Jaká je cena roztroušené sklerózy v ČR

Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) má kvůli invaliditě pacientů v produktivním věku značný sociální dopad a ekonomické dopady v důsledku invalidity pacientů v produktivním věku. Chronický a progresivní průběh onemocnění, stejně jako jeho časný nástup v ekonomicky produktivním věku, zdůvodňují vysoké přímé i nepřímé náklady, které se k ní váží. V posledních patnácti letech se navíc odehrály na poli léčby RS zásadní změny především v důsledku příchodu nových, imunomodulačních léků (DMD).

Nové možnosti léčby představují z pohledu systému poskytování zdravotní péče velkou ekonomickou zátěž, u které však v případě České republiky na rozdíl od jiných evropských zemí doposud nebyla vyčíslena farmakoekonomická výhodnost. Odpovědi v podobě konkrétních čísel přinesla studie COMS, která se zaměřila na farmakoekonomickou analýzu nákladů spojených s RS.

Cílem studie byla objektivizace celkových nákladů a nákladů podle závažnosti onemocnění v České republice. Tato prevalenčně založená analýza nákladů na onemocnění vycházela z prospektivních i retrospektivních údajů shromážděných v rámci dotazníkového šetření u souboru 909 pacientů s RS z registru sedmi specializovaných pracovišť a zařízení sociálních služeb v ČR.

Za účelem vyhodnocení vztahu mezi úrovní zdravotního postižení a náklady byli pacienti rozděleni do tří skupin podle závažnosti onemocnění (s užitím škály EDSS). Ve studijním souboru byli zastoupeni v 67 % pacienti s mírným postižením (EDSS 0 až 3,5), v 27 % se středně těžkým postižením (EDSS 4 až 6,5) a v 10 % s těžkým postižením (EDSS 7 až 9,5). Demografické údaje, historie onemocnění, měsíční příjem a složení výdajů byly zjišťovány v rámci strukturovaného dotazníku.

Struktura celkových nákladů

Pro větší přehlednost byly celkové náklady rozděleny do tří kategorií. Přímé medicínské náklady na zdravotní péči pokrývaly nezbytnou ústavní a ambulantní lékařskou péči, cenu léků, vyšetření a testů, ústavní a ambulantní rehabilitaci, nákup zdravotních pomůcek a domácí péči. Přímé nemedicínské náklady byly jiného typu než náklady na zdravotní péči a zahrnovaly dopravu, sociální péči, úpravy a velké investice, které měly přímou souvislost s RS. Do položky nepřímých nákladů byla promítnuta ztráta produktivity v důsledku předčasného odchodu do důchodu, čerpání nemocenské a náklady na domácí péči a pečovatelskou službu.

Nejdůležitější výsledky

Demografie vzorku je představena v tab. 1. Z ní je vidět, že pracovní kapacita klesá a vzrůstá objem důchodů v závislosti na zvyšující se disabilitě.

Rozdělení vzorku dle stupně disability na základě EDSS.

Graf 1 ukazuje, že průměrné celkové roční náklady na pacienta činily 341 000 Kč, z nichž 51 % tvořily přímé medicínské náklady, 4 % přímé nemedicínské náklady a 45 % nepřímé náklady.

Průměrné celkové roční náklady dle stupně disability činily 275 000 Kč u skupiny s mírnou, 391 000 Kč u skupiny se středně těžkou a 635 000 Kč u skupiny s těžkou disabilitou. Z grafu 2 je zjevné, že průměrné roční náklady rostou v závislosti na vzrůstající disabilitě.

Zatímco přímé medicínské náklady mají tendenci se zvyšovat, přímé nemedicínské náklady, nepřímé náklady a ztráta příjmu vzrůstají se závažností RS.

Předpokládané roční náklady na pacienta jsou uvedeny v tab. 2.

Celkově bylo 96 % nákladů na RS hrazeno sociálním a zdravotním systémem a 4 % pak byla hrazena pacienty a jejich pečovateli. Tento poměr se nijak neměnil s ohledem na závažnost disability.

Při současné prevalenci roztroušené sklerózy v ČR, která je vyjádřena poměrem 170/100 000 obyvatel, jsou celkové náklady na RS v České republice odhadovány na 5,8 miliardy korun ročně. V souladu s jinými studiemi lze konstatovat, že celkovou výši nákladů významně ovlivňuje stupeň závažnosti choroby.

Včasné zahájení léčby se společnosti vyplácí!

Celkové náklady jsou 1,5‑ až 3,5krát nižší ve srovnání s jinými zeměmi s dostupnými údaji, jako jsou Velká Británie, Německo, Austrálie nebo USA. Pozorované rozdíly lze z velké části přičíst výrazně nižším jednotkovým cenám v České republice ve srovnání s ostatními západními zeměmi. K významně nižší hodnotě celkových nákladů na RS přispěly také méně výrazné ztráty produktivity pacientů, které vycházejí z relativně nižších průměrných mezd. Zajímavé je rovněž rozložení struktury nákladů. Zatímco u forem RS s mírným postižením připadají na přímé náklady na zdravotní péči téměř dvě třetiny celkových nákladů, u středně těžkého a těžkého postižení se těžiště finanční zátěže přesouvá především do oblasti nepřímých nákladů.

V souladu se současnými světovými poznatky bylo prokázáno, že celkové náklady se signifikantně zvyšují s rostoucí závažností choroby. Výsledky studie COMS tak jasně demonstrují, že včasným zahájením účinné léčby (zejména léky ze skupiny DMD), která oddaluje invaliditu, lze celkové náklady na RS v konečném důsledku snížit.

Medical Tribune     Blahová Dušánková J,
Kalinčík T, Doležal T,

Zdroj: Medical Tribune