučí další postup.
V oblasti organizace výuky se snažíme zvýšit počty písemných zkoušek, u nichž je na rozdíl od ústních vyšší míra transparentnosti a standardizace průběhu. Již tři roky u nás probíhá systematická výuka didaktiky pro nastupující pedagogy – i od toho si slibujeme mitigaci zbytečného stresu provázejícího studium.
- Prof. MUDr. Jiří Manďák, Ph.D.,
děkan LF Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Ano, jak píšete: „Určitá míra stresu ze zkoušek je nedílnou součástí náročného studia.“ Ale určitá míra stresu je bude provázet po celý jejich profesní život. Psychická tenze, napětí při rozhodování a řešení závažných a kritických situací, určité pochybnosti o správnosti zvoleného řešení. To jednoznačně patří k profesi lékaře v každé specializaci. Kdo tvrdí, že nikdy nic podobného nezažívá, lže nebo je naprosto nezodpovědný a lehkovážný.
Ale rozhodnout, co je zbytečný stres? To snad nedokáže nikdo. Tento jev objektivizovat je nemožné. Vždyť každý má zcela rozdílný stupeň vnímání a psychické odolnosti. O různosti a četnosti možných zátěžových situací nemluvě.
Jsme si dobře vědomi, že studium medicíny klade na studenty velké nároky a zároveň jsou vystavováni i dalším složitým životním situacím. Proto naše fakulta dělá maximum v konkrétní pomoci studentům a také v obecné informovanosti, jak se stresem pracovat a kdy a kde vyhledat pomoc v případě, že se jim nedaří problémy zvládat.
V naší pedagogicko‑psychologické poradně nabízejí renomovaní odborníci individuální a diskrétní pomoc každému studentovi, který ji potřebuje. Navíc byly od loňského roku zahájeny i skupinové terapie, které jsou podle vyjádření obou stran velmi přínosné.
Oddělení propagace a vnějších vztahů je aktivně zapojeno do aktuálně probíhajících Týdnů duševního zdraví. Je připravena Stezka pro duši s tématy, jak pečovat o své duševní zdraví, a dne 10. října proběhne panelová diskuse odborníků ve spolupráci s Farmaceutickou fakultou UK a Univerzitou Hradec Králové, jejímž jsme hlavním iniciátorem a organizátorem.
Dlouhodobě podporujeme aktivity IFMSA a dalších studentských organizací, které směřují k šíření osvěty a pomoci s péčí o mentální zdraví.
- Prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.,
děkan 1. LF Univerzity Karlovy Praha
Průzkum iniciativy Po medině považuji za velmi zajímavý a podnětný. Z biomedicínského hlediska víme, že stres k životu patří, a v určité míře je tedy přirozený, či přímo užitečný. Medicína a její studium navíc vždy budou patřit k profesím více stresujícím. Výsledky průzkumu se zabývají studiem medicíny a nesrovnávají míru stresu s jinými obory, nezohledňují ani vývoj okolního světa. To však neznamená, že pro nás jako učitele a fakultu není tento průzkum zdrojem důležitých informací a také impulsem ke zlepšení řady věcí.
Zabýváme se a budeme se ještě intenzivněji věnovat zejména těm aspektům stresu, které považujeme za nadbytečné a kontraproduktivní. Na naší fakultě je dle průzkumu vyšší obava z některých učitelů či examinace. Tuto problematiku samozřejmě řešíme. Velmi důležitá je pro nás zpětná vazba od studentů, kteří mohou pedagogy systematicky hodnotit. Nejlepší učitele odměňujeme, což je i jakýsi příklad pro ostatní. Máme opravdu mnoho skvělých učitelů, kteří motivují studenty, a ty se snažíme podporovat a zviditelňovat. Naopak s učiteli, kteří jsou hodnoceni hůře, se pravidelně setkáváme a pracujeme s nimi na zlepšení. Dlouhodobě usilujeme o kultivaci prostředí, chceme změnu, která přinese prospěch nám všem. Ve zkoušení pak budeme uplatňovat více objektivních a praktických parametrů.
Od října budeme mít na fakultě pověřenou osobu z akademického prostředí, která bude za tuto agendu odpovědná. Budeme posilovat poradenství pro studenty, a to i ve spolupráci s univerzitou. Osvědčili se nám také ročníkoví zástupci studentů jako možnost rychlé a nízkoprahové výměny informací a následného řešení. Už na úvodním soustředění pro nové studenty jsme této oblasti věnovali čas a vedli velmi zajímavou diskusi.
Přiměřenou „resilienci“ studentů považujeme za důležitou, stejně jako korektní a kolegiální prostředí na fakultě.
- Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS,
děkan LF Ostravské univerzity v Ostravě
Základ pro prevenci zbytečného stresu leží na straně studentů, a to je pravidelná příprava a poctivé studium hned od začátku předmětu. Na velkou část zkoušek na medicíně nestačí učit se jen v průběhu zkouškového období nebo těsně před ním. Studium medicíny bude samozřejmě i tak stresující, ale stres patří i k práci lékaře a každý si musí vytvořit svůj vlastní antistresový mechanismus, který mu bude fungovat i po celý zbytek profesního života. Fakulty mohou přispět tím, že studentům nebudou přidávat zbytečné stresy navíc, například nedostatkem vypsaných termínů nebo nejasnými či ne úplně přesně definovanými požadavky na vědomosti a dovednosti pro zápočet a zkoušku. S mým nástupem do pozice děkana LF OU před dvěma lety byla pro studenty zřízena funkce ombudsmana, který jim je denně k dispozici. Lékařská fakulta OU je počtem studentů všeobecného lékařství nejmenší v ČR, díky tomu máme možnost mít ke studentům poměrně osobní přístup.
Je nutno dodat, že když studentky a studenti daný stres zvládnou a studium úspěšně dokončí, jsou na sebe patřičně hrdí, protože se jim povedlo něco, co by rozhodně nezvládl každý, a mohou se právem považovat za elitu. Samozřejmě s velkou pokorou, protože ten největší stres a ta největší odpovědnost je čeká až po ukončení studia v pracovním procesu.
- Prof. MUDr. Josef Zadražil, CSc.,
děkan LF Univerzity Palackého v Olomouci
Studium medicíny patří bezesporu mezi nejnáročnější studia, a je tedy možné, že se studentky a studenti Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci kromě pozitivních a zajímavých zkušeností nevyhnou ani mnoha velmi náročným okamžikům.
Může se tedy stát, že přijdou obavy, jako například „studium je nad moje síly“, „míra stresu převyšuje moje limity“, „mezilidské vztahy se nevyvíjejí tím správným směrem“ a jiné, a právě v tuto chvíli nastává situace, kdy je potřeba včas požádat o pomoc.
Nejdůležitější je nezůstat se svým trápením sám, je třeba o problému mluvit, nečekat a neodkládat vyhledání pomoci. Někdy pomůže jen vše v klidu rozebrat s kamarádem nebo spolužákem, studentským zástupcem příslušného ročníku nebo se spolužáky ze studentských spolků působících na fakultě.
Studentům jsou samozřejmě plně k dispozici rovněž studijní proděkani, kteří jsou kdykoli ochotni pomoci a hledat cestu z nesnází.
Pokud ani to nestačí, přichází na řadu profesionální psychologická poradna provozovaná specializovaným pracovištěm Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnicí Olomouc.
Je tedy velmi důležité nezůstávat na svá trápení sám, problémy řešit a neotálet s žádostí o pomoc. V této souvislosti je taktéž vhodné doplnit, že součástí výuky mediků je i stres a jeho zvládání.
- Kpt. PharmDr. Mgr. Tomáš Kučera, Ph.D.,
proděkan pro studijní a pedagogickou činnost, Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Univerzita obrany v Brně
Na Univerzitě obrany je studentům i zaměstnancům k dispozici Poradenské centrum poskytující psychologické, sociálně‑právní, studijní a profesní poradenství. Dále mohou využít služeb Odboru operační psychologie Agentury vojenského zdravotnictví v Hradci Králové. Studenti Fakulty vojenského zdravotnictví jsou s těmito možnostmi seznámeni.
Je třeba si uvědomit, že jistá míra stresu je u vojenských profesionálů předpokládána. Medici na Fakultě vojenského zdravotnictví jsou vojáky z povolání. Součástí posuzování způsobilosti k vojenské činné službě je klinicko‑psychologické vyšetření zjišťující mimo jiné odolnost psychických funkcí uchazečů při zátěži.
- Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.,
děkan 2. LF Univerzity Karlovy Praha
O anketě víme a byť není zaměřena přímo na naši fakultu, považujeme její výsledky za určitou zpětnou vazbu a věnujeme jim pozornost. Celá otázka má dle mého soudu více aspektů.
Předně je třeba říci, že povolání lékaře s sebou přináší určitou míru stresu, který vyplývá z komunikace s pacienty, ze situací ohrožujících pacientův život, z kumulace povinností a podobně. Naším úkolem je budoucí lékaře na tyto situace připravit a naučit je se s nimi vyrovnat. Pamatovali jsme na to při přípravě našeho nového curricula, které vešlo v platnost od loňského roku a kde je velká pozornost věnována např. i výuce komunikace. Určitou formou přípravy je samozřejmě i nutnost zvládnout celý objem velmi náročného studia medicíny.
Naprosto nežádoucí je ale stres vyplývající z administrativy kolem studia, tedy krátce řečeno ze špatné organizace. Od nástupu nového kolegia počátkem letošního roku jsme vytvořili novou organizační strukturu spojující zástupce učitelů a studentů na úrovni kruhů i ročníků s cílem zajistit pružnější předávání informací i rychlou zpětnou vazbu. Učinili jsme rovněž některé úpravy studijního řádu týkající se například způsobu přihlašování ke zkouškám nebo řešení absencí.
Uvědomujeme si současně, že student v průběhu svého studia vstupuje do sociálních vztahů na fakultě i mimo ni a může se dostat do situace, kterou není sám schopen řešit. I proto jsme od loňského roku ustanovili funkci ombudsmanky fakulty, na kterou se mohou studenti anonymně obracet.
Cílem všeho je vytvoření motivujícího, částečně konkurenčního, ale současně i přátelského prostředí s důvěrou mezi studenty a pedagogy, tedy prostředí, které se bude snažit zbytečné formy stresu eliminovat.