Přeskočit na obsah

Kardiovaskulární rizikové faktory u starších osob: Desetiletá následná analýza přežití

D6 shutterstock_706500178
Foto: shutterstock.com

Stárnutí a kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou úzce spjaty. Starší populace je běžně postižena zdravotními stavy, jako jsou např. křehkost, multimorbidita, polypragmazie nebo právě KVO. Důsledkem je snížená kvalita života, kognitivní deficity a zhoršení funkční kapacity, které ovlivňují každodenní činnosti. V květnu 2022 byly v odborném časopise ESC European Journal of Cardiovascular Nursing publikovány výsledky brazilské studie, která se touto problematikou zabývala. Její závěry zdůrazňují především potřebu vzdělávacích politik zaměřených na prevenci hypertenze, nekouření a zejména klíčovou roli fyzické aktivity u starších lidí.

Dopady KVO se také odrážejí v nákladech na zdravotní péči spojenou se specializovanou a vysoce komplexní péčí o hospitalizované starší osoby během KV příhod, jako je infarkt myokardu a cévní mozková příhoda. Kromě toho jsou KVO celosvětově stále hlavní příčinou úmrtí u dospělých a starších populací. Důležitou roli zde hrají kardiovaskulární (KV) rizikové faktory, jako je hypertenze, diabetes, dyslipidémie, obezita, kouření, konzumace alkoholu a fyzická nečinnost. Představují vysokou prevalenci a mají vliv na morbiditu i mortalitu starších osob. Dosavadní studie hodnotící dopad KV rizikových faktorů u starší populace však měly krátkou dobu sledování a neumožnily konkrétní analýzy účinků těchto faktorů na starší populaci, včetně toho, jak ovlivňují její přežití. Cílem této studie proto bylo analyzovat přežití starších jedinců žijících v komunitě s ohledem na přítomnost KV rizikových faktorů.

Desetileté sledování bylo zahájeno v roce 2008 u 418 starších osob žijících ve střední Brazílii. Ke zkoumání souvislosti mezi přežitím a KV rizikovými faktory byly použity Kaplanova–Meierova metoda a Coxův model proporcionálních rizik. Průměrný věk účastníků byl 70,6 (±7,1) roku; většina měla hypertenzi (81,6 %), nepravidelnou fyzickou aktivitu uvedlo 44 procent účastníků a 43,3 procenta kouřilo.

Lidé zahrnutí do studie v roce 2008 byli znovu navštíveni o deset let později, v roce 2018/2019, kdy byli identifikováni ti, kteří nepřežili, a přeživší byli znovu dotazováni. Příčiny úmrtí byly zaznamenány na základě Mezinárodní klasifikace nemocí uvedené na úmrtních listech v Informačním systému úmrtnosti místních zdravotnických služeb. Pokud byly příčiny kardiovaskulární a/nebo přispěly ke kardiovaskulárnímu výsledku, byly klasifikovány jako úmrtí na KVO; všechny ostatní příčiny byly klasifikovány jako jiné.

Od pacientů byly shromážděny údaje týkající se arteriální hypertenze (klasifikována na základě naměřených hodnot TK > 140/90 mm Hg a/nebo užívání antihypertenziv), diabetu a dyslipidémie (hodnocen glykemický a lipidový profil každého pacienta). Obezita byla definována na základě naměřené hmotnosti a výšky, kdy jedinci s BMI ≥ 27 kg/m2 byli považováni za osoby s nadváhou, jak je doporučeno pro starší populaci. Úroveň fyzické aktivity byla měřena pomocí Mezinárodního dotazníku fyzické aktivity (IPAQ), ověřeného pro brazilskou populaci, který klasifikuje respondenta jako velmi aktivního, aktivního, nepravidelně aktivního nebo sedavého na základě hlášených životních aktivit. V rozhovoru byla také hodnocena spotřeba alkoholických nápojů, přičemž se zaznamenal typ konzumovaných nápojů a gramy požitého alkoholu. Kouření bylo hodnoceno podle přítomnosti nebo nepřítomnosti kouření, roku nástupu a odvykání v případě bývalých kuřáků.

D6 shutterstock_2152747247

Po deseti letech sledování (průměr 8,38 ± 2,82 let) přežilo 59,3 procenta (n = 248) sledovaných jedinců, 34,1 procenta (n = 142) jich zemřelo, 14,1 procenta (n = 55) zemřelo na KVO a u 6,7 procenta (n = 28) bylo sledování z důvodu ztráty kontaktu přerušeno. Jak se ukázalo, zatímco věk, hypertenze a kouření byly jasně potvrzené rizikové faktory pro snížené přežití, fyzická aktivita se ukázala být významným ochranným faktorem. Ti, kteří zemřeli na KVO, měli průměrný systolický krevní tlak (STK 148,88 mm Hg) vyšší než přeživší (141,35 mm Hg). Bývalí kuřáci zůstali ve vysokém riziku ještě pět let po ukončení kouření. Riziko KVO u jedinců, kteří přestali kouřit, se po pěti letech sice snížilo, ale nebylo stejné jako u těch, kteří nikdy nekouřili.

„V tomto šetření jsme zkoumali spojení KV rizikových faktorů po dobu deseti let a přežití starších lidí žijících v komunitě, z nichž mnozí nenavštěvovali pravidelně lékaře a nesnažili se zmírnit rizikové faktory a zabránit kardiovaskulárním příhodám. Zjistili jsme, že hypertenzní starší jedinci a kuřáci měli snížené přežití v důsledku fatálního KVO. Starší jedinci, kteří se účastnili fyzické aktivity, i když nepravidelně, měli tendenci přežít více let nebo až do konce sledování studie,“ uvádějí autoři. Jak dokládají, v metaanalýze 42 klinických studií z roku 2017, která zahrnovala 144 220 jedinců po celém světě, se potvrdilo, že dosažením STK 130–134 mm Hg bylo riziko KVO sníženo o 29 procent a u ještě nižších hodnot, tj. 120–124 mm Hg, bylo riziko sníženo dokonce o 42 procent. To jasně naznačuje význam hodnot STK pro kardiovaskulární příhody a úmrtí.

Jak autoři upozorňují, hodnocení věku by mělo být interpretováno s opatrností, protože může být ovlivněno expozicí farmakům, jako jsou antihypertenzíva, hypoglykemika, statiny, prebiotika a probiotika, jakož i faktory chování, jako je odvykání kouření, snížená konzumace alkoholu, cvičení, snížená spotřeba soli a dodržování zdravé výživy prostřednictvím omezení kalorií.

Pohyb jako modifikovatelný rizikový faktor

Ke známým modifikovatelným KV rizikovým faktorům patří kouření. Navzdory výhodám odvykání kouření přesto mají bývalí kuřáci stále vyšší kardiovaskulární rizika než ti, kteří nikdy nekouřili. Rozšířeny by proto měly být nejen strategie na odvykání kouření, ale také na prevenci získání tohoto návyku. Dalším důležitým modifikovatelným rizikovým faktorem, který je nyní diskutován stále častěji, je fyzická nečinnost. Tato studie potvrdila, že i nepravidelná fyzická aktivita je pro starší populaci ochranným faktorem.

Systematický přehled z roku 2019, vycházející z 58 studií z Ameriky a Evropy, ukázal, že neaktivní nebo sedaví dospělí ve srovnání s fyzicky aktivními měli nejméně poloviční pravděpodobnost úmrtí nebo rozvoje KVO. Studie se 14 599 dospělými srovnávala ve Velké Británii po dobu 12,5 roku jedince se sedavým způsobem života s těmi, kteří vykazovali rostoucí trajektorii fyzické aktivity během sledování. Výsledky ukázaly, že druhá skupina měla nižší riziko úmrtnosti ze všech příčin. V této studii udržování minimální úrovně fyzické aktivity potenciálně zabránilo 46 procentům úmrtí.

Vysoká úroveň fyzické aktivity spojená s dalšími faktory zdravého životního stylu, jako je zdravé stravování a správný spánkový režim, souvisí s lepším zdravím. Fyzická aktivita by proto měla být široce podporována nejen v sekundární prevenci ke snížení a potírání KV rizikových faktorů, ale také v primární prevenci. Dnes je již zřejmé, že i mírné fyzické cvičení (150 minut týdně), zejména silový trénink, může zvýšit dlouhověkost snížením rizika úmrtí ze všech příčin.

Starší dospělí by měli podle odborných doporučení provádět nejméně 150–300 minut aerobní fyzické aktivity střední intenzity týdně nebo 75–150 minut aerobní aktivity s vyšší intenzitou týdně. Kombinace těchto intenzit, nebo dokonce spojení s posilováním hlavních svalových skupin ve dvou nebo více dnech v týdnu zvyšuje přínosy fyzické aktivity. Fyzická aktivita s více složkami, silový trénink a cvičení funkční rovnováhy třikrát nebo vícekrát týdně, navíc zvyšuje funkční kapacitu a může také zabránit pádům.

Bez ohledu na to, kde k ní dochází nebo jaký je její účel, má fyzická aktivita, kromě snížení úmrtnosti ze všech příčin, snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění, onkologických onemocnění a diabetu, také přínosy související s duševním a kognitivním zdravím a důležitou roli hraje i v prevenci pádů, zdraví kostí a funkční kapacitě jedince. Fyzická aktivita by proto měla být podporována, kdykoli je to možné, s přihlédnutím ke skutečnosti, že jakákoli úroveň aktivity je lepší než žádná. Dokonce i když starší jedinci nesplňují doporučení, určitá úroveň fyzické aktivity bude stále generovat výhody. Začátečníci nebo méně aktivní lidé, kteří se účastní fyzické aktivity, by měli postupně zvyšovat její frekvenci a intenzitu.

Jak autoři studie doporučují, kromě kampaně proti kouření by mělo být v populaci masivně podporováno pravidelné fyzické cvičení a zdravé stravování, a to nejen pro kontrolu již existujících onemocnění, ale zejména pro prevenci chronických zdravotních problémů. Doporučení zdravotníků vesměs ovlivňuje ty, kteří již mají nějakou nemoc. Návyky zdravého životního stylu by proto měly být součástí kulturních praktik a měly by být implementovány do rutinního života ve snaze přerušit řetězec nezdravých návyků.

Dnes je již zřejmé, že KVO mají zásadní význam v patologickém stárnutí, jako je funkční pokles, zvýšené postižení a závislost na okolí. KV rizikové faktory mohou samy o sobě snížit přežití a funkční kapacitu starších jedinců, a tím působit jako dvojí zátěž při snižování přežití. Proto by měly být vypracovány další studie, které hodnotí přítomnost rizikových faktorů a jejich vliv na život starších lidí v průběhu času.

Tato studie je jedním z mála národních populačních výzkumů, které zkoumají souběžnost rizikových faktorů v přežití starší populace. Šetření potvrdilo, že starší, hypertenzní, kuřáci a sedaví starší lidé měli vyšší riziko úmrtí a následné snížení přežití. Jedná se o známé KV rizikové faktory a dva z nich, které jsou ovlivnitelné – kouření a sedavý životní styl –, by mohly být léčeny multidisciplinárním týmem v rámci primární zdravotní péče prostřednictvím intervencí, které podporují změnu životního stylu. Výsledky této studie ukazují zátěž KV rizikových faktorů na přežití starší populace a naznačují zdravotnímu systému, zdravotnickým pracovníkům a jednotlivcům, že je třeba zvýšit povědomí o důležitosti integrace vhodných návyků, které umožňují zdravé stárnutí, čímž se snižují šance na rozvoj KV rizikových faktorů a KV příhod. Kromě toho je třeba vyhodnotit a neustále aktualizovat strategie pro zdravotní výchovu a snižování rizikových faktorů s cílem oslovit a zvýšit povědomí o této problematice.

Sdílejte článek

Doporučené