Jánošíkův efekt. Soucit, zhoubná závist a sobectví, nikoli spravedlivost
Brát bohatým, dávat chudým, neboli redistribuce zdrojů, u nás Jánošíkův efekt, je představa, která hýbe dějinami. Ověřená historie je střízlivá. Jánošík redistribuoval násilně a r. 1713 ve svých pětadvaceti letech neromanticky zemřel zavěšen na šibeničním háku za levý bok. Moc se o zdroje opírá, tudíž nemá redistribuci zdrojů ráda, natož násilnou.
Současný výzkum říká, že podkladem úvahy o nutné redistribuci nerovnoměrně rozdělených zdrojů je činnost tří motivačních systémů: soucitu, závisti a sobectví.
Antropologická data i současná zkušenost říkají, že pomoc lidem, kteří na tom jsou hůře, je běžná. Lidé ji prožívají jako soucit. V jednoduchých společnostech jde o reciprocitu: pomohu, když na tom nejsi dobře, až na tom nebudu dobře já, pomůžeš ty mně. Soucitní lidé tedy budou zastánci redistribuce.
Vyšší poloha na sociálním žebříčku znamená v sociální soutěži výhodu. Někteří lidé žijící na nižší příčce se snaží polohu vyrovnat. Motivací je závist, nepříjemná emoce charakterizovaná nepřátelstvím vůči lidem, kteří jsou nadřazeni v něčem, co má hodnotu. Závistiví lidé tedy budou také zastánci redistribuce. Věc je však složitější.
Sklon k závistivosti je vrozená vlastnost, takže se podobně jako jiné vrozené vlastnosti objevuje v celém spektru: někteří lidé téměř nevědí, co závist je, jiné lidi může závist doslova prostupovat a mučit. Vrozený sklon k závistivosti se v průběhu života rozčleňuje na závist nezhoubnou a zhoubnou. Nezhoubná závist žene lidi, aby se vyrovnali nebo předčili. Závidím ti, že sis vydělal na hezké auto, dokážu to taky. Zhoubná závist cíl ničí. Auto ti přinejmenším poškrábu, a to ještě budu moc hodný.
Třetí motivací redistribuce je sobectví. To je systém, který spočítá a porovná náklady se ziskem. Motivuje k rozmnožování a zachovávání vlastních zdrojů bez ohledu na vlastní relativní bohatství.
Čtvrtým možným motivem redistribuce je spravedlivost. To je široký pojem, do jehož náruče se vejde rovnostářství, nestranné dělení zisku a sdílení nákladů, rovné zacházení díky odpovídajícím zákonům a zvyklostem.
Motivy redistribuce byly ověřovány novými studiemi, které testovaly sedm předpovědí: Redistribuci podporují lidé:
- s vyšší mírou soucitu,
- s vyšší mírou závistivosti,
- s vyšší mírou sobectví,
- lidé levicově orientovaní,
- přednost dávaná spravedlivosti redistribuci nepodporuje,
- vyšší míra soucitu znamená vyšší sdělovanou podporu chudým,
- závist požaduje daně ochuzující bohaté.
Postoje k redistribuci byly měřeny jedenáctistupňovou škálou.
Příklady položek: „Vláda by měla zvýšit daně s cílem větší pomoci chudým.“
„Není spravedlivé, že lidé musejí platit daně k podpoře sociálních programů.“
Vrozený soucit byl testován desetistupňovou škálou.
Příklady položek: „Sympatizuji s bezdomovci.“ „Snažím se na potřebné nemyslet.“
Vrozená závist byla měřena osmistupňovou škálou. Příklady položek: „Pocit závisti mne trvale mučí.“ „Bez ohledu na to, co dělám, pořád mne trápí závist.“
Sobectví bylo měřeno položkou jedinou:
„Představte si, že bylo zavedeno vysoké zdanění bohatých. Co to bude pro vás znamenat?“
Odpovědi, mezi kterými pokusné osoby volily, zněly: moje ekonomická situace se významně zhorší, poněkud zhorší, zůstane stejná, poněkud zlepší, významně zlepší.
Ovlivnění bohatých mělo dva scénáře.
První scénář:
„Horní jedno procento nejbohatších jedinců zaplatí 50 procent svého příjmu v dodatečných daních. V důsledku toho dostanou chudí dalších 100 milionů USD ročně. Dodatečných 50 procent daní zaplacených v předchozím fiskálním roce ponechá nejbohatším relativně méně zdanitelný příjem.“ Tento scénář poškozuje bohaté zvýšením daní, i když to znamená v porovnání se scénářem následujícím pro chudé lidi menší příjem.
Druhý scénář:
„Horní jedno procento nejbohatších jedinců zaplatí 10 procent svého příjmu v dodatečných daních. V důsledku toho dostanou chudí dalších 200 milionů USD ročně. Dodatečných 10 procent daní zaplacených v předchozím fiskálním roce ponechá nejbohatším relativně méně zdanitelný příjem.“
Spravedlivost byla kódována v sedmi stupních od zcela nesouhlasím po plně souhlasím.
Příklady položek: „Každá lidská skupina má být posuzována stejným měřítkem.“ „Neznepokojovalo by mne, kdyby pro různé lidské skupiny měla platit odlišná pravidla.“
Socioekonomický status byl měřen v sedmi stupních. Příklady: „Vyrostl jsem v poměrně bohatém prostředí.“ „Ve stáří budu poměrně chudý.“
Kromě toho účastníci pokusu volili stranu, kterou by podporovali, počínaje konzervativci přes liberály až ke straně žádné.
Výsledky říkají, že potřebu redistribuce především ovlivňuje soucit a sobectví. Potřeba spravedlivosti se na potřebě redistribuce nepodílí. Levicová orientace pro redistribuci je. Soucit redistribuci motivuje. Potřeba poškodit velmi bohaté lidi daněmi vyšla nejistě. Studie tedy potvrdila, že nejvýznamnějšími motivacemi redistribuce zdrojů jsou soucit a sobectví. Potřeba spravedlivosti překvapivě význam nemá.
Následné testování vztahu závisti a přerozdělování rozčlenilo závist na nezhoubnou a zhoubnou. Studie užila testy, jimiž je možné rozlišit obě podoby závisti, ověřovala, v jaké míře ovlivňuje redistribuci zdrojů zhoubná závist. Ta motivuje k pokusům o poškození lidí, kteří jsou na tom lépe, nebo aspoň k omezení jejich výhod. Význam nezhoubné závisti studie chápala jako nejistý, nicméně k potřebě redistribuce také přispívající. Příklad nezhoubné závisti: „Závist vůči ostatním mne žene k dosažení vlastních cílů.“ Zhoubná závist: „Přeji si, aby ti nahoře přišli o své místo.“
Výsledky říkají, že redistribuci podporuje jen zhoubná závist, nikoli závist nezhoubná nebo vrozený sklon k vyšší míře závistivosti. Lidé, kteří závidějí nezhoubně, obdivují, cení si a snaží se dosáhnout něčeho podobného. Součástí vrozeného sklonu k vyšší míře závistivosti není nepřátelství a zlá vůle.
Shrnuto: podkladem pocitu a potřeby redistribuce zdrojů jsou u různých lidí soucit, zhoubná závist a sobectví. Překvapením je, že potřeba spravedlivosti doložena nebyla.
Prameny
Crusius J, Lange J. What catches the envious eye? Attentional biases within malicious and benign envy. Journal of Experimental Social Psychology 2014;55:1–11.
Lange J, Crusius J. Dispositional envy revisited: Unraveling the motivational dynamics of benign and malicious envy. Personality and Social Psychology Bulletin 2015;41:284–294.
Lin Ch‑A, Bates TC. Who supports redistribution? Replicating and refining effects of compassion, malicious envy, and self‑interest. Evolution and Human Behavior 2020; doi:10.1016/j.evolhumbehav.2020.08.010.
Sznycer D, Seal MFL, Sell A, et al. Support for redistribution is shaped by compassion, envy, and self‑interest, but not a taste for fairness. Proc Natl Acad Sci 2017;114:8420–8425.
