Přeskočit na obsah

Je čas vrátit se k normálnímu životu

„Zatím se žádný negativní vliv Velikonoc neobjevil, nelze sice vyloučit pozdní efekt v následujícím období, což je ale málo pravděpodobné,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Jak vysvětlil, před Velikonocemi bylo reprodukční číslo infekce v populaci rovno 1,0, což znemožňuje rychlé vzplanutí nekontrolovaného šíření nemoci. „Nemoc se přestala nekontrolovatelně šířit již před Velikonocemi, a tudíž nějaké rychlé celopopulační vzplanutí je velice nepravděpodobné...To je jednoznačně pozitivní zpráva. Tou další je, že dnes již velmi přesně dokážeme monitorovat vývoj onemocnění v čase,“ vysvětlil prof. Dušek s tím, že nyní se celkové reprodukční číslo dostalo dokonce na hodnotu 0,74, což je vůbec nejlepší možný výsledek, který si na počátku března mohl málokdo představit. „Epidemie se nejen nešíří, ale je zastavena,“ dodal. Nejrizikovější scénář dneška byl podle něho ještě na konci března tím nejpozitivnějším. Nově prediktivní model ÚZIS počítá s přibližně 7 800 potvrzených případů onemocnění (kumulativně) ke konci dubna.

Podíl pozitivních případů k počtu provedených testů v ČR od konce března klesá až na současnou hodnotu 3,8 procenta, což ČR v procentu pozitivních záchytů z celkového počtu testů posouvá k zemím, které zastavily nekontrolovatelné šíření epidemie. Řada států vykazuje v mezinárodním srovnání významně vyšší pozitivity, například Rakousko (7,3 %), Velká Británie (31,4 %), USA (18,9 %). Klesá také denní podíl nových případů z počtu provedených testů, aktuálně je na hodnotě 1,6 procenta. „Epidemiologická situace je nadále pozitivní, infekce se nekontrolovaně nešíří. Můžeme se nadále postupně vracet k normálnímu životu,“ uvedl ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, který přitom vyzval, aby i přes pozitivní trend lidé i nadále dodržovali bezpečnostní opatření a chovali se zodpovědně.

Počet vyléčených tvoří téměř 30 procent z celkového počtu nakažených a jejich počet denně přibývá. K 23. dubnu přesáhl 2 000. Průměrný mezi denní růst uzdravených je 11,8 procenta. Vyléčení jsou ze všech věkových kategorií. Současně nedochází k výraznému nárůstu počtu nemocných v rizikových skupinách, ani k významným změnám v počtu a charakteristikách hospitalizovaných. S rostoucím věkem roste pravděpodobnost, že nemocný bude potřebovat nemocniční péči. Populace 65 let a starší tvoří 21 procent a populace 75 let a starší 11 procent všech dosud diagnostikovaných. Podíl hospitalizovaných z celkového počtu pozitivních případů je 15 procent, z nich pětina vyžaduje vyšší intenzivní péči.

Koho koronavirus profesně ohrožuje nejvíce?

Jednoznačně nejvíce ohroženou profesí jsou zdravotní sestry (308), následují jiní zdravotničtí pracovníci (256), lékaři (154), pracovníci ve školství (154), řidiči a pracovníci v dopravě (106), pracovníci policie a MV (79), následují hasiči, vojáci, sociální pracovníci a pracovníci vězeňské služby Jedná se o kumulativní počty k 22. 4.

Jak prof. Dušek upozorňuje, je třeba si uvědomit, že ne všichni se nakazili při výkonu zaměstnání. Na začátku epidemie se většinou jednalo o nákazu importovanou ze zahraniční dovolené. Lékaři se v zaměstnání nakazí zhruba ve 12procentech, zatímco zdravotních sester se při výkonu povolání nakazí celá třetina.

Jak dále?

Podle odborníků je epidemiologická situace pozitivní a infekce se již nekontrolovaně nešíří. „Proto je možné i nutné zahájit kontrolovaný návrat k normálnímu životu. Zejména je nutné restartovat zdravotnický systém. Velmi apeluji na to, abychom dokázali odblokovávat akutní lůžkovou péči,“ zdůraznil prof. Dušek a zároveň připomněl situaci v oblasti akutního infarktu myokardu jako hlavní příčiny úmrtí v ČR „... neztraťme naše dosavadní světově vynikající výsledky a umožněme návrat běžné intenzivní péče, vyblokování kapacit mělo svůj smysl v březnu, nyní umíme systém řídit a být připraveni,“ poznamenal. Obdobně poukázal na význam onkologické péče. Každý rok je v ČR se zhoubnými nádory diagnostikováno na 90 000 lidí. „Ročně na onkologická onemocnění umírá až 30 000 nemocných. Ve srovnání s koronavirem je to řádově jiný problém. Neztraťme naše světově viditelné vynikající výsledky a věnujme se těmto oblastem medicíny,“ apeloval.

Jako nejdůležitější příklad nutnosti okamžitého restartu zdravotní péče uvedl onkologické preventivní screeningové programy. Výborně je v ČR nastartován zejména národní program screeningu kolorektálního karcinom, karcinom prsu a karcinomu děložního hrdla. „Zkusme využít obrovské pozornosti občanů ČR a vkládejme do vysílání i programy věnující se jiným oblastem medicíny, třeba právě onkologické prevenci, očkování a spoustě dalších témat, která by nyní mohla být s vysokou účinností a impaktem promítána,“ řekl prof. Dušek Jen zmíněné tři preventivní screeningové programy ročně zabrání cca 5 000 zbytečných úmrtí a včas odhalí na 7 000 zhoubných nádorů za rok. „Vraťme se zpět do normálního chodu, abychom se celé léto nebavili jen o RNA viru,“ uzavřel své vystoupení prof. Dušek.

Analýza úmrtí v souvislosti s Covid-19

Naplno dnes funguje Národní dispečink intenzivní péče (NDIP), který od 13. dubna monitoruje stávající kapacity a koordinuje umísťování pacientů COVID-19 (i non COVID-19). Umožňuje tak zavčas identifikovat pokles kapacity intenzivní péče a také nastavovat tempo obnovování plánované péče v nemocnicích s ohledem na vývoj počtu COVID pacientů. Jak připomněl prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, podle nejnovějších údajů NDIP je v ČR celkem 4 148 lůžek IP, z čehož jich je volných 43 procent. Plicních ventilátorů je celkem 1 969, volná kapacita je registrována u 67 procent z nich.

Jak se podílí Covid-19 na úmrtí pacientů (k 22. 4. 206 úmrtí)? Většina úmrtí pacientů pozitivních na COVID-19 nastává v nemocnici. Téměř 90 procent z nich je u pacientů starších 60 let a u pacientů s nějakým dlouhodobým komplikujícím onemocněním, jako je obezita, diabetes, kardiovaskulární onemocnění, onkologické onemocnění a onemocnění dýchacího systému. „Většina úmrtí je u pacientů s nějakým dlouhodobým komplikujícím onemocněním... Bez znalosti detailní lékařské dokumentace bohužel nelze spolehlivě rozlišit, zda pacient zemřel na Covid nebo na konsekvence dlouhodobého stavu...Jen málo úmrtí je čistě ‚jen‘ na Covid,“ uvedl prof. Černý s tím, že většina úmrtí pacientů s Covid je způsobena mechanismem, kdy infekce zhorší základní onemocnění, což souvisí s následnou nízkou odezvou orgánových funkcí, kdy nakonec dojde k úmrtí daného pacienta. „Měli bychom vědět, že i jakákoli jiná infekce vede ke stejnému vývoji a spuštění stejných mechanismů a neměli bychom zdůrazňovat smrt v souvislosti s Covid o nic více nebo o nic méně, než úmrtí v kontextu ostatních onemocnění nebo infekcí,“ zdůraznil prof. Černý podle něhož s velkou pravděpodobností lze říci, že pouze malý počet pacientů zemře ‚pouze‘ na Covid-19.

Restart normální péče

Jak se odborníci shodují, s ohledem na dostatečné kapacity akutní lůžkové péče je možné restartování zdravotní péče. Nejčastěji jsou nyní diskutovány otázky, jaký typ péče, v jakém rozsahu a v jakém tempu začít. Stanovisko kliniků je jednoznačné. To, s jakým typem péče začít, záleží na poskytovateli péče. I otázka rozsahu je podle prof. Černého relativně jednoduchá, mělo by se začít bez omezení, ale tak, aby bylo možno v případě potřeby couvnout zpět a obnovit kapacitu IP v rozsahu odpovídajícímu vývoji počtu nakažených. Podle nynějšího „nejhoršího scénáře „na květen se počítá s cca 9 000 Covid pozitivními pacienty, což při 15procentní hospitalizaci znamená 1 350 hospitalizovaných. Pokud by z tohoto počtu 30 procent vyžadovalo intenzivní péči, bude IP zapotřebí pro 405 nemocných. Tempo restartu je také ponecháno na poskytovateli s tím, že hlavní je schopnost obnovení nutné kapacity IP do dvou týdnů od informace‚ že se může objevit druhá vlna Ciovid. Jak prof. Černý shrnul, aktuálně je třeba:

  1. Zahájit restart normální péče, který je možný a nutný z mnoha důvodů.
  2. Sledovat kapacitu systému IP, přičemž aktualizace dat v NDIP je zatím nezbytnou podmínkou návratu do normálu.
  3. Zajistit, aby obnovená péče byla schopna couvnout zpět v řádu dvou týdnů

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…